Soudce musí být jako farář
Za poslední roky prokřižovala severočeskou justici. Od poloviny června je Lenka Ceplová její šéfkou. Nová předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem v rozhovoru pro LN popsala, jak chce zrychlit výkon spravedlnosti v jednom z „nejpomalejších“soudních krajů. A také to, co vidí jako cestu k posílení důvěryhodnosti soudců.
LN Co vám řekl prezident Miloš Zeman během vašeho jmenovacího aktu na Hradě?
Kromě projevu, ve kterém zmínil osud Winstona Churchilla a podivný vztah veřejnosti k vlastní historii, následovalo setkání v salónku. Ptal se nás tří nově jmenovaných předsedů krajských soudů, co si myslíme, že je největší problém české justice.
LN Shodli jste se společně s předsedy soudů v Českých Budějovicích a Hradci Králové, které prezident také jmenoval, na jedné odpovědi?
Všichni tři jsme rozváděli obdobné myšlenky a týkaly se i věrohodnosti justice. Když jsem představovala svoji koncepci, říkala jsem si, že by bylo dobré podívat se na to z druhé strany. Říci si, co očekává veřejnost od nového předsedy krajského soudu. Veřejnost podle mne chce spravedlivé rozhodnutí v rychlém čase od soudce, který je věrohodný a své rozhodování vysvětlí. Musí se tak stát v procesu, jenž je transparentní a důvěryhodný, což musí vnímat i veřejnost.
LN V čem spatřujete nedostatečnou důvěryhodnost justice?
Důvěryhodnost snižuje strach odůvodňovat svoje rozhodnutí, a to i s názory, které nejsou veřejností přijímány. Soudce se nikdy nesmí bát před veřejnost předstoupit a říci, co si o případu myslí.
LN Existuje tedy cosi jako soudcovský populismus?
To v žádném případě ne. Myslím si však, že je řada kolegů soudců, kteří nechtějí předstoupit před veřejnost a znovu odůvodnit – třeba i vám novinářům –, jak a proč případ rozhodli. Podle mě ale musí být soudce jako pan farář, jenž říká, co se má a nemá dělat. Jaké chování je a není správné. Vytváří tím limity pro společnost. Je potřeba to říkat nahlas.
LN Ačkoli vím, že nejste trestní soudkyně, nemohu se vás nezeptat na verdikt Nejvyššího soudu ohledně odposlechů v kauze Nagyová. Je podle vás toto rozhodnutí, které přichází sedm let od samotné razie na Úřadu vlády, důvěryhodné, když se až nyní dozvídáme, že odposlechy v tomto mimořádně sledovaném případy byly nasazeny nelegálně?
Nejsem trestní soudce. Mohu se k tomu těžko vyjádřit. A navíc, komentovat cizí rozhodnutí bývá vždy problematické.
Shodla bych se ale s vámi a s veřejností v jedné věci – problém skutečně vidím v těch sedmi letech od povolení odposlechů. Aby byla justice věrohodná, musí být spravedlivá, ale zároveň i rychlá. Když tyto dvě základní podmínky nejsou splněny, je to špatně.
Všimla jsem si ale ještě něčeho jiného. Vzhledem k tomu, že nebylo rozhodnutí ještě doručeno, nebylo ani veřejně zdůvodněno. My ale musíme rozhodnutí vysvětlovat.
LN Proč soudci nemají zájem obhájit svá stanoviska?
Asi je těch důvodů víc. Jedním z nich může být obava z případného zkreslení. Je ale potřeba vnímat, že nemluvíme ke kolegům, nýbrž k veřejnosti. Nemůžeme se zahalit do hávu odbornosti a odříkávat paragrafy. Stačí to vysvětlit jednoduše a stručně. Příkladem může být – žalobce neprokázal to, co tvrdil, a proto prohrál.
LN Dlouhodobým neduhem severočeské justice je pomalé rozhodování. Jak to chcete změnit?
Ústecký kraj je specifický. Svůj projekt jsem založila na tom, že skončila doba krizového řízení. To jsem ovšem ještě netušila, že bude kvůli koronavirové krizi pokračovat.
Ale k vaší otázce. Nejprve bylo potřeba naplnit tabulková místa, aby se začal odbourávat dlouhodobý podstav soudců v severočeské justici. To se za mého předchůdce Luboše Dörfla podařilo změnit. Já tvrdím, že tento stát dopustil, že se rezignovalo na výkon práva a spravedlnosti v severních Čechách. A to právě v důsledku neobsazenosti míst soudců. Jak je možné, že ta samá soudní pře v jednom kraji trvala půl roku, a u nás pět let?
LN Jak se to stalo?
Táhne se to už z 90. let. Kupříkladu u Okresního soudu v Chomutově, jenž má kolem třiatřiceti soudců, byly v devadesátých letech doby, kdy měl jen soudce tři. To s výkonností soudu zahýbá. Mimochodem, právě u tohoto soudu v civilní agendě je patrné, jak se situace s nedodělky v poslední době výrazně zlepšila.
LN Jak chcete dosáhnout zlepšení, aby třeba jednou soudy v kraji měly nejmenší počet nedodělků?
Bylo by sice hezké být nejlepší v počtu nedodělků, ale k tomu je ještě dlouhá cesta. Můj plán je posílit podporu krajského soudu okresním soudům. A to i v rámci rozhodovací činnosti.
LN Jak konkrétně by mohli soudci z kraje pomoci kolegům na okresech?
Více zapojit soudce z kraje, kteří mají na starosti agendu odvolání v civilních i trestních věcech. Zejména v civilní části mají volnější ruce k tomu, aby se tomu mohli věnovat. Budu se také snažit o větší sjednocování rozdílné rozhodovací činnosti mezi okresy. Je totiž dobré, aby se v obdobných případech rozhodovalo obdobně. Samozřejmě nemůžeme soudům nic nařizovat, můžeme se ale ptát, proč jsou v tom velké rozdíly. Můžeme říkat, co je akceptovatelné a co projde odvolacím senátem na kraji, aniž by bylo zrušeno původní rozhodnutí. Chci zapojit odvolací soudce do toho, aby se mnou a místopředsedy jezdili na kontroly. Díky tomu, že se budou na kontrole podílet, získají zpětnou vazbu o způsobu rozhodování rychleji.
LN Co přesně kontrolujete?
Posledních pět let jsem jako místopředsedkyně krajského soudu nedělala vlastně nic jiného, než že jsem jezdila po okresních soudech. Podle předem stanovených kritérií jsem kontrolovala civilní a opatrovnické soudce. Vzala jsem si vždy spisy a prolistovala je, abych zjistila, co soudci dělají. Můžete se zaměřit na to, jestli soudí bez průtahů. Získáte také povědomost, jestli soudci nedělají něco špatně ve vztahu k rozhodování. Nemohu jim v rámci kontroly vytknout právní názor. To by byl zásah do nezávislosti soudního rozhodování. Mohu ale přijít na to, že je potřeba soudce více vzdělávat a připravit pro ně školení. Mohu tedy požádat Justiční akademii, aby školila soudce v nějaké konkrétní oblasti.
LN Jak to pomáhá v praxi? Zrychluje to rozhodování?
Myslím si, že to zrychluje rozhodování, protože tomu odpovídají statistická data. Ta říkají, že se snížil počet nedodělků a začíná se zkracovat délka řízení. Když postupuje soudce procesně špatně, znamená to často, že některé kroky opakuje, ačkoli je stačí udělat jen jednou.
LN Jaké nástroje má předseda krajského soudu pro celkové zvýšení důvěryhodnosti justice?
Nejdůležitější je výběr lidí. Předseda má dbát na to, aby se lidé vybírali férovým způsobem – výběrovým řízením. Od roku 2014 u nás máme v kraji výběrová řízení na asistenty, soudce, soudní funkcionáře a kandidáty na soudce. V tomto trendu je potřeba pokračovat. Dále mám jako nástroj již zmíněnou kontrolní činnost a vzdělávání. Z toho vyplývají metodické poučky například v podobě příkladů dobré praxe. A pak je ještě ne zcela příjemná povinnost.
LN Jaká?
Aby každý systém fungoval, musí mít zabezpečený přísun schopných lidí, ale i odtok lidí, kteří v něm nemají co dělat. To znamená kárnou odpovědnost. Předseda krajského soudu je kárným žalobcem. S problematickým soudcem to ale má přednostně řešit okresní předseda, který je jeho nejbližším kárným žalobcem.
LN Jak byste řešila medializovanou kauzu, která je spojená s hrazením nákladných zahraničních cest šéfů Vrchního soudu v Praze Jaroslava Bureše a Stanislava Bernarda na fotbalová utkání Euro od fotbalové asociace? Co byste řekla soudcům, pokud by se to přihodilo na vašem soudu?
Že je to skandální. Toto nepřispívá k věrohodnosti justice. Jde o využívání prostředků, k nimž nemají jiní lidé přístup. Existuje bezpochyby hodně fotbalových funkcionářů, kteří se zabývají výchovou malých talentů, ale jim se tento benefit nedostal. Rozuměla bych, že předseda soudu dostane nabídku, že má možnost sehnat lístky na Euro, jež jsou jinak nedostupné. Podstatné ale je to, že si to musí zaplatit, lístky, cestu i ubytování.
LN Jak byste postupovala, kdybyste to zjistila u svého soudce?
Kdybych to zjistila, podala bych kárnou žalobu, pokud by nedošlo k promlčení kárného provinění.
LN Jak si stojí projekt stavby nového justičního areálu v Ústí nad Labem?
O novém justičním areálu se mluví od roku 2002. Shodou okolností prezident Miloš Zeman v roce 2013 poklepal na základní kámen budovy. V květnu 2020 se ještě dolaďovaly některé bezpečnostní prvky, ale jinak je projekt hotový. Nyní se předává projektová dokumentace, která má být podkladem pro vypsání výběrového řízení pro zhotovitele.
LN Kdy by ale měl areál stát?
V roce 2021 by se měla zahájit stavba. V roce 2023 by měla být výstavba u konce.
LN Stále čekám nějaké ale.
To si domyslíte. Jsou to finance. Když jsem byla na Hradě, měla jsem možnost hovořit s paní ministryní spravedlnosti. Ptala jsem se jí, jak si stojíme. Jestli nebude mít koronavirová krize za důsledek, že se projekt zastaví. Paní ministryně ale říkala, že se akce zahájila před pandemií, takže zatím jedeme dál.
LN Kdo všechno by měl v budově sídlit?
Měl by to být Krajský a Okresní soud v Ústí nad Labem i krajské a okresní státní zastupitelství, a také Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
LN Dožijete se ve vašem mandátu otevření areálu?
Když nastupoval pan předseda Dörfl, tak se vsadil a sázku prohrál. Nechci tuto chybu opakovat (smích). Chci ale věřit, že se tak stane, protože jsou v tom stovky a stovky hodin práce našich lidí nad projektovou dokumentací. Bylo by mi líto, kdyby to přišlo vniveč.
LN Jak se díváte na potřebu vzniku justiční rady, která by řešila například volby do funkcí ve vedení soudů či jmenování nových soudců?
Myslím si, že je to potřeba. A to zejména kvůli personální pravomoci. Považuji ale za standardní, že při vstupu do justice zástupci ministerstva spravedlnosti u výběru budou. Jen by neměli mít většinu. Platí zároveň, že kdyby měli soudci absolutní převahu při výběru, mohlo by to vypadat jako v cechu, kam se nikdo mimo něj nedostane. Proto si myslím, že pro vstup do soudcovského povolání musí být zachovaná spolupráce s mocí výkonnou.