Srby naštvala nová karanténa
Největší demonstrace za několik let vyvolal návrat koronaviru do Srbska a opětovné zavedení karantény.
Protesty proti koronavirové karanténě změnily centrum Bělehradu během noci na včerejšek v bitevní pole. Vzduchem létaly kameny a lahve, bouchaly petardy a policisté se oháněli obušky a používali slzný plyn. Část demonstrantů vyvolala strkanici před parlamentem, prolomila policejní kordon a nakrátko se dostala dovnitř.
Protestující útočili i na sídlo veřejnoprávní televize RTS, podobně jako v říjnu 2000, když Srbové svrhávali režim Slobodana Miloševiče. Současné nepokoje však měly daleko prozaičtější příčinu – vláda se opětovně rozhodla zavést kvůli přibývajícím případům covidu-19 karanténu.
V ulicích protestovalo několik tisíc lidí, ty nejagresivnější, kteří útočili na policisty, srbská média identifikovala jako příznivce ultrapravicového politika Srđana Noga. Toho kvůli výstřelkům loni vyloučila dokonce i nacionalistická strana Dveri, kterou v roce 2011 zakládal.
„Zažili jsme nejbrutálnější politické násilí za posledních několik let,“reagoval srbský prezident Aleksandar Vučič. Včera večer už kolem budovy Národního shromáždění vyrostly zábrany a hlídkovali tu policisté. Demonstranti ale v protestech pokračovali.
Nogovi příznivci, stejně jako další zastánci krajní pravice, bagatelizují dopady koronavirové pandemie a považují ji za uměle zveličené nebezpečí. Mezi protestujícími ale byli i běžní občané nespokojení s vládní politikou. „Naše vláda nás chce už podruhé zavřít doma v karanténě. Přitom si za současný stav může sama, to ona dělala chyby, které vedly k nárůstu nakažených,“řekl jeden z demonstrantů agentuře AP.
Sedmimilionové Srbsko od začátku koronavirové epidemie registruje přes 17 tisíc případů nákazy a 341 úmrtí. Současných infikovaných je v přepočtu na sto tisíc obyvatel (48 případů) jen o něco více než v Česku (41 případů), v poslední době ale cifry rychle rostou. V úterý přibylo nově 299 nakažených, ve středu 357. Na osmdesát procent jich přitom připadá na Bělehrad, nemocnice jsou tu už na hraně kapacity a armáda vybudovala nouzový polní špitál ve sportovní hale. Zbytek ohnisek je ve větších městech jako Čačak, Kragujevac, Novi Pazar či Kraljevo.
V Bělehradu vláda už minulý týden vyhlásila stav nouze, který zavádí povinné nošení roušek v obchodech či hromadné dopravě či noční uzavírky restaurací. Drastičtější opatření oznámil prezident Aleksandar Vučič tento týden, když zakázal shromažďování více než pěti osob a vyhlásil všem obyvatelům metropole na víkend domácí karanténu. Zákaz vycházení kromě nezbytných případů jako třeba návštěva lékaře měl platit od páteční šesté hodiny večer až do pondělní páté ráno, včera večer ale Vučič nařízení odvolal. Konečné slovo bude mít krizový štáb, který zasedá dnes.
Ohrožené dveře do Evropy Srbsko se tak možná vrátí k omezením z poloviny března, kdy lidé nesměli po většinu času vycházet bez vážného důvodu z domu. Vrcholem epidemie země prošla v dubnu, kdy přibývalo přes 400 případů denně. Později začal jejich počet klesat na až zhruba šedesát v červnu. V polovině tohoto měsíce země uspořádala parlamentní volby, první v Evropě po rozšíření nákazy. Ukázal se trend, který potvrdily v neděli i volby v Chorvatsku – kampaň během pandemie posiluje vládní partaje.
Srbská pokroková strana prezidenta Aleksandara Vučiče získala drtivých 63 procent hlasů a prakticky ovládla parlament.
Nyní se však ukazuje, že rozvolňování opatření před volbami mohlo být předčasné. Žurnalisté ze skupiny Balkan Investigative Reporting Network také odhalili, že srbské úřady nejspíš uměle snižovaly či tajily počty zemřelých, v některých nemocnicích započítávaly do oficiálních statistik třetinu až polovinu obětí. Uměle snížený pak může být i počet nakažených.
Současný nárůst případů koronaviru se týká celého Balkánu a například Rakousko už kvůli němu začalo vyžadovat koronavirový test u cestujících z Rumunska, Moldavska a Bulharska. Srbové se zatím mohou těšit z výhod volného cestování do většiny zemí EU včetně Česka. Vstup jim ale už od začátku tohoto týdne omezilo Řecko, do země mohou cestovat jen v odůvodněných případech, nikoli ale na dovolenou.