Méně chemie se může vymstít

Má to ovšem jeden háček. Údaje o použití pesticidů za daná léta poskytlo z evropské sedmadvacítky jen čtrnáct zemí. „Můžeme jen spekulovat, proč je zbytek neposkytl,“říká Toman. Ambicióznější v omezení chemie podle něj můžeme být jako unie, ne jako Česká republika. „Můžeme snižovat hnojení a pesticidy, ale snižujeme tak naši konkurenceschopnost proti západním zemím, protože naše produkce by pak mohla být nižší a dražší. Je pak otázka, jak by se na trhu zboží uplatnilo,“dodává ministr.

Česko proto chce, aby opatření proti pesticidům bylo přizpůsobené podle toho, jakou spotřebu mají jednotlivé země. Požaduje také, aby bylo jasné, na základě jakých dat se k číslům dospělo.

To, že je Česko v nejlepší trojce ve snižování chemie, je nicméně jen jedna z mála zpráv ohledně pesticidů, kterou se Česko může chlubit. Bylo by totiž dobré, aby se pohlíželo například i na množství zemědělských toxinů v potravinách. Podle analýzy Státního zdravotního ústavu až 41 procent analyzovaných vzorků potravin prodávaných v Česku obsahuje rezidua pesticidů. Až 3,6 procenta potravin jich dokonce mělo nad povolený limit. Průměr v unii je 2,4 procenta, v Německu 2,3 procenta, v Rakousku jen 0,6 procenta. Přitom právě náš jižní soused v žebříčku, kterým se Česko může pochlubit, poněkud propadl. Mezi lety 2011 až 2018 se jejich spotřeba pesticidů zvedla o 53 procent. Nyní užívá 3,1 kilogramu na hektar.

Nejde jen o potraviny. Přípravky na plevel zamořují i podzemní vodu. Nezanedbatelně. V roce 2016 byl některý z limitů pro znečištění překročen u 86,8 procenta sledovaných vod. Pesticidy nebo jejich metabolity, což jsou látky vznikající reakcí s prostředím, jsou znečištěny až tři čtvrtiny českých vodovodů.