Recept Slavie na úspěch
Dokázali to, mise splněna. „Druhou hvězdu si kluci vybojovali a na dresu už zůstane navždy,“jásal po vítězném středečním utkání nad Plzní (1:0) slávistický kouč Jindřich Trpišovský.
Jeho tým právě vyhrál dvacátý titul v historii klubu, čtvrtý za posledních pět let. V současné chvíli není týmu, který by se s nimi mohl na tuzemské scéně měřit. Nedokázala to Plzeň, městský rival ze Sparty už vůbec ne.
Letošní sezona přitom nezačínala tak vesele, jak by mohla. V létě se museli sešívaní oklepat aby o titul nakonec nepřišli. To se však nestalo. Paradoxně to byla koronavirová pauza, která sešívané zachránila. Odpočinuli si, měli dostatek času přemýšlet o tom, že by o titul nakonec přijít skutečně mohli.
Do restartu ligy vstoupila Slavia jako vyměněná. Silná, odvážná, sebevědomá. Jednoduše tým, který hrdě míří za titulem. Důvodů, proč je v poslední době k nezastavení, je spousty. Od Trpišovského, který i po tolika odchodech dokázal znovu připravit konkurenceschopný tým, přes střelce až po betonovou zeď jménem Ondřej Kolář.
Právě slávistický brankář podržel svůj tým tolikrát, až by zasloužil metál. V aktuální ročníku odehrál třicet zápasů, z toho opouštěl brankoviště bez inkasovaného gólu ve dvaadvaceti případech. V sezoně tak inkasoval gól každých 270 minut.
Pro srovnání: druhý v této statistice – plzeňský Aleš Hruška – odchytal všechny duely svého klubu, tedy dvaatřicet. A čisté konto uhájil čtrnáctkrát.
„Myslím, že hlavní rozdíl mezi touto a minulou sezonou jsou výkony Ondry Koláře. On nás v tolika momentech strašně podržel, chytil věci, ze kterých jsme v minulé sezoně dostávali branky,“je si vědom své opory v brankovišti kouč sešívaných.
Kolářovi ale práci usnadnila i celá defenziva v čele s perfektně hrajícím Janem Bořilem, který po Tomáši Součkovi převzal kapitánskou pásku. Obranné řadě pak rázně šéfoval Ondřej Kúdela, pod jeho vedením se dařilo snad každému, kdo se k němu do stoperské dvojice přidal.
Trpišovský a čínský majitel Právě skvělá defenziva nahradila absenci elitního střelce. Po odchodu Součka totiž útok trochu „spal“, nebyl najednou nikdo, kdo by zařídil dvě tři branky na zápas a uklidnil tak situaci. Trojice, která odešla o zimní pauze, patřila mezi nejčastější střelce týmu, časem se ale ostatní přeci jen chytili. A i když to nebylo pravidlem, stačilo to. Pořád měl tým za zády Koláře...
Hlavním strůjcem této parádní jízdy je ale...
...Jindřich Trpišovský. Kouč, který ví, co chce a jak si o to říct. „Slavia má trenéra, za kterým tým jde a věří, že to, co po něm chce, na hřišti funguje. Hráči ví, že když budou plnit Jindrovy příkazy, bude jim to přinášet tituly, a to jim přinese slávu, úspěchy, peníze,“myslí si například slávistická legenda Vladimír Šmicer.
Ve středu v Edenu pochopitelně nechyběl a mohl tak slavit se svými nástupci další úspěch milovaného celku. Jaké ještě přijdou?
Jen tak mimochodem: Slavia má za sebou čtvrtou kompletní sezonu pod čínskými majiteli, za toto období vybojovala tři tituly, dvakrát ovládla domácí pohár, jednou superpohár, hrála Ligu mistrů a čtvrtfinále Evropské ligy. O zastoupení v reprezentaci nemluvě...
A jak v nedávném rozhovoru pro LN řekl předseda představenstva klubu Jaroslav Tvrdík, už nyní je schválen „koronavirový“rozpočet pro celý rok 2020.