Poláci volili hlavu státu
První kolo voleb rozhodnutí o nové hlavě státu nepřineslo. Do druhého kola za dva týdny postoupili stávající prezident Andrzej Duda a kandidát liberální opozice Rafał Trzaskowski.
VARŠAVA/PRAHA Tři desítky milionů Poláků včera vybíraly nového prezidenta. O nejvyšší úřad v zemi se ucházelo celkem jedenáct kandidátů. Nejvíc hlasů dokázal podle očekávání získat současný polský prezident, 48letý Andrzej Duda, jehož podporovala vládní konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Podle prvních povolebních odhadů mu odevzdalo hlas necelých 42 procenta voličů. Na druhém místě skončil se zhruba 31 procenty kandidát největší opoziční strany, liberální Občanské platformy (PO), 48letý Rafał Trzaskowski. Oba politiky nyní čeká 12. července rozhodující druhé kolo. Volební účast byla 62 procent.
Výsledky voleb dají odpověď, zdali bude stávající vláda moci pokračovat v přeměně státu a jeho institucí. Například kvůli reformě justiční soustavy, která začala po nástupu PiS do vlády v roce 2015, čelí Varšava kritice za ohrožení nezávislosti soudů. Evropská unie kvůli tomu v minulosti zahájila s Polskem řízení pro podezření, že jeho vláda porušuje zásady právního státu. I když prezident Duda během svého dosavadního pětiletého mandátu často zdůrazňoval nezávislost, až na drobné výjimky svým podpisem justiční reformu posvětil. Opoziční kandidát Trzaskowski naopak sliboval, že v případě úspěchu přeměnu justice zvrátí. Jako hlava státu by kromě toho mohl bránit přijetí i dalších zákonů schválených parlamentem. Na prolomení prezidentského veta by vláda potřebovala mít v dolní parlamentní komoře třípětinovou většinu, kterou ovšem nemá. Naopak populární sociální programy vlády slíbil kandidát opozice zachovat.
Hlasování o nové hlavě státu se mělo původně konat 10. května. Kvůli vypuknutí koronavirové pandemie byly ale volby přesunuty.
Důvodem byly obavy, že by příliš velká koncentrace voličů v hlasovacích místnostech mohla přispět k šíření nákazy. V 38milionovém Polsku bylo dosud potvrzeno 34 tisíc infekcí, přičemž 1400 lidí nemoci covid-19 podlehlo. I proto doprovázela hlasování přísná hygienická opatření, včetně povinnosti nosit ochranné masky nebo roušky. Lidé museli také dodržovat dvoumetrové rozestupy.
Duda těžil z podpory provládních médií
Ještě zkraje roku se zdálo být znovuzvolení prezidenta Dudy jisté, dokonce se spekulovalo o úspěchu v prvním kole.
Když postihla i Polsko koronavirová nákaza a ostatní kandidáti zrušili mítinky, ocitl se Duda ve výhodnější pozici. Hlavně vládou kontrolovaná veřejnoprávní televize posilovala jeho obraz jakožto „krizového manažera“. I proto se vládní strana Právo a spravedlnost snažila prosadit volby v původním termínu. Narychlo nechala změnit volební zákon umožňující hlasování korespondenční cestou. Opozice to však dokázala díky většině v druhé komoře polského parlamentu zablokovat.
Duda prezentoval sám sebe jako obránce tradičních hodnot. Těsně před prvním kolem se ostře vymezoval vůči sexuálním menšinám a označoval se za stoupence modelu rodiny tvořeného mužem a ženou. Naproti tomu Trzaskowského, úřadujícího primátora Varšavy, vykreslovala Dudova kampaň jako kandidáta velkoměstských elit údajně odtržených od „reálného života“. Lákadlem, jak zvýšit volební účast v obcích do dvaceti tisíc obyvatel, čili v tradičních baštách PiS, byl příslib ministra vnitra Mariusze Kamińského darovat v každém ze 16 vojvodství malé obci s nejvyšší účastí nové hasičské auto v hodnotě 800 tisíc zlotých (necelých 5 milionů korun).