Trable s Čínou

Peking cítí slabost Evropy

Evropané neví, co si počít ve vztahu s Čínou a vystupují jako slabý partner. Což pěkně ukazuje včerejší videosummit představitelů EU s čínským premiérem a prezidentem, který skončil bez nějakého jasného oficiálního závěru, ale se spoustou slibů, o kterých není jisté, zda je Peking dodrží.

Evropané vyčítají komunistické Číně spousty věcí. Snahu ovlivnit debatu o novém koronaviru, který vznikl v Číně, ve svůj prospěch a svalit vinu na jiné. Pokusy omezit autonomii Hongkongu a pronásledovat tam politické odpůrce Pekingu. Potlačování lidských práv v Číně. A hlavně to, že komunistická Čína brání přístupu evropských firem a investorů na svůj trh a její státem podporované firmy vesele konkurují evropským společnostem, které mají státní podporu zakázanou, přímo na evropském trhu.

Čína, pokud jde o koranavirus, Hongkong a lidská práva, jakoukoliv kritiku odmítá. Ostatně čínští komunisté vědí, že část Evropanů je ochotna své zásady za zlepšení obchodních vztahů obětovat. Potvrdil to i nedávno do tisku uniklý dokument popisující priority budoucího německého předsednictví EU, které začíná v červenci. Pokud jde o ekonomické záležitosti, slíbili čínští představitelé včera Evropanům dohodu a ústupky. Jenže to slibují už dlouho. Skoro by se chtělo říci, že v tomto případě platí sliby se slibují, hloupí se radují.

Číňané totiž už dlouho naznačují, že ustoupí Evropanům v ekonomických záležitostech jen v tom případě, pokud se postaví ve sporu Pekingu se Spojenými státy na čínskou stranu. Což by pro Unii bylo ekonomicky i politicky sebevražedné. A i za to nabízejí Číňané Evropě jen drobky. Vědí totiž, že Evropa proti Číně nevystoupí a nepřijdou tvrdé ekonomické sankce. Ostatně, to včera po čínsko-evropském summitu přiznali na novinářský dotaz i nejvyšší evropští představitelé Unie. Jediné, co zatím evropské špičky dokázaly, bylo označit Čínu současně za „přítele“a za „systémového protivníka“. A to je jako hrozba Pekingu opravdu dost málo.