Pokuta je někdy lepší trest než vězení

LN Rozhovor začneme novinkou: u verbálních trestných činů z nenávisti jste ministerstvu spravedlnosti navrhnul snížit trestní sazby. Proč?

Jde jen o trestný čin podpory a propagace terorismu, který dopadá na veřejné schvalování spáchaných teroristických činů. Typicky takových, jako byl ten v Christchurch na Novém Zélandě, po nichž se na internetu objevuje spousta schvalujících komentářů. Můj názor je, že ti lidé mnohdy možná ani úplně nevědí, co činí. Dříve se sešli v hospodě, zanadávali si tam a rozešli se domů. Teď to ale napíšou na internet, kde je delší stopa a kde to hlavně ovlivní podstatně větší množství lidí.

Právě v těchto případech jsme proto loni skutečně dali ministerstvu spravedlnosti legislativní podnět ke snížení sazeb. Ta současná je až 15 let. Myslíme si, že by se v těchto případech měla pohybovat do pěti let.

LN Zabýváte se i otázkou snížení sazeb za přípravu a pokus trestného činu, jež se trestají stejně jako dokonané trestné činy. Co vás k tomu vede?

Zrovna tyto naše úvahy v legislativní podnět ještě zatím nevyústily. Uvažujeme a chceme připravit legislativní změnu, kterou by pak předložilo ministerstvo spravedlnosti.

LN To by ovšem byl velký koncepční zásah...

Ano, byla by to koncepční změna. To říkáte správně.

LN Proč nepřišla v době, kdy se tvořil trestní zákoník? Tehdy se nikdo nepozastavoval nad tím, že příprava i pokus zůstanou nadále trestné stejně jako dokonaný trestný čin.

Trestnímu zákoníku z roku 2009 bych nevyčítal, že toto neobsahuje. Ta doba prostě asi na úvahy tohoto směru nebyla zralá. Teď si ale myslím, že na ně zralá je, a tak tyto úvahy podněcujeme.

Obecně mohu říct, že dochází ke změně společenského nazírání na trestání. Měli bychom se totiž zbavit dojmu, že potrestán je vždycky jen ten, kdo je ve vězení. Trest může mít různou podobu. A zejména v současné době a zvlášť některé pachatele zasáhne peněžitý trest podstatně více, než když si jdou někam na chvíli sednout.

LN Co konkrétně vás vede k tomu iniciovat jinou formu trestání u přípravy a pokusu trestného činu než u vlastního dokonaného činu?

Vychází to z našich zkušeností i toho, co se dozvídáme na vzdělávacích akcích, jako byla třeba ta poslední na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Ono to ale nestojí jen jako nedokonaný versus dokonaný trestný čin. Ono je to totiž i o nastavení trestních sazeb u jednotlivých trestných činů. I o výši škody. Celkově je to o tom, co všechno ještě kriminalizovat chceme, a co už ne. Třeba jestli chceme kriminalizovat zanedbání povinné výživy, nebo ne.

LN Které se řeší odebíráním řidičských průkazů, aby se ve vězení neocitalo tolik rodičů-neplatičů...

Přesně. Jenže teď jich za neplacení výživného máme ve výkonu trestu něco okolo jednoho tisíce.

LN To všechno jsou ale velké koncepční zásahy. K nim dojde nejspíš až v příštím volebním období...

To beze sporu. Ale já tady teď hovořím jen o nějakých našich nápadech, které bude nutné podrobit kritické diskusi s dalšími státními zástupci, policisty, advokáty, soudci i akademiky. S těmi všemi bychom se měli začít bavit o tom, co dnes kriminalizujeme a co vlastně kriminalizovat chceme. Tedy, co má spadat ještě do přestupkového řízení a co už do toho trestního. Jestli zkrátka nestíháme příliš mnoho bagatelního jednání v rámci trestního řízení.

LN V tom vám ale příliš nepomohl nález Ústavního soudu, podle něhož zůstává výše škod v trestním právu zachována. Co s tím?

Nic. Máme tu nález, který příslušné ustanovení trestního zákoníku nezrušil. To znamená, zůstává tu platné pozitivní právo, kterým se musíme řídit. Druhá věc je, že ten nález obsahuje dva druhy disentních stanovisek, ta ale nejsou pro praxi závazná.

V tomto směru musím říci, že se osobně přikláním k tomu, že má-li se začít uvažovat o změně trestního stíhání v případech, kdy jde o škodu, tak nesmíme brát pravomoc tomu nejvyššímu suverénovi, to znamená parlamentu. To on nastavuje základní směr trestní politiky, přijímá trestní zákoník i jeho změny a říká, které jednání je trestné. Já se podle toho trestního zákoníku jen řídím.

LN Jaký je tedy váš názor na to, že Sněmovna výši škod v trestním právu zdvojnásobila?

To, že s tím sám souhlasím, že se tyto hranice měly zvednout, je věc druhá. Jako nejvyšší státní zástupce tvrdím, že se státní zástupci musí řídit platným pozitivním právem, poněvadž je to v zájmu rovnosti občanů před zákonem a v zájmu předvídatelnosti práva i soudních rozhodnutí.

To znamená, že budeme-li říkat, že pět tisíc korun je pro hranici škody v trestním právu málo, tak já nejsem ten, kdo to bude obcházet výkladem a říkat, že v Praze je vyšší životní úroveň, tak tam budeme škodu stíhat až od osmi tisíc korun a v Brně třeba jen o maličko méně, dejme tomu od sedmi tisíc.

Trestní řízení je ovládáno zásadou legality, to znamená, že státní zástupci jsou povinni stíhat to, o čem se dozví. A jestliže zákonodárce řekne, že se škoda má stíhat od hranice pěti tisíc korun, tak ji od této hranice budeme stíhat. Nedá se nic dělat.

LN Jak se na vaší činnosti projevilo, že po zásahu Nejvyššího soudu nemůžete podávat dovolání v neprospěch odsouzených?

To platí jen v případě rozporů mezi shromážděnými důkazy a jejich hodnocením.

LN I tady je tedy nějaké platné pozitivní právo a jeho soudní výklad. Pokoušíte se s tímto výkladem bojovat?

V některých případech ano. Pokouším se ta dovolání zformulovat tak, abych s nimi uspěl. Nicméně zároveň jsem ministerstvu spravedlnosti podal legislativní podnět, aby se v tomto směru upravil trestní řád.

V rámci tohoto dovolacího důvodu, tedy extrémních rozporů mezi shromážděnými důkazy a jejich hodnocením jsem totiž podával i dovolání ve prospěch poškozených. Ti sami ho podat nemohou a jediným, kdo mohl jejich zájmy hájit, byl právě nejvyšší státní zástupce.

„Zvýšení hranice škody v trestním právu vítám. Dokud ale tahle novela nebude účinná, nebudu dnešní stav obcházet výkladem,“říká nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v reakci na její zvýšení Sněmovnou z pěti tisíc korun na dvojnásobek.

LN Ve prospěch poškozeného ale znamená v neprospěch odsouzeného...

Velice často to tak může být. Ale z týchž dovolacích důvodů podávám dovolání i ve prospěch odsouzených. Nestává se to běžně, ale jedno dvě ročně dávám.

LN Co říkáte poslednímu hodnocení GRECO (skupina států proti korupci založená Radou Evropy – pozn. red.)? Česko je v něm hodnoceno nejméně příznivě.

Rozhodně nejsme na posledním místě. Část protikorupčních doporučení GRECO směřuje do justice, část zákonodárci nebo do veřejné správy.

Co jsme v soustavě státního zastupitelství byli schopni udělat pomocí takzvaného soft law, tedy nějakým doporučením nebo podzákonnou normou, to jsme udělali. A GRECO nás za to chválí. Máme například dohodu o výběru a kariérním postupu státních zástupců, která byla uzavřena již v roce 2018. Pokud se vedoucí státní zástupci a ministr spravedlnosti dohodnou na základních principech, není třeba zákona.

A co se týče etického kodexu státních zástupců, ten máme hotový i s komentářem.

Jestliže zákonodárce řekne, že se škoda má stíhat od pěti tisíc korun, tak ji od této hranice budeme stíhat. Nedá se nic dělat.

LN Ve své funkci jste již devět a půl roku, nejdéle ze všech nejvyšších státních zástupců. Nejste z toho už unavený?

Věřím, že mám státnímu zastupitelství stále co dávat a kam ho posouvat, abychom byli efektivnější a lepší.