Pětkrát pět Santiniho hvězd
pět kaplí a pět oltářů, i na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Dobu i jazyk Jana Nepomuckého připomíná tvar „gotických“hrotitých oken, v lunetách nad nimi září pět pozlacených hvězd. Pět slov má i latinské slovo tacui, mlčel jsem – a nesmíme zapomenout na kupoli s dalšími hvězdami a hlavně jazykem v kruhu plamenů, z něhož prosvítají paprsky.
Pozoruhodná je i dlažba: ten, kdo se zajímá o geometrii, dobře ví, že složit dlažbu ze samých pravidelných pětiúhelníků prostě nejde. Když ale k pětiúhelníkům přidáte kosočtverce, získáte dokonale symetrický tvar. Věřte, že stojí za vidění.
Podnět ke stavbě poutního kostela vzešel od opata Vejmluvy: ten byl velkým ctitelem Jana Nepomuckého ještě před jeho blahoslavením (1721). Navíc v dubnu 1719 byly z hrobu vyzdviženy Janovy ostatky včetně jazyka, který poté naběhl a zčervenal. Legenda o odvážném zpovědníkovi, který králi nechtěl vyzradit královnino zpovědní tajemství, tehdy nemohla získat lepší důkaz a v roce 1729 vedl nález jazyka společně s dalšími uznanými zázraky k Janovu svatořečení. Co na tom, že podrobný výzkum v 70. letech 20. století zjistil, že nešlo o jazyk, ale suchou mozkovou tkáň?
Nicméně v době Janova svatořečení už bylo ve Žďáru hotovo. Opat Vejmluva začal první plány kreslit v dubnu 1719, na něj plynule navázal Santini, stavět se začalo v srpnu 1719 a hotový chrám byl vysvěcen v září 1722. Byl svědkem slavnostního okamžiku i mistr Santini? Nevíme, zemřel uprostřed rozdělané práce v prosinci 1723 zřejmě na plicní chorobu a společně s ním navždy zmizel i styl takzvané barokní gotiky, natolik originální a svébytný, že ho nikdo nedokázal napodobit. Uvnitř kostela proto můžete obdivovat rafinovanou Santiniho hru světel a stínů, ale na výzdobě a vybavení už svůj rukopis nezanechal. V původních plánech ale byl zahrnutý ambit kolem kostela s půdorysem deseticípé hvězdy, prolomený pěti branami a pěti kaplemi. Ani ten v době vysvěcení chrámu neexistoval, dokončen byl prý až v roce 1740.
Kromě symbolikou prodchnutého poutního kostela se Santini podílel i na barokní přestavbě kláštera včetně baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše a dalších stavbách v okolí. Se všemi jeho díly se seznámíte v multimediální interaktivní expozici Muzea nové generace přímo v bývalém klášteře. Na recepci dostanete sluchátka s audioprůvodcem, samotným muzeem vás bude provázet starý moudrý mnich a zvídavá holčička. Zjistíte, že když je svět cisterciáků i baroka zobrazen animovanými příběhy, může to být náramná zábava.
Chcete-li o barokní krajině na Žďársku vědět všechno, objednejte si prohlídku Po stopách Santiniho. Navštívíte bývalé sídlo opata i obydlí mnichů, seznámíte se se životem v cisterciáckém řádu, projdete se také klášterním kostelem a nahlédnete do studniční kaple. Ta nenápadně připomene, že voda, v níž se Jan Nepomucký utopil, se mu stala osudem – stal se nejen patronem mlynářů a vorařů, ale také ochráncem mostů, a jeho sochy tak jsou dodnes typickou součástí naší země.
Autorka je spolupracovnicí LN