Vučić po drtivém vítězství řeší vztahy s Kosovem
Poté, co srbský prezident se svou stranou vyhrál volby, jedná s velmocemi o dalším směřování země.
BĚLEHRAD/PRAHA Roušky, dezinfekce a rozestupy – tři všem dobře známé atributy nerozlučně provázely i první evropské volby po epidemii koronaviru. Část opozice hlasování bojkotovala, a tak z volební neděle vzešel jednobarevný parlament dosud vládnoucích umírněných nacionalistů, Srbské pokrokové strany (SNS) prezidenta Aleksandara Vučiće, která získala 63 procenta hlasů a pohodlnou ústavní většinu 189 mandátů v zákonodárném sboru o 250 lidech.
Z parlamentu prakticky zmizeli oponenti. Postmiloševičovská Socialistická strana Srbska (SPS) spolupracující se SNS dostala 11 procent a tříprocentní hranici překonal i pravicově populistický Srbský vlastenecký svaz (SPAS).
Opoziční Aliance pro Srbsko volby bojkotovala s poukazem na autoritativní způsob vládnutí Vučiće i spojení jeho SNS s mafií i proto, že v dané situaci během omezené kampaně nezaručovaly, že budou svobodné a poctivé.
Ukazuje se tak, že volby vzešlé z kampaně během boje s koronavirovou nákazou zvýhodňují toho, kdo je právě u moci. Zvlášť pokud boj s pandemií zvládne, a to se o Srbsku říci dá. Sedmimilionová země měla necelých 13 tisíc nakažených, dnes je nemocných už jen asi 700, zemřelo 261 lidí.
Srbsko tak přechází na model podobný ruskému, kdy je faktická opozice z parlamentu vyšachována a vládní většina si může dělat, co chce.
Diplomatické kolečko
„Dostali jsme od lidí obrovskou důvěru. Dosud největší, co Srbsko pamatuje, a v podmínkách, kdy v to málokdo věřil,“prohlásil Vučić. Podle něj to ale znamená taky více odpovědnosti. „Jako strana se musíme změnit, protože to je jediná cesta, jak ukázat, že chceme v budoucnu změnit Srbsko,“řekl také.
Například podle ruského listu Kommersant znamená absolutní většina i to, že bude mít Vučićova strana volnější ruce v řešení situace kolem své někdejší provincie Kosova. Ta se vydala samostatnou cestou po bombardování Jugoslávie v roce 1999, o devět let později vyhlásila nezávislost a dnes ji uznává většina zemí EU včetně Česka.
„V srbské ústavě je napsáno, že Kosovo a Metohije zůstávají nadále součástí země,“píše Kommersant a předpovídá, že by se zrušení této preambule, nyní pro SNS snadno proveditelné, mohlo stát dalším posunem směrem ke členství v Evropské unii.
Bělehrad vede přístupové rozhovory už od roku 2014 a současně s členstvím v EU chce zachovávat nadstandardní vztahy s Ruskem a Čínou, přitom odmítá vstup do NATO. Problémem je však Kosovo. Dokud se vzájemné vztahy nevyřeší, není EU nakloněna Srbsko přijmout.
„Pokud si myslíte, že uznáme Kosovo nebo že vstoupí do OSN a nedostaneme nic kromě členství v EU, naše odpověď bude ne,“odmítl minulý týden při návštěvě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova prezident Vučić diplomatický obchod, který je na stole už delší dobu. Další návrh z americké dílny předpokládá výměnu části Srbska s albánskou populací za Srby osídlené okresy Kosova.
V příštích dnech se dá na toto téma očekávat diplomatická ofenzíva. V pondělí jednal Vučić s vyslancem EU pro srbsko-kosovský dialog. Dnes míří do Moskvy, kde ve středu shlédne vojenskou přehlídku a promluví si s ruským protějškem Vladimirem Putinem. A v sobotu by se měl srbský lídr potkat v Bílém domě s Donaldem Trumpem, kosovským prezidentem Hashimem Thacim a americkým diplomatem odpovědným za kosovská jednání Richardem Grenellem.