Návrat rybníků, mokřadů či alejí

Díky pozemkovým úpravám se

■ krajina stává členitější a získává původní ráz. Tím je i odolnější.

Konkrétně se vracejí rybníky,

■ mokřady, cesty, aleje či pásy stromů. Svažité terény se rozdělují na schody, aby voda neodtékala tak rychle. Zároveň mají opatření přispět k vyšší biodiverzitě.

Pozemkové úpravy by se nyní ■ měly přednostně dělat tam, kde sucho trápí krajinu nejvíc. Ministerstvo zemědělství proto sestavilo desetiletý plán.

Každý rok by se mělo provést ■

150 pozemkových úprav.

Plán uvádí i to, kolik peněz by

■ na pozemkové úpravy potřebovaly jednotlivé kraje. Nejvíc je to ve Středočeském kraji, kterému by přišly vhod bezmála 3,8 miliardy. Podobná suma by byla potřeba i v Jihočeském kraji, o něco méně v kraji Jihomoravském.

Nejméně pozemkových úprav je ■ naopak potřeba v kraji Libereckém (876 milionů) a Karlovarském (bezmála 788 milionů).

Plán se zaměřuje i na

■ odvodňovací drenáže, které jsou po celé zemi, konkrétně na 1,2 milionu hektarů.

Ve srovnání s ostatními

■ evropskými zeměmi je odvodnění České republiky průměrné. Zatímco Česko má něco málo nad deset procent odvodněných ploch, Itálie či Velká Británie se blíží dvaceti procentům. Dánsko má víc než 40 procent takových ploch, Nizozemsko víc než 70 procent.

Nejmenší podíl odvodněných

■ ploch mají Portugalsko, Španělsko a Bulharsko, čtvrté je Norsko.

Stát chce rozšířit i závlahy. ■

Vybudováno je jich zhruba

160 tisíc hektarů, v provozu je však jen 70 tisíc hektarů závlah.