Záchranný plán EU má logiku, ale budí pochyby
Komentátor LN Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.
Navrhovaný záchranný plán pro Evropu je sice mimořádně velký a možná symbolicky důležitý, ale stále na hraně makroekonomické relevance jak celkově, tak z hlediska jednotlivých států. Někdo chce dotace, jiný jen úvěry. Proč však nutit úvěry někomu, kdo je nechce? Solidarita kvůli zdravotní situaci je v pořádku, ale proč podporovat evropské průmyslové šampiony nebo dotovat elektrokola?
Podobně diskutabilní je vydání dluhopisů. Proč se diskutuje o tom, kdo bude jakou částí budoucích odvodů do rozpočtu Evropské unie ručit? Když USA vydají federální dluhopisy, také se neřeší, za jakou část dluhu ručí stát Montana a za jakou Kalifornie.
Vymyká se navrhovaný záchranný plán selskému rozumu?
Autor je předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost
Edvard Outrata:
musí v něm být neúspěšní schopní utrácet, a protože peníze nemají, musejí nějak utrácet peníze bohatých. Přestaňme tedy s tím, jak žárlivě střežíme, aby nás někdo nevyžral – podstatné není, kdo zaplatí poslední haléř, nýbrž aby se kola točila. Bude-li to fungovat, bude všem lépe, bohatým i chudým.
EDVARD OUTRATA státní úředník ve výslužbě
Martin Pánek: Posilování centralizace
Je v podstatě základním pravidlem EU, že každou krizi využije k větší centralizaci. I když se může zdát, že tento záchranný balík není velkým skokem vpřed, prolamuje činnost EU v dalších oblastech, kde dosud fungovaly pouze (nebo dominantně) členské státy. Že si do této legislativy Evropská komise „zadními vrátky“protlačila své sny o novém zeleném údělu pro Evropu, to je jen třešnička na dortu.
MARTIN PÁNEK ředitel Liberálního institutu
Tomáš Pfeiler:
dotace postižené země od nezbytných reforem? Půjčky by dávaly větší smysl, jelikož by nutily nakládat s prostředky hospodárně.
Společné evropské dluhopisy zatím nejsou reálné. Vyžadovaly by mnohem vyšší míru přerozdělování v eurozóně, zejména evropskými daněmi. Minulá léta však ukázala, že pro hlubší integraci není dostatečná politická vůle. To pandemie nezmění, spíše naopak.
TOMÁŠ PFEILER portfolio manažer, Cyrrus
Dominik Stroukal: Krok k federaci
Záchranný plán je hlavně krokem k vysněným společným evropským dluhopisům a k federalizaci EU. Že je to krok zmatený a polovičatý, o tom není pochyb.
Pokud se bude vše vyvíjet, jak má, ani nepoznáme, že jsme za něco ručili. To je dobrá zpráva pro fanoušky společných evropských dluhopisů. Ukazuje to, že by mohly fungovat. Pokud se pohádáme, někdo nebude schopný nebo ochotný splácet, bude to pro ně také dobrá zpráva. Ukáže to totiž, že je současné řešení polovičaté a že je třeba skutečný společný evropský dluhopis. Jisté je, že si v EU nikdo sypat popel na hlavu nebude.
DOMINIK STROUKAL hlavní ekonom skupiny Roklen
Debata je redakčně krácena. Celé texty jsou na Českápozice.lidovky.cz