Malý český Island
Františkovy Lázně, nejmenší z měst takzvaného západočeského lázeňského trojúhelníku, vás okouzlí svou starosvětskou atmosférou. Areál převážně v klasicistním a empírovém slohu s pravidelným půdorysem je skutečně maličký – poměřováno na lázeňské oplatky vám na cestu z jednoho konce na druhý bude stačit pár kousnutí...
Kdyby sem znovu přijel rakouský císař František I., který v roce 1793 lázně založil, poznal by je? Jen těžko: jednoduché venkovské lázničky s jediným pramenem, dřevěnou kolonádou a několika lázeňskými domy se proměnily v pohledné městečko, obklopené rozlehlými anglickými parky a lesoparky. Zakladatel lázní tu sice má jezdeckou sochu, ale populárnější než císař je jiný František: soška malého chlapce s rybou, kterou najdete v parku na začátku hlavní třídy poblíž Františkova pramene. Je všeobecně známá věc, že v lázních vyhlášených léčbou neplodnosti a gynekologických onemocnění dokáže František víc než přírodní léčivá voda, slatina i plyn dohromady.
Co na tom, že pověra o Františkových schopnostech vznikla až v půli 20. století? Postaral se o ni lázeňský fotograf Otto Škarda, který při fotografování portrétů paním i slečnám radil, aby sošku přidržely třeba za nožku nebo kolínko. Postupem času se na pana fotografa zapomnělo, zato z chlapečka se stal talisman. Podle oblýskaných částí snadno poznáte kouzelná místa, kde ho klientky chytají nejčastěji. Mimochodem, funguje to: František má svůj fanklub a každou zimu má postaráno o vkusné čepičky, šály, ponožky nebo ponča.
Po císaři je pojmenován i nejznámější místní pramen; už kolem roku 1600 měl pověst nejúčinnějšího léčivého pramene v Evropě. Dnes jich v lázních napočítáte dvacet, vesměs studených; využívají se k pitným kúrám, koupelím i inhalacím.
Prameny ale najdete i v okolí Františkových Lázní, například v nitru národní přírodní rezervace Soos. Nic podobného jinde v Česku neuvidíte. Zvláštní krajina, rozbrázděná erozí a pokrytá žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí, leckomu připomíná Island – nesmíte se ale moc rozhlížet, na skutečných islandských pláních nikdy neuvidíte tolik zeleně jako u Soosu. Rozlehlé rašeliniště na dně vyschlého slaného jezera si prohlédnete z úzkých cest a klikatých dřevěných chodníčků, největší pozornost si zaslouží syčící vývěry oxidu uhličitého v takzvaných mofetách, lidově zvaných bahenní sopky. Rezervace je domovem pro řadu vzácných a ohrožených druhů mokřadních a slanomilných rostlin a živočichů, ukrývá také množství minerálních pramenů; nejznámější je Císařský pramen. Kromě naučné stezky si u rezervace můžete prohlédnout i záchrannou stanici pro zraněné živočichy a malé muzeum věnované vzácné rezervaci a paleontologii; součástí jsou i modely prehistorických ještěrů v životní velikosti.
Poslední dobou se v Soosu leccos změnilo, u vstupu do rezervace vzniklo nové návštěvnické centrum s pokladnou a badatelnami i nové sociální zařízení. Na jeho otevření si ale ještě budete muset počkat, otevře se až po kolaudaci. Dalším velkým lákadlem zejména pro nejmenší návštěvníky je úzkorozchodná dráha Kateřina, po které se svezete důlním vláčkem. Z velké části tratě, po které se dřív vozily keramické jíly a hlíny, se nabízí výhled na měsíční krajinu rezervace. Pozor jen na termíny: vláčky budou jezdit až do 20. září, ale pouze o víkendech.
Oblast Chebska a Ašska je bohatá na hrázděné domy (některé určitě na svých cestách potkáte a věřte, že je poznáte na první pohled) a staré hrady. Západně od Františkových Lázní v Ostrohu stojí románský, renesančně upravený hrad Seeberg; je maličký, prohlídka je bez průvodce a těšit se můžete třeba na rytířský sál, černou kuchyni s vybavením nebo hradní sklepy. Sami si prohlédnete také hrad Vildštejn ve Skalné se středověkou kovárnou a restaurací, zatím pouze zdálky a zvenčí je možné obdivovat zříceninu středověkého hradu Starý Rybník, vybudovaného v malebném místě na hrázi mezi dvěma rybníky.
Když koncem 18. století vyhořel, tehdejší majitelé si nedaleko nechali postavit nový zámek: obě sídla se opravují a časem by měla rozšířit seznam výletních míst kolem Františkových Lázní.
Autorka je spolupracovnicí LN