Památník vs. památky v Terezíně

Vdobě, kdy v Terezíně hrozí zřícení několika významných objektů evropských dějin holokaustu a celé městské památkové rezervaci vyškrtnutí z indikativního seznamu UNESCO, se ministr kultury Lubomír Zaorálek zabývá myšlenkou utratit 300 milionů korun na přestavbu železniční stanice Praha-Bubny na „památník ticha“.

Ministerstvo kultury ve čtvrtek oznámilo, že předloží vládě návrh na zřízení nové státní příspěvkové organizace Památník ticha, který má připomínat památku deportovaných pražských Židů do Terezína. Investorem projektu je soukromá společnost Památník Šoa Praha, o. p. s. Její ředitel Pavel Štingl se bez transparentního výběrového řízení v roce 2013 smluvně zavázal Českým drahám zajistit rekonstrukci objektu nádraží ve výši 50 milionů korun. Po sedmi letech, kdy se mu nepodařilo finanční prostředky sehnat, Štingl v lednu 2020 pohrozil v médiích českým politikům slovy: „Do týdne končím, poraďte si sami. Chci, aby vznikla státem dotovaná instituce, která by měla vlastní režii a dlouhodobější plán než na jeden rok, kdy ani nevíme, kolik dostaneme peněz.“

Ministr kultury Lubomír Zaorálek se po tomto mediálním nátlaku zavázal neúspěšný projekt neexistujícího památníku „zachránit“. Mluvčí rezortu ministerstva kultury Michaela Lagronová minulý týden pro ČTK uvedla, že hned po schválení vlády by ministerstvo mělo začít „přebírat“aktivity Památníku ticha. Náklady na rekonstrukci nemovitosti se zastavěnou plochou 2500 m2 ministerstvo dnes odhaduje až na 200 milionů korun. Celkově pak bude daňové poplatníky do roku 2024 stát stavba, expozice a mzdové náklady 300 milionů korun, provoz v dalších letech každoročně 28 milionů. Podle informací Správy železnic by se přitom objekt nádraží dal zrekonstruovat za 20 milionů.

Postup ministra Zaorálka vyvolává celou řadu závažných otázek. Nápad na zřízení nové příspěvkové organizace státu přichází v době, kdy ministerstvu kultury chybí miliardy korun na záchranu tisíciletého kulturního dědictví ČR. Jak je možné, že za této krizové situace ministr vlády zachraňuje projekt přestavby pražského nádraží, které není a ani v budoucnu nebude kulturní památkou? Jak je vůbec možné, že stát „převezme“aktivity a projektovou dokumentaci soukromé společnosti bez transparentního výběrového řízení? Kdy byla ministerstvem kultury vyhlášena architektonická soutěž na rekonstrukci budovy?

Památka holokaustu ohrožena Ve skutečnosti ministr kultury žádné transparentní podklady, jako jsou výsledky výběrových řízení státních orgánů či doporučení parlamentních výborů, v ruce nemá. Jediné, co má na stole, je státem nevysoutěžená projektová dokumentace soukromé společnosti Pavla Štingla. Od začátku tu totiž o financování aktivit připomínajících oběti holokaustu vůbec nešlo. Jak nám potvrdil sám ministr Zaorálek 30. ledna tohoto roku v soukromé komunikaci: „Teď jsem mluvil s předsedou židovské obce, který mi velmi vyčetl, že se nestaráme o Bubny a že je to ostudné, co se kolem nich děje. Tak jsme se s Babišem dohodli, že musíme tu ostudu skončit. To je celé.“

Absurdní Zaorálkův nápad převzít projektovou dokumentaci soukromého subjektu a financovat vybudování novostavby na Praze 7 přichází v době, kdy Česká republika nečiní žádné významnější kroky, které by vedly k záchraně největší památky holokaustu v ČR – hlavní pevnosti města Terezín, kde během druhé světové války nacisté zřídili ghetto pro židovské vězně z Evropy.

Symbolem zmaru a skutečnou mezinárodní ostudou jsou Drážďanská (Žižkova) kasárna – největší objekt terezínské pevnosti – a jedna z nejznámějších památek dějin holokaustu vůbec. Jen pro představu, zastavěná plocha tohoto objektu, který se doslova rozpadá před očima, činí 11 000 m2. Neodkladnou rekonstrukci vyžadují další desetitisíce metrů čtverečních budov a historického opevnění z 18. století. Pokud se nepodaří tyto památky zachránit, Terezín bude vyškrtnut z indikativního seznamu UNESCO.

Šimon Krbec je výkonným ředitelem Centra studií genocid Terezín a Pavel Chalupa je členem představenstva Židovské liberální unie ČR