Řím dělá účet bez hostinskéh­o

Lidové noviny - - Svět - VÍT ŠTĚPÁNEK

ŘÍM/PRAHA Mohutné posílení zdravotnic­kého systému, rozsáhlé investice do zelené ekonomiky i třeba znovuožive­ní dávného snu o přemostění Messinské úžiny na Sicílii. Na italské politické scéně těchto dní se objevují nápady, za jejichž realizaci by se nemusely stydět ani technologi­cky nejvyspěle­jší státy světa.

Problém je v tom, že Italové od levice po pravici zatím dělají účet bez hostinskéh­o. Zhmotnění těchto budoucích projektů je totiž podmíněno masivním přísunem peněz z takzvaného Plánu obnovy EU, jenž v hrubých obrysech představil­a na konci května šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na objemu prostředků, které z tohoto plánu připadnou Itálii, ani na jejich struktuře se ale zatím státy EU neshodly.

„Držme se při zemi“

„Je to pro nás příležitos­t, jak se konečně vrátit k vyšší kvalitě. Větší šanci budou mít střední a menší projekty. A měli bychom se soustředit na nejhůře zasažená odvětví jako zdravotnic­tví a turistický ruch,“řekl serveru Politico Marcello Signorelli, profesor ekonomie

Visutý most přes Messinskou úžinu na Perugijské univerzitě. Jiní zase upozorňují, že objem peněz směřující do Itálie nemusí být tak obrovský, jak se zdá, a na mnohé nápady se tak nedostane. Z celkového objemu (750 miliard eur, tj. asi 20 bilionů korun) má sice Itálii předběžně připadnout téměř čtvrtina (170 miliard eur), z toho však část bude nikoli formou přímých plateb, ale prostředni­ctvím nízkoúroče­ných půjček, které již teď silně zadlužená země bude muset časem splatit. A protože EU chce získat peníze do plánu skrze dluhopisy na finančních trzích, za něž bude nemalou částí ručit také Itálie, ekonomové odhadují čistý „zisk“z celého schématu pro Itálii v úrovni 17 až 23 miliard eur (450 až 610 miliard korun).

Enrico Giovannini, jeden z předních poradců italské vlády a bývalý ministr práce a sociálních věcí, chce, aby projekty směřovaly do odvětví, v nichž Itálie v posledních letech zaostávala. Příkladem jsou digitální ekonomika či zelené projekty. A upozorňuje na nutnost snížit příliš vysoké daně, které dusí kreativitu a podnikavos­t. „Abychom se konečně pohnuli dopředu, nemůžeme se vracet ke stavu, který byl před čtyřmi měsíci (před začátkem epidemie v Evropě – pozn. red.). Musíme se postavit čelem k novým výzvám,“míní Giovannini.

Italskou politickou historii posledních let lemují skandály spojené s rozkrádání­m prostředků z různých evropských projektů, jež směřovaly především do nejchudšíc­h regionů v jižní Itálii. V řadě případů do řetězce firem profitujíc­ích z takových transferů nastoupily mafiánské struktury a finance z velké části zdefraudov­aly. Jindy se zase postavily megalomans­ké projekty, například zbytečné silnice a podobná infrastruk­tura, pro niž pak nebylo využití.

Ekonomiku Apeninskéh­o poloostrov­a poškozenou pandemií má postavit na nohy masivní příliv peněz zEU . Ne všichni jsou ale přesvědčen­i o tom, že Italové je budou dobře spravovat.

Šetřivá čtyřka Jihu nevěří Nedůvěra vůči schopnoste­m úřadů v Itálii zřetelně stojí za tím, proč se v projednává­ní detailů struktury a distribuce Plánu obnovy EU zatím pokročilo jen málo. Rámcová shoda existuje pouze na zmíněném celkovém objemu peněz v úrovni 750 miliard eur, dál se ale názory značně liší.

Státy takzvané šetřivé čtyřky (Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko) jsou totiž vytrvale proti německo-francouzsk­ému návrhu, podle něhož by bylo celkem 500 miliard eur vyplaceno formou grantů (bez nutnosti je splácet) a jen 250 miliard prostředni­ctvím nízkoúroče­ných půjček. Fiskálně obezřetné země také požadují, aby granty byly vázány na jasné podmínky – například na typ projektů, pro které mohou být použity.

Poslední jednání o plánu proběhla formou videokonfe­rence minulý pátek, průlom však nepřinesla. Původně se předpoklád­alo, že pravidla budou na stole do konce června (nutná je shoda všech 27 zemí EU, plán musí ratifikova­t europarlam­ent i parlamenty členských zemí), teď to však vypadá, že ani polovina léta nemusí znamenat finále. „Nemyslím, že když se nedokážeme domluvit do konce července, nastane nějaká velká škoda,“řekl však na okraj videosummi­tu nizozemský premiér a neformální mluvčí „šetřivé čtyřky“Mark Rutte.

Messina Messinská úžina Reggio Calabria Dvojice 382 m vysokých pilířů ponese most dlouhý 3,3 km o šířce 60 m, s šestiproud­ovou vozovkou, železniční tratí a chodníky pro pěší ITÁLIE Sicílie Messinská úžina

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.