Rekordní díra

Problém rozpočtu je jinde, než se zdá

Už je to definitivní a to číslo bere dech. Česko má od včerejška schválený půlbilionový schodek státních financí pro tento rok. Je to třetí zvýšení, které si letos vláda nechala kvůli epidemii koronaviru poslanci schválit. Z původně plánovaných 40 miliard se schodek dostal přes 200 a 300 až k 500 miliardám. Je to ale skutečně nutné? Nešlo někde ušetřit, jak namítá opozice? A neznamená to, protože stát si peníze musí půjčit, dlužní otroctví pro naše děti, vnuky a možná i pravnuky?

Čísla o příjmech a výdajích státního rozpočtu za první pololetí naznačují, že schodek půl bilionu je poměrně přesný odhad. Současný pokles vybíraných daní a nárůst plateb za záchranné balíky pro lidi a firmy postižené dopady epidemie odpovídají předpokladům ze začátku června, kdy se o novém schodku začalo mluvit. Pokud jde o úspory, vláda nešetří úmyslně. Rozhodla se totiž, a v tom ji podporuje většina ekonomů, nalít do ekonomiky co nejvíce peněz a tím ji rozpohybovat. Pak šetření nedává smysl. Samozřejmě, zvyšuje se dluh, který musíme jednou splatit. Což se dá udělat pomocí vyšších daní, vyšší inflace nebo, a to by bylo nejlepší, „výnosem“ze státních investic. Pokud by se vládě podařilo část peněz použít třeba na stavbu silnic, železnic, rozvoj telekomunikačních sítí nebo na zlepšení školství, vědy a vývoje, zvýšilo by to ekonomický růst. Vzrostlo by tak celkové bohatství a z něj by se dluh splácel. Jestli se to podaří, je ale nejisté.

Naštěstí zaplatit jeden půlbilionový schodek si může Česká republika dovolit. Problém ale nastane, pokud by se obří výdaje a schodky opakovaly i v dalších letech, kdy už nebude třeba peněz na zmírňování dopadů epidemie. Obvykle si totiž vlády na vyšší výdaje snadno zvyknou a vyžadují je dál a dál jako narkoman svou dávku. Ledacos tomu nasvědčuje i u nás. Například už v době, kdy se plánoval schodek „jen“300 miliard, ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že i v příštím roce by mohl být deficit stejný.