Slunci a dešti neporučíme

Extrémní počasí bude zemědělce trápit každou sezonu, pomůžou nové technologie

Stojí-li někdo první v linii čelící dopadům stále četnějších extrémních projevů počasí, pak jsou to jednoznačně zemědělci. I proto je pro tento obor jednou z výzev tyto dopady minimalizovat.

Počasí přitom ovlivňovalo úrodu zemědělských komodit i chovy hospodářských zvířat vždy, a proto se také v minulosti na komoditních burzách při tvorbě cen zemědělských produktů mluvilo o „trhu počasí“, který měl na růst nebo pokles cen dominantní vliv. Nešlo a nejde navíc „jen“o rizika sucha nebo povodní, ale i o s nimi související dopady, jako je třeba přemnožení škůdců nebo přemnožení plísní a houbových chorob.

Úroda bude, ale vyhráno nemáme Letos lze zatím hovořit o předpokládatelné dobré úrodě. Přes všechny negativní projevy, jako byl nedostatek sněhu v zimě, nedostatek vláhy v dubnu nebo červnové lokální povodně, nebylo počasí pro zemědělce letos takovou komplikací, jako tomu bylo v předchozích letech. Poměrně chladný a na srážky relativně bohatý květen tak na mnoha místech země snad naplní přísloví „studený máj, v stodole ráj“.

Samozřejmě se to netýká úplně všech komodit a úplně všech lokalit v České republice. Vždy lze najít oblast a komoditu, které nepřízeň počasí nějakým způsobem, třeba i významným, poškodí. Letos by ale mělo být takových lokalit i komodit méně než například v roce 2018. Minimálně úroda základních obilovin, části olejnin nebo například brambor by proto letos měla být dobrá a na řadě míst i velmi dobrá.

Týká se to i pícnin pro hospodářská zvířata, neboť až na výjimky prakticky všude na území ČR „narostla tráva“, což vidí ostatně i obyvatelé měst při pohledu na městskou zeleň, letos navíc (správně) sekanou s nižší intenzitou, než bylo zvykem dříve.

To ovšem neznamená, že by se naše země vymanila z rizik sucha a projevů klimatických změn. Mluvíme především o rostoucích teplotách, které odčerpávají vláhu z dešťů tím, že teplejší vzduch je schopen absorbovat větší množství vody v podobě páry.

Kde je voda?

Ale pozor, je vhodné rozlišovat zemědělské sucho ve vrstvě několika desítek centimetrů půdy (obvykle se tím míní vrstva do 40 centimetrů, v níž koření většina hospodářských plodin i planě rostoucích bylin) a sucho hydrologické, které se projevuje především poklesem hladin spodních vod a v praxi poklesem hladin ve studních.

Aktuálně tak platí, že zatímco zemědělské sucho v ČR momentálně není, hydrologické sucho stále existuje a ani nedávné povodně stav nijak výrazně nevylepšily. Oba pojmy se přitom dost často směšují, a výsledkem pak je, že v „pětisetletém“suchu čelí mnohá místa lokálním povodním, což se zdá jako protimluv.

Vzhledem k tomu, že extrémní projevy počasí budou zřejmě stále četnější, stojí především pěstování zemědělských komodit před otázkou – jak se v budoucnosti těmto projevům bránit?

Tato otázka svým způsobem souvisí s žádaným zvýšením soběstačnosti ČR v produkci některých komodit, především pak zeleniny a ovoce. V těchto oblastech je totiž limitem krátká sklizňová sezona, tedy období, po které mohou naši pěstitelé zeleniny a ovoce nabídnout na domácí trh své produkty. Tato sezona trvá v zásadě jen několik měsíců v roce, a pokud spotřebitel požaduje čerstvé produkty, musí se – především v těch případech, kdy jde o komodity s krátkou dobou trvanlivosti – dovézt ze zahraničí.

Není sucho jako sucho. Zatímco zemědělské sucho není, hydrologické sucho stále existuje a ani nedávné povodně stav moc nevylepšily

Sázka na „novoty“

Cestou, jak čelit potenciální nepřízni počasí a zároveň prodloužit období sklizně tuzemské produkce, je pěstování zeleniny a ovoce prostřednictvím nových technologií – na zakrytých plochách. Ať jsou to skleníky (rajčata, okurky), fóliovníky (jahody) nebo pod různými typy textilií na poli (květák, ředkvičky, salát atd.).

Tyto technologie se začínají v poslední době rozvíjet i v naší zemi, což prodlužuje sezonu dodávek čerstvého zboží od našich pěstitelů na trh. Asi nejdále v tom došla Jahodárna Vraňany, která je letos schopna prodávat na své farmě jahody od dubna až do listopadu. Stejně tak je ale již možné kupovat i po celý rok rajčata pěstovaná v našich sklenících.

Problém je, že tato strategie je možná jen u speciálních plodin, obilí „pod střechou“na rozsáhlých plochách pěstovat nejde. Tady je cestou spíše vývoj nových odrůd odolnějších vůči suchu, rozšíření spektra odrůd může také prodloužit sklizňovou sezonu zeleniny a ovoce.

Nakonec snad ještě krátká poznámka k nedávným povodním a názorům na to, jak se jim bránit. Lze jen konstatovat, že intenzivním dešťům a jejich negativním důsledkům se v praxi ubránit nelze, lze je však zmírnit, a to jen pouze pestřejší strukturou krajiny. Slunci a dešti ale zemědělci neporučí.