Berňák plošné kontroly neplánuje

Tatjana Richterová

Neplánujeme plošné kontroly kompenzačních bonusů, neobstavujeme už tolik preventivně majetek a nemanipulujeme se spisy, říká šéfka Finanční správy Tatjana Richterová. Daňové úřady přitom v posledních letech stíhá jedno obvinění za druhým. Naposledy minulý týden označil Ústavní soud zacházení daňového úřadu se spisem za počínání „za hranicí toho, co lze v právním státě tolerovat“.

LN Podle nedávného rozsudku Ústavního soudu Finanční správa manipulovala s dokumenty v případu doměření daně. Jak je možné, že úředníci provádějí takové machinace?

Zatím nemáme k dispozici spis, který se vrací od Ústavního soudu na Nejvyšší správní soud, teprve pak si ho po rozsudku převezmeme. Už jsem nařídila kontrolu, která prověří úplnost spisu. Nejde však o to, že by se příslušné doklady ztratily. Spis existuje na příslušném finančním úřadě a chybí tam pouze to, co je u soudu. My k soudnímu rozhodování dodáváme pouze ty doklady z kontrolních spisů, které jsou relevantní se zjištěním a s tím, co namítá kontrolovaný. Nikdy dosud nedocházelo k tomu, že by se k soudu posílal celý spis. Nedošlo k žádnému čachrování či machinacím.

LN Ústavní soud se zmiňuje o tom, že spis byl neúplný a měl přečíslované stránky, což budí pochybnosti. Není to špatná praxe, že soud nemá k dispozici všechny doklady a nemůže sám rozhodnout, co je důležité?

Není to na našem rozhodnutí. Tímto způsobem obvykle probíhá daňové řízení a postupuje se tak normálně v soudnictví. Jsme zvědavi, jak rozhodne Nejvyšší správní soud a jestli se změní soudní praxe. Pro nás to není problém. K soudu jde nyní to relevantní, ale pokud se to změní, jsme připraveni k soudu posílat vše. Bude to místo třeba dvou balíků spisů balíků deset.

LN Nebylo to poprvé, co soud nebyl spokojen s úplností spisu. Ústavní soud upozornil na šest podobných případů...

Rozsudek teprve analyzujeme, ale ve čtyřech případech nejde o rozhodnutí týkající se Finanční správy. A u dvou, které se nás týkají, nejde o ztrátu dokladů, nýbrž o neúplnost spisu.

LN I kdyby šlo o jeden případ, jako daňový poplatník pak mám obavy z nefér jednání berního úřadu.

My jsme dosud doopravdy nedávali k soudu celé spisy, ale jsme připraveni to změnit. Pro nás to není problém. Pokud by si to soud vyžádal, doklady bychom mu vydali i nyní. Není to tak, že bychom je nechtěli předložit.

LN Není to jediný problém finančních úřadů v posledních letech. Například úředníci vydávali příliš mnoho zajišťovacích příkazů, čímž ochromili činnost některých firem.

Zajišťovací příkaz se používá, když máme indicie, že bude vyměřena daň, a podezření, že mohou být problémy s jejím zaplacením. Zajistíme si tím daň „dopředu“. Soudy nás upozornily, že jsme vydávali zajišťovací příkazy nadměrně. Upravili jsme metodiky, některé případy jsme stáhli a od loňska vydáváme zajišťovacích příkazů mnohem méně.

LN Obstavení majetku kvůli podezření, že společnost či její majitel nebudou platit daně, je velký zásah do života firmy i jednotlivců. Neměla by se taková věc raději nechat na policii a na soudech?

Uznávám, že se dříve zajišťovacích příkazů využívalo příliš. Bylo to zřejmě způsobeno touhou omezit daňové úniky a přílišnou horlivostí, nikoliv zlým úmyslem. Teď už se tolik nevyužívají, i když je to stále velice důležitý nástroj. Musí se s ním ovšem zacházet opatrně. Důležité je, aby zajišťovací příkaz netrval dlouho, rychle proběhla kontrola a byla vyměřena daň. Někdy to trvalo docela dlouho, dnes je to už rychlé.

LN Jak dlouho tedy trvá vyřešení případu od vydání příkazu?

Důležité je, v jakém rozsahu se otevře daňová kontrola. Nyní už na základě kontrolních hlášení – která tehdy nebyla k dispozici – cílíme přímo na doklad, jenž nám chybí, nebo na určitou nesrovnalost. Myslím si, že zajišťovací příkaz by neměl trvat déle než dva tři měsíce.

LN Myslíte si to, nebo to tak je?

Ano, je. Nemohu to říci samozřejmě ve všech příkladech. Záleží i na tom, jak kontrolovaný spolupracuje a zda není třeba vyžádat si nějaké další doklady třeba od dodavatelů kontrolovaného.

LN Záleží ale i na rychlosti úředníků, ne?

Ano, jde o oboustrannou věc. Ale už neděláme takzvané auditní kontroly, kde se kontroluje více daňových období. Jde o cílené kontroly. Někdy se ale může až při kontrole ukázat, že problémů je více, a pak to trvá déle.

LN Dalším problémem bylo odměňování úředníků podle toho, kolik vymohou na daních. Což může vést ke snaze přistihnout někoho za každou cenu...

Pokud jde o ten konkrétní případ, který byl v tisku, že pracovnice dostala odměnu za čtyři dražby, šlo o součást hodnocení, kde se mělo ukázat, že nová zaměstnankyně úspěšně zvládla tento typ úkolu. Obecně ve Finanční správě neodměňujeme pracovníky podle počtu kontrol, ale třeba za složitou kontrolu. U těch, kteří vymáhají daně, je to zase například za dražbu celého podniku, což je těžší než u nějakého jednotlivého majetku.

Pro mne osobně je nepřijatelná praxe odměňovat lidi podle počtu dražeb nebo podle výše doměřených daní.

LN A jak tedy motivujete své zaměstnance, když ne odměnou za počet kontrol nebo výši vymožených peněz?

Motivujeme je tím, že je proškolíme a získají potřebné dovednosti a mohou se zlepšovat. Odměňujeme za práci nad rámec běžné činnosti, například za odhalení nesrovnalostí, které nebylo snadné zjistit. Nyní dáváme odměny za práci navíc v souvislosti s pandemií koronaviru, například při přípravě kompenzačních bonusů.

Absolventka pražské VŠCHT.

Ve Finanční správě působí od

■

roku 1991.

V letech 1992–2012 řídila

■

Finanční úřad v Ústí nad Labem, Od roku 2013 byla ředitelkou Finančního úřadu pro hlavní město Prahu.

Od roku 2018 působila jako

■

zástupkyně generálního ředitele

Generálního finančního ředitelství. V prosinci se tam stala ředitelkou.

■

LN Zmínila jste kompenzační bonusy neboli pětadvacítku. Finanční úřady je prověřují, ale resort financí původně tvrdil, že nebudou plošné kontroly.

V žádném případě nepředpokládáme provádění nějakých plošných kontrol. Ale všechny kompenzační bonusy mají svoje podmínky. Už na začátku jsme si při vyplácení těchto bonusů dělali jakési kontroly a neformálně jsme volali žadatelům, kteří třeba v minulém zdaňovacím období měli nějakou činnost, která by zabraňovala vyplacení kompenzačního bonusu. Když řekli, že nyní to mají jinak, bonus jim byl vyplacen. Po vyplacení jsme našli některé nesrovnalosti v žádostech nebo na základě údajů z ministerstva práce a sociálních věcí a opět jsme těm lidem volali, jestli skutečně na bonus mají nárok.

Problémů bylo minimálně, zhruba 1100 žadatelů vracelo bonusy a část z nic vrátila peníze dobrovolně. Šlo ale jen o zlomek žadatelů: bonus dostalo více než 888 tisíc OSVČ a téměř 60 tisíc společníků z malých společností s ručením omezeným. Nedá se mluvit o žádných plošných kontrolách, prověřují se jen základní podmínky poskytnutí bonusu, nesleduje se detailně pokles tržeb. Skutečných podvodníků bylo pár, podali jsme dvanáct trestních oznámení.

Už neděláme takzvané auditní kontroly, kde se kontroluje více daňových období. Teď jde o cílené kontroly. Někdy se ale může až při kontrole ukázat, že problémů je více, a pak to trvá déle.

LN Jak to letos vypadá s výběrem daní a co se z toho dá vyčíst o poklesu ekonomiky?

Samozřejmě je tam vidět pokles, i když zatím to není nic úplně dramatického. Je to ale způsobeno i odklady placení daní či nevyměřováním některých povinností. Uvidíme ale až později, ve druhém pololetí či na konci roku.

Velký propad je zatím u automobilového průmyslu a cestovního ruchu. Největší propad očekávám u DPH. Záleží to na tom, jak budou firmy schopny nastartovat výrobu, a také půjde o to, jak bude fungovat vývoz.