Školy potřebují odborníky z praxe
Velkou naději pro rozvoj středního školství v Česku představuje využití znalostí a schopností odborníků z praxe ve výuce. I když se daří přesvědčovat veřejnost o tom, že řemeslo má zlaté dno, a lavice středních škol se plní žáky, scházejí v nich stovky učitelů odborného výcviku a také klasických předmětů. Bez nich nelze vychovat další generace šikovných řemeslníků a zástupců nejrůznějších oborů. Aby ono pořekadlo o zlatém dně platilo i nadále, přichází nyní novela zákona o pedagogických pracovnících, která problém s nedostatkem učitelů řeší.
Umožní totiž, aby ředitelé středních škol vybrali nové učitele nejen z řad pedagogů, ale bez větších problémů a omezení i z řad odborníků z praxe. Samozřejmě bude nutné, aby si tito lidé při výkonu svého nového povolání dostudovali pedagogiku a během jednoho roku absolvovali pedagogické minimum. Jinými slovy se tak naučí přednášet studentům kvalitně.
Ano, je to učení se za pochodu, ale v dané chvíli je to nejlepší způsob, jak českému střednímu školství pomoci. Scházejí učitelé fyziky, matematiky i chemie. Obrovská poptávka je po učitelích informatiky. U učitelů odborného výcviku je stav stejně alarmující. Pociťují to obory zaměřené například na strojírenství. Pokud se řediteli školy podaří zajistit, a to zejména na školách v menších městech, kvalitní učitele pro výuku obrábění kovů nebo slévárenství, jde doslova o „majstrštyk“na úrovni zkušeného pracovníka renomované personální agentury.
Ředitelé vědí, jak těžce se učitelé hledají, a učitelé vědí, jak špatně se učí v podmínkách dlouhodobého suplování v předmětech, pro které nelze najít vyučující. Novela zákona o pedagogických pracovnících je velkou nadějí, a to v mnoha ohledech. V první řadě dává ředitelům škol větší možnosti doplnit do svých týmů učitele s praktickými zkušenostmi.
Přínos pro studenta a jeho vzdělání
Na druhé straně stojí zatím mimo pedagogickou sféru odborníci, které je škoda nevyužít. Může jít o lidi, které až ve středním věku napadlo, že by nebylo špatné učit, ale zákon jim to zatím moc neumožňoval. Může jít ale také o lidi vyššího věku, jimž se do důchodů ještě nechce. Možnost předat to, co vědí, mladší generaci se pro ně může stát doslova novým životním impulzem. Může jít ale také o lidi, které nepříznivá situace na trhu práce po pandemii koronaviru připravila o zaměstnání, a nyní hledají nové možností svého uplatnění. Důvodů, proč začít učit, je mnoho. Odborníci z praxe jsou rozhodně pro školství výhodní.
Mnohem důležitější ale je, že je to nejvýhodnější pro studenta a pro kvalitu jeho vzdělání. Vysoké školy dobře vědí, že výuka bez kontaktů s lidmi z praxe je neúplná a nedostatečná. Právě proto je každá kvalitní univerzita nejen prostorem pro vzdělávání, vědu a výzkum, ale i místem, kde se setkávají studenti s lidmi z praxe, tedy s jejich zkušenostmi a názory.
Jejich odborné znalosti a dovednosti jsou jiné než u klasických učitelů, což ale vůbec není na škodu. Naopak vedou k dalšímu všestrannému rozvoji odborných dovedností studenta.
Novela zákona o pedagogických pracovnících, která nově umožní učit i lidem z praxe, tedy není jen pouhým řešením současné mimořádně složité situace, ale je novou šancí. Dává možnost dělat věci jinak a lépe, je krokem k dalšímu rozvoji školství, zvyšování kvality výuky a zároveň k tomu, aby pořekadlo o zlatých českých ručičkách platilo i za mnoho let.