Letní cyklisté přeceňují síly
Elektrokola svádí do těžkých terénů lidi bez kondice a chronické marody. Část z nich si ani nebere helmu
Zdejší cyklostezky, horské pěšiny nebo okresní silnice zažívají nebývalý nápor. Lenivé letní dny české krajiny rozpumpovaly davy domácích turistů, kteří si pro letošek odřekli dovolenou v cizině. K létu patří túry a kola, k teplému počasí vyšší míra pití alkoholu a nové zážitky. Pro restauratéry nebo hoteliéry je to spásná perspektiva, ale zdravotníci to vidí jinak. Prázdninoví Češi přeceňují své síly, letos hojněji v kombinaci s elektrokolem.
„Mají pocit, že všechno zvládnou, a pak se stává, že úrazů je víc. U elektrokol je pravda, že díky nim volí fyzickou aktivitu daleko starší lidé, kteří by po ní v takovém rozsahu jinak nesáhli,“řekla LN Michaela Bothová, mluvčí jihomoravské záchranné zdravotnické služby.
Jedu, tedy můžu
Obrovským faktorem, na nějž se v letním rozmaru zapomíná, jsou vedle mizerné kondice i chronické nemoci. Když možnosti kvůli motoru na bicyklu přecení diabetik nebo kardiak, následky můžou být osudné. Přitom jsou to právě jedinci s různými neduhy, kteří se v typické klientele elektrokolařů vyskytují. Mají pocit, že si takhle mohou dopřát náročnější sportovní program.
„Zájem o elektrokola je asi o čtvrtinu větší než loni. Jedná se především o zákazníky ve věku 55 a výš, rodiče využívající možnosti připojení dětského vozíku, a lidi, kteří mají zdravotní komplikace či podstoupili zákrok,“potvrzuje Lukáš Zahradníček z prodejny Kolovna.
Poptávka po tomto přibližovadle v republice roste poslední dva roky, ale letos ji ještě akcelerovala karanténní omezení, kdy se Češi z nedostatku jiného vyžití vrhali masově na sport. Po odeznění covidových restrikcí už si nové návyky ponechali.
Rostoucí pelotony cyklistů zaznamenávají i statistiky ministerstva dopravy. Podle resortních informací využití kola jen v Praze meziročně stouplo až o 39 procent. A to se musí kalkulovat s faktem, že závěr jara a úvod léta byl obdobím s velice chladným a deštivým počasím, které k venkovním aktivitám úplně nelákalo, loni bylo ve stejnou dobu o poznání tepleji, na vozovce sucho.
Ministerstvo hodlá další rozvoj (elektro)cyklistiky podporovat, ale aby nepřidělávala moc práce záchranářům, bude to chtít i pořádnou osvětu o bezpečném chování. Třeba o nasazení helmy, protože to často dělá rozdíl mezi nepříjemností a fatalitou.
Bloudi bez helmy
Dokládá to příběh z Jeseníků. Začalo to nevinně, cyklistovi jen podjelo kolo na štěrku, ale neudržel balanc a spadl do přilehlého dlážděného koryta na odvádění dešťové vody. Byl z toho velmi těžký úraz hlavy.
„Kdo jede bez helmy, sluší nesluší – když ji má na nosiči s tím, že si ji nasadí, až když pojede z kopce, to je bloud,“řekl LN Ivo Novák z královéhradecké záchranné služby. Jeho kolegové z ostatních krajů potvrzují, že s letní sezonou už bobtnají případy úrazů včetně těch těžkých. Od nehod na silnici, kdy cyklistu srazí auto, až po vzpříčená kola na lesním terénu, jež vedou k pádu.
„Zejména po tomto víkendu zaznamenáváme ve vyšší míře zranění cyklistů. Během něj bylo hodně úrazů různého charakteru, pádů. Zrovna v pondělí se dva cyklisti na elektrokole srazili čelně. Jeden neviděl druhého, šlo o klasické rekreační jezdce. Kolo není auto, ani s motorem. Převládají banální úrazy, nejde o žádné fatality, ale hodně to zaměstná,“popsala Mária Svobodová, mluvčí plzeňské záchranky. V letním období to průměrně vychází na tři zraněné cyklisty denně.
V již zmíněných Jeseníkách naopak převládají těžké úrazy, tamní horský terén je náročnější, snáz se lehkomyslnému turistovi vymstí. Často v tom sehrají roli i promile kolující v krvi.
„Je to spojené s věkovou hranicí. Nechci útočit na staré lidi, ale bohužel je to tak – pokud je úraz na elektrokole, nebývají to mladí. Je-li náročný terén, není správné si myslet, že to za ně zvládne kolo. To je jako koupit si lyžařské vybavení za tisíce, ale neumět lyžovat. Prostě musíte zvládat techniku,“zdůrazňuje náčelník horské služby v Jeseníkách Vítězslav Kaller.
Záchranáři jsou z rekreačních (elektro)cyklistů nervozní i proto, že na rozdíl od chůze se na bicyklové výlety podstatně častěji vydávají lidé sami, bez doprovodu. Když se jim přihodí nehoda, v jejímž důsledku ztratí vědomí, nemá jim kdo přivolat pomoc. Nebezpečí číhá taky na silnicích, jezdci na kolech tvoří letos deset procent zraněných. Patnáct jich tento rok takhle zemřelo, z toho sedm během dubnové karantény.
Nechci útočit na staré lidi, ale bohužel je to tak – pokud je úraz na elektrokole, nebývají to mladí.
Vítězslav Kaller Horská služba Jeseníky