Berlín chce rychlou pomoc po viru
Evropa musí za německého předsednictví EU trvat na základních lidských právech a posílit vzájemnou solidaritu. Kancléřka Merkelová nastínila v Bruselu priority bloku pro nadcházející půlrok.
Byl to projev plný symbolů a přirovnání – počínaje tím, že se německá kancléřka Angela Merkelová včera objevila v Bruselu před europoslanci v obličejové masce (což mělo připomenout, že koronavirová krize bude i dál hýbat evropskou politikou), a konče odkazem na blížící se 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena (jehož Óda na radost je hymnou Evropské unie).
Hospodářsky nejsilnější evropská země převzala minulý týden na šest měsíců předsednictví EU v době, kdy blok podle Merkelové čelí největším výzvám v historii. „Je klíčové, aby se lidé v nejzasaženějších regionech mohli spolehnout na naši solidaritu,“řekla kancléřka s odkazem na debaty o tom, jak mezi unijní země rozdělit obří sumu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) určených na regeneraci ekonomik postižených koronavirovou krizí.
Podle Merkelové je klíčové, aby se členské země shodly na parametrech této pomoci co nejrychleji, ideálně do konce července. Největší objem prostředků, jež si EU půjčí na finančních trzích, by měly čerpat Itálie a Španělsko, které krize zasáhla nejvíce. Některé „fiskálně obezřetné“země, jako jsou Rakousko či Nizozemsko, ale chtějí, aby více peněz bylo z fondu poskytnuto formou návratných půjček, a nikoli cestou grantů.
Merkelová současně dala najevo, že Němci budou tlačit na to, aby hospodářská obnova probíhala podle již dříve schválených principů – tedy s ohledem na klima a ochranu životního prostředí. „Hospodářské oživení je neoddělitelné od Zelené dohody pro Evropu,“zdůraznila šéfka německé spolkové vlády.
Ochrana práv jako základ všeho
Ačkoli hospodářským otázkám věnovala Merkelová velkou část svého projevu, za nejdůležitější bod německého předsednictví označila ochranu základních lidských práv. Ta přitom byla v uplynulých měsících kvůli pandemii zásadně omezena. „Pro mě, která jsem žila v nesvobodném systému 35 let, to bylo nelehké rozhodnutí,“zmínila Merkelová, která vyrůstala v komunistické Německé demokratické republice. Demokracie podle ní „žije z kritické debaty, která nesmí být omezována“.
Kancléřka otevřeně promluvila i o jednáních na téma budoucích vztahů se Spojeným královstvím po uplynutí takzvaného přechodného období po brexitu koncem tohoto roku. Vyjednávání byla přerušena kvůli nákaze a nyní narážejí na malou ochotu ke kompromisu.
„Budu-li diplomatická, tak zatímní pokrok je velmi malý,“zopakovala svůj dřívější výrok Merkelová a vyzvala, aby se země EU vážně připravily na to, že k žádné dohodě nakonec nedojde. To by pravděpodobně znamenalo uvalení cel ve vzájemném obchodě, což by některé země – nejvíce
Irsko a Nizozemsko – zřejmě hospodářsky tvrdě zasáhlo.
Jak dál s uprchlíky?
Očekává se, že německé předsednictví se také bude snažit dospět k celounijní dohodě ohledně trvalého přerozdělování uprchlíků, takzvanému relokačnímu mechanismu. Jedná se zejména o běžence z Afriky a Blízkého východu, kterým se občas podaří přeplout Středozemní moře a dostat se do přístavů v Itálii, Řecku, Španělsku či na Maltě. V takových situacích pak pravidelně nastávají spory o to, jak si uprchlíky „rozebrat“, neboť zmíněné země se o běžence nemohou či nechtějí postarat samy.
K tématu se nezvykle přímočaře vyjádřil již v úterý v rámci videokonference se svými evropskými kolegy německý ministr vnitra Horst Seehofer. „Není možné, aby se o utečence nakonec vždy postarala jen hrstka zemí. Pokud si tito lidé zaslouží mezinárodní ochranu, musíme se k nim postavit na celoevropské úrovni,“řekl ve zjevné narážce na postkomunistické země středovýchodní Evropy. Tyto státy včetně Česka pomoc na bázi automatické relokace odmítají a místo toho navrhují navýšit pomoc přímo ve zdrojových zemích.