Izrael váhá s anexí údolí Jordánu

Kontroverzní rozšíření území pod přímou správou Izraele, jež mělo začít dnes, se zřejmě odkládá. Palestinci nabídli Židům obnovení mírových jednání.

TEL AVIV / PRAHA „Nemyslím, že by první červenec měl znamenat nějaké posvátné, nepřekročitelné datum.“Slova izraelského ministra obrany Benjamina Gance, vyřčená při pondělním setkání s americkými emisary Avim Berkowitzem a Scottem Leithem, naznačila, že Izrael dnešním dnem nejspíš nespustí oznámený plán na „rozšíření suverenity“na údolí řeky Jordán.

Židovský stát se začal chystat na anexi strategického území, které tvoří asi 30 procent okupovaného Západního břehu Jordánu, krátce poté, co americký prezident Donald Trump počátkem roku zveřejnil několikrát odkládaný „mírový plán pro Blízký východ“. Ten předjímá výrazné územní zisky pro Izrael a Palestincům přenechává – byť s teoretickou vizí budoucího samostatného státu – pouze nesouvislé, územně oddělené enklávy převážně v neúrodných a těžko přístupných oblastech. Anexe měla začít 1. července.

Plán na připojení údolí Jordánu k Izraeli se setkal se silným odporem Palestinců a většiny arabských zemí, proti je také většina států Evropské unie. Silný hlas zazněl minulý týden z OSN, když generální tajemník organizace António Guterres vyzval Izrael, aby se záměru na anexi území při řece Jordán vzdal. „Pokud se anexe uskuteční, bude to nejen nejvážnější porušení mezinárodního práva, ale významně to poškodí i vyhlídky na mír na Blízkém východě,“řekl šéf OSN.

S protitahem vůči plánované anexi údolí Jordánu včera přišla palestinská samospráva, když v dopise adresovaném tzv. blízkovýchodnímu kvartetu (EU, OSN, Rusko, USA) nabídla obnovení přímých bilaterálních jednání s Izraelem. Ta přitom neprobíhají již od roku 2014. Palestinci připustili možnost „menších teritoriálních změn s Izraelem“, avšak bez konkrétních podrobností.

„Máme jiné starosti“

Že věci nejdou úplně podle plánu, naznačuje již absence jakýchkoli konkrétních podrobností o tom, jak by anexe měla vlastně vypadat. O blíže nespecifikovaném odkladu již několik dní spekuluje obvykle dobře informovaný list The Jerusalem Post s odkazem na „americké prameny“.

Mezi často zmiňovanými důvody odkladu se objevuje obava z palestinského odporu stejně jako fakt, že jak Izrael, tak USA mají aktuálně jiné, důležitější starosti. Židovský stát i USA se totiž potýkají

Západní břeh Jordánu

Předpokládaný palestinský stát s lokálními nárůsty koronavirové infekce a panuje obava z toho, že možná přichází obávaná „druhá vlna“.

Podle listu The Jerusalem Post má být ale tím klíčovým momentem fakt, že prezident Trump si zatím na údolí Jordánu nenašel čas, protože musí věnovat energii domácím protestům a také rozjíždějící se kampani před prezidentskými volbami.

Jiným důvodem pro odložení plánu anexe může být obava izraelské vlády z reakce veřejného mínění. Podle posledních průzkumů totiž anexi bezvýhradně podporuje jen asi polovina populace, a pokud by se mělo jednat o jednostrannou akci Izraele bez požehnání USA, tak by ji podpořilo jen asi 25 procent obyvatel.

Rozděleni jsou dokonce i osadníci obývající (podle mezinárodního práva ilegální) židovské osady na Západním břehu. Některým z nich se zdá plán anexe málo ambiciózní – z celkem asi 130 židovských osad na Západním břehu by totiž zůstala mimo izraelskou suverenitu asi dvacítka z nich.

Pozornost upoutala akce odpůrců anexe ve městě Petach Tikva u Tel Avivu. Aktivisté totiž přidáním červené barvy do vody zbarvili tamější fontánu do ruda jako symbol krve, která by podle nich byla v případě anexe prolita. „Krvavá fontána“, jak se místu začalo přezdívat, se symbolicky nachází na náměstí pojmenovaném po prezidentu Trumpovi.

Tulkarím Kalkílija Východní Jeruzalém Hebron Džanín Salfít Túbás Nábulus Ramalláh Betlém Jericho J o r d á n Mrtvé moře současné rozdělení na sektory, z něhož Trumpův plán vychází území tzv. sektoru C, (tmavě a světle modrá barva), které by mělo z větší části připadnout Izraeli tunel spojující Západní břeh Jordánu s Pásmem Gazy Současné rozdělení Západního břehu sektor A/B sektor C: zavřeno /zakázaná oblast (70 %) sektor C: zbývající plocha (30 %) hranice města od roku 1967 zeď ve výstavbě plánovaná zeď linie příměří z let 1949–1967 Gaza Ašdod Trumpovo tvrzení o tom, že jeho plán počítá „s významným rozšířením palestinského území“, vychází pouze ze dvou sektorů Západního břehu, označených jako A a B, které tvoří necelých 40 procent území Západního břehu a na nichž má palestinská samospráva určité pravomoce. Na zbylé většině Západního břehu, tzv. sektoru C, rozhodují v současnosti o většině záležitostí izraelské úřady. Právě ten by z větší části měl definitivně připadnout Izraeli.