Virus vyřadil letišti desítky lidí

Václav Řehoř (54)

I tak výdělečnou firmu, jako je státní Letiště Praha, nakonec virus dostihl. Na platy a investice si na podzim půjčíme miliardu, říká šéf firmy Václav Řehoř.

PRAHA Po období zhruba tří týdnů, kdy „uspávali“letiště kvůli šíření koronaviru, muselo jeho vedení začít přemýšlet, jak ruzyňské terminály znovu oživit. A bylo jasné, že to kvůli omezení cestování půjde ztěžka.

LN Jak jste postupovali?

Nic nenasvědčuje tomu, že bychom měli příští rok zpět 18 milionů cestujících. Proto jsme museli v květnu propustit 450 zaměstnanců. Nyní máme dalších 700, kteří nemají tolik práce, ale vyplatí se nám držet je pro příští rok, kdy počítáme, že bychom mohli dosáhnout deseti milionů cestujících. Jsou to lidé s vysokou odborností, mají nejrůznější školení a specializace a bylo by krátkozraké o ně přijít. Když se naše prognózy ohledně počtu cestujících vyplní, nebudeme už muset propouštět.

LN Kdo má u vás málo práce?

Většinou jde o pracovníky bezpečnostní kontroly. Musíme je rotovat, protože mají dovednosti, které je třeba udržovat živé. To je důležité také třeba u operátorů nástupních mostů, kteří se přibližují k letadlu s pomocí joysticku, a musí mít dovednost stále v oku. Zvali jsme je do práce, i když nepřistávala žádná letadla, aby trénovali a neztratili své schopnosti.

LN Co když se někdo z vašich lidí nakazí koronavirem?

Takové případy samozřejmě konzultujeme s hygienou. Třeba kolik lidí máme poslat do karantény, když se někdo takový objeví. Naší výhodou je, že máme všude kamery. Můžeme tedy snadno zjistit, kudy nakažený procházel a s kým se mohl potkat. Ve skupině Letiště Praha jsme na 4200 zaměstnanců měli jenom čtyři izolované případy a nikdo z nich se nedostal do kontaktu s cestujícími.

inzerce

Kdyby se nákaza rozšířila, budeme mít díky home office k dispozici lidi, kteří zaměstnance v karanténě rychle nahradí. Máme na to systém rotací. Důraz klademe na ochranu klíčových pozic, každá má náhradníka. V nejkrizovějším období jeden zůstal doma, druhý šel do práce a takto se po týdnech střídali.

LN Kolik lidí vám virus vyřadil?

Určitě to byly desítky zaměstnanců, které jsme poslali do karantény. Jsme velmi přísní a z našeho rozhodnutí dáváme do karantény raději více lidí, než bychom museli. Prověřujeme i širší kontakty a důsledně trasujeme.

LN Jak to bude dál s hygienickými pravidly na letišti?

Obecně můžu říct, že v některých věcech jdeme nad požadovanou úroveň, protože jsme součástí kritické infrastruktury státu. Musíme své zaměstnance chránit, některé i oddělujeme. Nastavený systém dezinfikování prostor a jejich úklidu bude pokračovat dál. Například roušky u nás zřejmě budou povinné i po obecném rozvolnění povinnosti je nosit.

LN Na letiště se pomalu vrací život. Jak jste spokojeni?

U obnovy linek začínáme od nuly. S aerolinkami nemusíme podepisovat nové kontrakty – máme všeobecné podmínky, podle nichž spolu jednáme. Ne o tom, zda zvládnou například tři lety denně jako dříve, ale kdy a zda vůbec začnou létat. A jestli to bude jednou, nebo dvakrát týdně. Máme 45 vytipovaných klíčových destinací, které potřebujeme pokrýt, abychom mohli říct, že máme všude po Evropě dobrá spojení. Nyní jsme na počtu 32 oznámených klíčových destinací, u asi sedmi čekáme v nejbližší době na potvrzení. To už je více než 80 procent. V počtech cestujících se to zatím neodráží, když do daného města máme třeba jedno spojení denně. Přitom například do Frankfurtu nebo na londýnské Heathrow se před koronavirem létalo třeba pětkrát, či dokonce šestkrát denně.

LN Kolik cestujících nyní máte?

V květnu jsme měli meziroční pokles o 99,5 procenta, celkem osm tisíc cestujících. Červen bude o hodně lepší, tam už máme nižší desítky tisíc, i když meziročně to bude pořád velký pokles. Předpoklad pro léto je 170 tisíc v červenci a 300 tisíc v srpnu.

LN Věříte, že to vyjde?

Děláme maximum pro to, abychom provoz co nejrychleji rozjeli. K tomu potřebujeme mít přehled o tom, co se děje na trhu a jaké jsou nálady mezi lidmi. Zadali jsme si proto u Medianu průzkum, jenž se bude každý měsíc nebo dva opakovat, abychom měli čerstvá data. Čísla, která nám vyšla, nás pozitivně překvapila. Ptali jsme se lidí, kteří před krizí létali. Na 34 procent z nich nám řeklo, že kdyby to bylo možné a nebyly žádné systémové ani osobní překážky, vycestovali by do své oblíbené destinace v zahraničí okamžitě. Dalších 44 procent by vycestovalo do dvou měsíců.

LN Od července začínají z Prahy létat dálkové linky do Dubaje s Fly Dubai a do Dauhá s Qatar Airways. Co ostatní velcí dopravci jako třeba Emirates?

Tato společnost by se do Prahy měla vrátit, ale termín ještě nemáme definitivně potvrzený. Počítáme také s lety z Jižní Koreje, možná už v průběhu letní sezony, tam se to odvíjí od zlepšení pandemické situace. Korejci mají Prahu rádi, jezdí sem za památkami i za byznysem. Pak jsou linky jako New York nebo Chicago, které podle mě letos ani příští rok nebudou, i když s aerolinkami samozřejmě jednáme o co nejrychlejším návratu. Nejdřív ale začínají létat uvnitř států. Dopravci z Evropy už překračují hranice, létá se prakticky všude. Ale z USA či Kanady se bude do Evropy létat nejdříve do hubů (uzlová letiště – pozn. red.), do Frankfurtu či Londýna.

Až pak budou následovat přímé lety do měst jako Praha.

LN Jaké restaurace a obchody jsou na Ruzyni v provozu?

Na každém terminálu máme otevřenou kavárnu, v provozu je i jedno rychlé občerstvení. Otevřenou máme lékárnu, prodejnu s potravinami a obchod s novinami a cestovatelským zbožím. V části za odbavením jsou v provozu některé duty free shopy. Za týden, 7. července, otevřeme naši restauraci, jež je od ledna v rekonstrukci. Ostatní restaurace jsou zatím zavřené.

LN Jak jste se postavili k nájemníkům, kteří stejně jako vy přišli o tržby?

Bavíme se s nimi o tom, co koronavirus způsobil letišti a co jim. Budeme tuto situaci zohledňovat.

LN Jak na tom letištní provozy jsou? Nezavřou definitivně?

Zatím nemáme zprávy o tom, že by někdo chtěl končit. Pro jejich otevření ale zatím není vhodná doba. Letištěm aktuálně projde průměrně tisíc lidí denně, to je málo.

LN Žádali jste o státní pomoc?

Ne. Po sedmi letech růstu jsme očekávali pokles počtu cestujících zhruba o pětinu, v rámci klasické cyklické ekonomické krize. Udělali jsme si určitou peněžní zásobu, na investice a provoz. Zároveň jsme splatili všechny dluhy. Samozřejmě jsme nečekali, že takhle narazíme do zdi a spadneme na nulu. Snížili jsme náklady a pozastavili krátkodobé investice, například opravu některých pojezdových drah nebo letadlových stání. Na konci léta poprvé využijeme úvěr, jsme domluveni se dvěma bankami.

LN Využijete státní záruku?

To pro nás nemá smysl, nepotřebujeme garance. Máme nejvyšší rating, kterého můžeme v Česku dosáhnout, stupeň Aa3 od agentury Moody’s, stejný jako má Česká republika. I díky tomu, že jsme zdravá firma, máme plán obnovy a jsme bez dluhů, nám minulý čtvrtek z Moody’s hodnocení potvrdili. To znamená, že můžeme jít do banky a dostat úvěr za dobrých podmínek.

LN Kolik si půjčíte?

Domluvili jsme si úvěrový rámec v řádu miliard korun. V první fázi budeme čerpat jednu miliardu. Peníze použijeme na provoz letiště i na úhradu probíhajících investic. Jde třeba o úpravu třídírny zavazadel, předěláváme v podstatě celé podzemí letiště. To je naše největší současná investice – asi za 1,4 miliardy. Pracujeme také na čističce odpadních vod.

LN Dotkne se krize velkých investic, tedy rozšíření Terminálu 2 či stavby paralelní dráhy?

Když vycházíme z toho, že se do tří let vrátíme na úroveň 18 milionů cestujících ročně, pak nám

Je předsedou představenstva

■

společnosti Letiště Praha ,ve firmě působí od července 2014.

Vystudoval ČZU v Praze, má

■

doktorát se zaměřením na ekonomiku a řízení podniku.

Pracoval pro firmy Advent

■

International, ARX Equity Partners či Benson Oak.

Působil také jako finanční

■

ředitel, jednatel a posléze i jako

generální ředitel ve firmě CCS.

V letech 2011 až 2013 zastával

■

pozici finančního ředitele ve skupině Fleetcor Europe.

LN Kdyby tato společnost padla, dokázali byste ji nahradit?

Letectví v Evropě je velmi otevřené. Nejsou žádná omezení, bariéry ke vstupu na pražské letiště jsou minimální. Jakmile máme volný slot, nemůžeme odmítnout nikoho, kdo by sem chtěl létat. Takže nahradit Smartwings by asi nebyl problém. Tou variantou se jako odpovědné letiště musíme zabývat u každé aerolinky.

Ale myslím si, že by to pro pražské letiště nebylo dobré. Není zrovna ideální mít zkoncentrované dodavatele nebo odběratele. Chtěli bychom si zachovat poměrné rozdělení našich dopravců, takto se s nimi dá dobře vyjednávat...

U obnovy linek začínáme od nuly. Jednáme s nimi ne o tom, zda zvládnou například tři lety denně jako dříve, ale kdy a zda vůbec začnou létat.

LN Máte na mysli irský Ryanair, který je už dnes v Česku velmi silný a nijak se netají tím, že by rád zaujal právě pozici po Smartwings?

To nemusí být vůbec Ryanair. Kterákoliv jiná letecká společnost se může rozhodnout, že si v Praze zřídí hub, druhý den sem pošle 15 letadel, a rázem tak získáme silného partnera, s nímž budeme muset vyjednávat podmínky. Pro nás je mnohem výhodnější, je-li provoz diverzifikovaný, když máme tři nebo čtyři aerolinky s podílem kolem 15 procent z celkového počtu cestujících a nejsme závislí pouze na jedné.

LN Některá letiště musí Ryanairu několik let platit, aby tam své stroje vůbec posílal. To by se ale Prahy netýkalo, že?

Je to jedna z jeho politik, chce výhodnější smlouvu, menší platby za přistání, nižší odletovou taxu. Naše letiště je ale díky Praze v jiné pozici. Jinde třeba není poptávka po létání tak velká a je třeba ji vytvořit. Ale to není náš případ: lidé do Prahy i z Prahy cestovat chtějí. Ke všem aerolinkám máme stejný přístup. Ryanair má shodné podmínky jako všichni ostatní, zvýhodnění nemají ani Smartwings. Každá aerolinka má vlastní obchodní model, kterým konkuruje ostatním.