Švédsko koronakrizi neuniklo
Snaha Švédska udržet hospodářský růst i v době koronavirové pandemie tím, že země nezavedla přísná a hlavně povinná opatření proti šíření nákazy, nevyšla. Počet nově nakažených Švédů sice začal konečně klesat, ovšem podle nových odhadů se tamní ekonomika letos stejně propadne až o šest procent.
„Nejen že v zemi zemřelo o několik tisíc lidí více než v okolních zemích, ale ani ekonomika se nezachránila,“konstatuje reportér deníku The New York Times Peter Goodman. Ve Švédsku koronaviru podlehlo ke včerejšku podle dat Hopkinsovy univerzity bezmála 5,5 tisíce lidí. V poměru k velikosti populace je tak na tom Švédsko hůř než nejen Norsko, Finsko či Dánsko, ale i USA.
Po několika měsících každodenního zvyšování počtu nakažených, jež vygradovalo minulé pondělí denním přírůstkem 2,5 tisíce případů, se zdá, že křivka konečně začíná padat. V úterý země zaznamenala jen 280 nových případů a podle vrchního švédského epidemiologa Anderse Tegnella klesl i počet pacientů na lůžkách intenzivní péče. Úřady tyto změny přisuzují tomu, že lidé konečně vyslyšeli doporučení vlády a začali dobrovolně nosit roušky a dodržovat odstupy.
„Nezískali ale ani žádnou výhodu v ekonomice,“zdůraznil pro deník Seattle Times profesor ekonomie Jacob F. Kirkegaard. Nutno podotknout, že Švédsko v prvním letošním čtvrtletí zaznamenalo na rozdíl od zbytku světa růst hrubého domácího produktu, ale již teď tamní centrální banka očekává meziroční propad HDP o 4,5 procenta. A poslední predikce Mezinárodního měnového fondu počítá dokonce s propadem až o šest procent. V zemi navíc vzrostla nezaměstnanost, z březnových 7,1 procenta na devět procent v květnu.
Jde o prakticky stejný propad jako v sousedním Dánsku, které podniklo vše pro to, aby ochránilo své občany. Centrální banka v Dánsku
letos očekává pokles růstu ekonomiky o 4,1 procenta; nezaměstnanost vzrostla ze 4,1 procenta v březnu na 5,6 procenta v květnu.
„Švédsko bylo stejně jako všechny ostatní země vystavené vrtochům mezinárodního obchodu. Když už jednou pandemie začala řádit, bylo jasné, že s ní přijdou i ekonomické následky,“vysvětluje Kirkegaard. „Švédské výrobní podniky se nakonec zastavily navzdory přání vlády, protože byly přerušené dodávky surovin. A to bylo jednoduše předvídatelné.“
V naději, že ekonomiku ochrání, nechal kabinet premiéra Stefana Löfvena otevřené restaurace, tělocvičny, obchody, hřiště i většinu škol. Ostrá nařízení nepanovala ani v otázce odstupů a hygienických pravidel. Vše platilo pouze jako doporučení, konečné rozhodnutí zůstalo na občanech.
Úřady včetně nejvyšších politických špiček opakovaně některé chyby již přiznaly. Švédsko podle nich selhalo v ochraně starších osob, přičemž i testování se ukázalo jako problematičtější, než se očekávalo, kvůli obtížím při koordinaci zdrojů a personálu. Se zavedením plošné karantény se však přesto zatím stále nepočítá.