Dlouhý chce být šéfem OECD
PRAHA Česko chce zasáhnout do boje o vlivnou funkci generálního tajemníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Stane se tak poprvé, co je jejím členem. Ministerstvo zahraničních věcí i samotný kandidát – ekonom a prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý – už rozjeli kampaň.
Výběr nového kormidelníka organizace, která reprezentuje 36 zemí a jejíž názory ovlivňují i nejvyšší patra světové politiky, začne v září a skončí na jaře příštího roku. Poslední volba se konala v roce 2006. Ze šesti kandidátů tehdy dostal zelenou mexický ekonom Ángel Gurría. Ten příští rok v pařížském sídle OECD končí. Sedmdesátiletý bývalý ministr financí a zahraničí Mexika zamíří do starobního důchodu, stejně jako před 15 lety jeho předchůdce – Kanaďan Donald Johnston.
Začíná se proto hledat nástupce. Stranou tentokrát, poprvé od doby, kdy se před 25 lety stalo členskou zemí, nechce zůstat ani Česko. Vláda na začátku března rozhodla, že navrhne svého kandidáta. Bude jím právě Dlouhý (66), ekonom, od roku 2014 prezident největšího podnikatelského sdružení v zemi, kandidát na prezidenta republiky ve volbách roku 2012 a od roku 1997 konzultant finanční společnosti Goldman Sachs.
Dlouhý, který byl členem KSČ a poté ministrem v polistopadových vládách za ODA, působí v obnovené Národní ekonomické radě vlády a radí i prezidentovi Miloši Zemanovi. Z těchto sfér zřejmě pochází návrh na jeho nominaci.
Vláda spolu s rozhodnutím nominovat Dlouhého do čela OECD uložila ministrovi zahraničních věcí a dalším členům kabinetu zahájit volební kampaň. „Na podpoře Vladimíra Dlouhého začalo MZV pracovat a v současnosti je vše v přípravné fázi,“uvedla na dotaz LN mluvčí MZV Mariana Wernerová. Podle zdrojů LN svou kampaň rozjíždí i sám Dlouhý. Jeho cílem jsou zřejmě Maďarsko, Polsko a Slovensko, s nimiž Česko tvoří alianci zvanou visegrádská čtyřka. Sám Dlouhý na dotaz LN ke své kandidatuře nereagoval.
Volba nejvyššího šéfa vlivné organizace oficiálně odstartuje 1. září a potrvá několik měsíců. „Nejpozději do 1. března 2021 předseda Výběrové komise provede důvěrné konzultace s členskými zeměmi OECD a na jejich základě následně předloží kandidáta s největší podporou ke schválení Radě OECD. O jmenování nového generálního tajemníka rozhodnou členské státy OECD na základě konsenzu,“popsala LN proces výběru mluvčí MZV Mariana Wernerová. Rada OECD má dvě úrovně. Jednu na úrovni ministrů zahraničí členských zemí, druhou složenou ze stálých zástupců členských zemí, kteří mají diplomatický status.
Kolik kandidátů bude bojovat o křeslo generálního tajemníka OECD, který má pod sebou sekretariát čítající 2,5 tisíce ekonomů, právníků, vědců a dalších zaměstnanců a který předsedá i Radě OECD, zatím není jisté. Posledního klání v roce 2006 se se svými želízky v ohni zúčastnilo pouze šest zemí. Nejlépe na výběrovou komisi zapůsobili právě Ángel Gurría a pak Marek Belka, bývalý premiér Polska.
Pozici, která obnáší základní plat (bez příspěvků zaměstnavatele na výsluhovou penzi, zdravotní připojištění, cesty domů, domácnost, manželku apod.) ve výši bezmála 227 tisíc eur ročně (asi šest milionů korun, údaje za rok 2019), nakonec dostal Ángel Gurría.
Jakou šanci má Vladimír Dlouhý? „Po stránce politické i profesní je Vladimír Dlouhý na funkci generálního tajemníka významné organizace, jako je OECD, velmi vhodným kandidátem,“řekl LN bývalý velvyslanec při OECD a člen někdejších polistopadových vlád Karel Dyba. „Proces dosažení konsenzu je ale velmi složitý. Za mého působení v OECD, když došlo k opětovnému zvolení Ángela Gurríi, měly silnou pozici Spojené státy a Japonsko,“dodal.
Z Washingtonu dlouhodobě pochází asi pětina společného rozpočtu OECD. Loni to bylo 20,5 procenta. Dalšími největšími plátci jsou Japonsko a Německo. Tyto skutečnosti se odrážejí i v obsazení vlivných pozic zástupců generálního tajemníka. „Nastal čas na nasazení asijského kandidáta,“hodnotí jiný zdroj, který si nepřál být jmenován.
Česko podle Dyby do struktur OECD navrhovalo kandidáta pouze jednou, a to do čela Mezinárodní energetické agentury. Nominantem – neúspěšným – byl expremiér Mirek Topolánek.
Nominace Dlouhého vyvolala bouři nevole v Hospodářské komoře. Tři ze čtyř viceprezidentů jej v polovině dubna vyzvali, aby se kvůli konfliktu zájmů vzdal pozice prezidenta komory, protože jako šéf podnikatelského sdružení, které je často v opozici vůči vládní politice, nemůže být nominantem vlády. To Dlouhý odmítl s tím, že věc předloží představenstvu Hospodářské komory a podřídí se jeho rozhodnutí. Zároveň si nechal vypracovat renomovanou právní kanceláří posudek, zda konflikt zájmů skutečně existuje. Výsledek byl negativní. A představenstvo se v květnu postavilo na Dlouhého stranu.
V červenci čeká komoru volební sněm. Dosavadní prezident Dlouhý je jediným kandidátem na nového prezidenta.