Peking už schválil bič na „neposlušný“Hongkong
Čínské vedení mělo se zákonem, který mu dává do rukou páku proti odbojné provincii, naspěch. V účinnost vstoupil během 24 hodin.
PEKING/PRAHA Stálý výbor čínského parlamentu včera odklepl kontroverzní nový bezpečnostní zákon pro čínskou samosprávnou provincii Hongkong.
Podle kritiků povede norma k výraznému omezení svobody 7,5 milionu obyvatel žijících v někdejší britské korunní kolonii. Již v minulých týdnech a měsících proti tomu vyšly do ulic desítky tisíc demonstrantů.
Zákon byl hned včera po svém schválení a po podpisu čínským prezidentem Si Ťin-pchingem začleněn do ústavy provincie. Vešel tak v platnost okamžitě, a to symbolicky v předvečer výročí, kdy byla správa nad Hongkongem předána do rukou Číny, k čemuž došlo 1. července 1997.
Jeden z klíčových představitelů hongkongského demokratického hnutí, Joshua Won, v reakci na přijetí normy oznámil, že končí jako jeho lídr. Odůvodnil to tím, že se nyní zřejmě stane jedním z hlavních terčů čínských bezpečnostních složek. Svou činnost se ze stejných důvodů rozhodla ukončit i prodemokratická strana Demosisto, kterou Wong založil. Podobná rozhodnutí jako Joshua Won učinili i další vůdcové demokratické opozice, Nathan Law či Agnes Chowová.
Nový bezpečnostní zákon definuje sankce za čtyři trestné činy ohrožující bezpečnost státu. Jsou jimi separatismus, podvratná činnost, terorismus a spolupráce s cizími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Za ně mohou soudy udělit až doživotní tresty. Zároveň norma dovoluje nově rozmístit bezpečnostní složky z pevninské Číny v provincii.
Dohoda mezi britskou a čínskou vládou z roku 1997, která řešila předání kontroly nad Hongkongem, dosud garantovala, že až do roku 2047 zůstane v provincii zachován její dosavadní hospodářský a správní systém. Čínské vedení pro to používalo označení „jedna země, dva systémy“.
Britové se v zájmu zachování dobrých ekonomických vztahů s Čínou dlouho k situaci ve své bývalé kolonii nevyjadřovali. Před měsícem ovšem premiér Boris Johnson oznámil, že pokud Peking bezpečnostní zákon schválí, budou moci hongkongští občané s britským pasem přicestovat na 12 měsíců, a to i bez víza.
Vynucené potraty v ujgurské provincii
Zároveň se v minulých dnech objevily další informace o represích uplatňovaných čínskou ústřední vládou vůči muslimským Ujgurům,
kteří žijí v provincii Sin-ťiang na západě země.
Jak uvedla agentura AP, snaží se tam centrální vláda cíleně snižovat porodnost. Například tím, že stovky žen jsou nuceny k potratům, případně ke sterilizacím, čímž přijdou o schopnost mít děti. Agentura opírá svá tvrzení o několik desítek rozhovorů s ujgurskými ženami, jimž se podařilo uprchnout do zahraničí.
O intenzivní snaze čínských úřadů svědčí i údaje o porodnosti. Jak uvedla AP, klesly jenom ve dvou sin-ťiangských prefekturách Kašgar a Chotan počty nově narozených dětí mezi lety 2015 a 2018 o více než šedesát procent. Zároveň se sedmkrát zvýšil počet umělých potratů, zatímco v ostatních částech Číny jich bylo méně.
Již před lety začali Číňané v rámci „boje proti terorismu“systematicky zavírat místní ujgurské obyvatelstvo do internačních táborů. Odhady hovoří, že se v nich může nacházet až milion lidí, kteří jsou vystaveni týrání a soustavné převýchově v duchu komunistické ideologie. Podle zprávy AP dostávají ujgurské ženy umístěné v těchto zařízeních formou injekcí do těla látky bránící tomu, aby otěhotněly.