Ještě že je na Pálavě krásně
Zdaleka nejsofistikovanější je na filmu 3Bobule (respektive 3obule) jeho název a nejzajímavější jeho marketingové pozadí. Své diváky přitom nepochybně osloví.
Důležitější jméno než Kryštof Hádek, Tereza Ramba, Lukáš Langmajer či Miroslav Táborský, ač jsou nespornými hereckými hvězdami, je v případě filmu o bobulích Tomáš Vican. Na stránkách producentova rodinného vinařství jej zdobí tituly Ing., MBA, MSc. a Ph.D., což ovšem není jediný doklad jeho schopností. Tím hlavním je právě marketingový projekt, jehož výsledkem jsou už tři filmy (v nichž si menší role tu a tam zahraje i nějaký politik) a jeden seriál o víně, všechny relativně úspěšné.
„Byla to taková logická cesta, pracoval jsem v marketingu v jedné nadnárodní firmě, vyučoval jsem také na čtyřech vysokých školách – právě marketingový obor. A tehdy jsem si řekl, že nechci být jako devadesát devět procent kantorů, kteří vyučují suše teoreticky podle příruček. Chtěl jsem to mít podložené vlastními výsledky, projekty. A zároveň tak podpořit odvětví, které mne zajímalo – vinařství, vinohradnictví. A ukázat jižní Moravu jako krásný kout naší země,“dočteme se v rozhovoru z časopisu Vinař sadař, pověšeném taktéž na stránkách vinařství Vican. Záměr zafungoval, Tomáš Vican se zároveň stal profesionálním vinařem s citem pro showbyznys (nejprve společníkem Adámkova vinařství na Znojemsku, vyrábějícího mj. řadu vín Karel Roden, pak také ve vlastním vinařství, které se pro změnu pyšní tím, že jeho kmotrem je Václav Postránecký). Za rok 2019 se vinařství Vican stalo absolutním vítězem soutěže Vinařství roku, kde se titul uděluje mj. také za významný počin ve prospěch oboru.
Expanze na Slovensko
Tam, kde končí nástin aktivit šikovného podnikatele, začíná (bohužel) film. Jeho úvodní výjev z udělování vinařských cen sponzorovaných výrobcem obleků neblaze připomíná éru toho nejúmornějšího product placementu, která postihla české filmy na přelomu tisíciletí.
V soutěži uspěje (hned za Vicanem) rodinné vinařství, jež po svém otci zdědila Klára (Tereza Ramba) a vede je spolu se svým manželem Honzou (Kryštof Hádek). Navzdory úspěchu i tomu, že mají dvě děti a třetí na cestě, je jejich manželství před krachem. Důvodem je možná i to, že Kláře v hlavě neustále znějí vzletné poučky moudrého otce (Václav Postránecký), zatímco Honza by do chodu podniku rád vnesl také nějaké svoje nápady. To by ještě nebyl tak beznadějný motiv, ten ovšem brzy zanikne pod vrstvou mnohem povrchnějších zápletek. Režisér Martin Kopp a scenárista
Matěj Podzimek „nostalgicky“variují nápady z prvního filmu Tomáše Bařiny, a to většinou ještě v méně přesvědčivé podobě.
Úspěšné vinařství hned po zisku trofeje přichází o distributora a majitelé jsou bezradní. Nechají Honzova pochybného kamaráda Jirku (Lukáš Langmajer), aby kontaktoval svého ještě pochybnějšího obchodního partnera, Slováka Mira (Braňo Deák). Ten nejenže začne svádět Kláru, ale zároveň chystá na milé vinaře podraz. (Pevnou součástí projektu Bobule je přítomnost sympatických darebáků, takže v příštím filmu už může být napravený Miro klidně kladným hrdinou.) Na vinicích také někdo krade, což je třeba vyšetřit, a děti mají prázdniny. To je asi tak vše, důležitější než příběh je, že je film osazen sadou figurek, na které se diváci těší a které jim předvedou své vděčné kreace – vedle Lukáše Langmajera v roli Jirky také Miroslav Táborský jako zoufale neúspěšný vinař Kozderka nebo Radim Novák jako shovívavý moravský policista (což je navzdory své předvídatelnosti v celém filmu nejlepší, autenticky vtipná miniatura).
Vadit patrně nebude ani to, že třeba závěrečná automobilová honička vůbec nedává smysl, kuriózní návod na otevírání lahve s vínem takové nedostatky lehce přebije. Na Pálavě je krásně a s dobrým vínem ještě lépe: v tom, oč jim jde nejvíc, třetí Bobule nelžou.
3Bobule
Režie: Martin Kopp Premiéra 25. 6.