Duda udržel pro PiS klid na vládu
Volná ruka na tři roky pro vládu a objev silného lídra opozice – to jsou reálné výsledky polských prezidentských voleb. Pozici si v nich jen těsně udržel stávající prezident Andrzej Duda.
Je pondělí krátce po půlnoci a před prezidentským palácem ve Varšavě ještě postává skupinka lidí, jako by čekala na nějakou zásadní zprávu. S utíkajícími minutami je ale jasné, že se žádný zázrak nestane. Po uzavření volebních místností přinesly průzkumy vcelku vyrovnaný odhad, kdy mezi stávajícím prezidentem Andrzejem Dudou a kandidátem opoziční Občanské platformy (PO), varšavským primátorem Rafałem Trzaskowským, byl jen osmidesetinový rozdíl. S přesnějšími průzkumy to však najednou bylo procento a postupně i víc.
Nakonec Duda získal 51,03 procenta hlasů, Trzaskowského podpořilo 48,97 procenta voličů. Šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński, do jehož tábora Duda i přes formální nadstranickost prezidenta patří, si mohl oddychnout, protože konzervativní pravice získala na následující tři roky, kdy se nekonají žádné volby, klid na vládnutí.
Publicista Jarosław Kurski v komentáři v deníku Gazeta Wyborcza přirovnává volby k boji Davida s Goliášem. „Za Dudou stál celý státní aparát, prezident a ministři dělali kampaň za peníze daňových poplatníků,“předkládá Kurski výčet všech lidí a institucí včetně veřejnoprávní televize TVP, kteří podporovali stávajícího prezidenta.
Jedním z „nej“současné kampaně byla i 68procentní účast, znamená to nejvyšší počet lidí u uren minimálně za posledních dvacet let. Ke specifikům patřila i mimořádně ostrá volební rétorika na obou stranách, výpady prezidenta Dudy proti LGBT komunitě pak vyvolaly ohlas i ve světě. Později se snažil ostrou rétoriku poněkud zmírnit s tím, že proti homosexuálům, kteří jsou někdy „normální lidi“, vlastně nic nemá, vadí mu jen „ideologie LGBT“.
Rozdělené Polsko
„Celá prezidentská kampaň nám do poslední chvíle působila strach a stres,“sdělil LN Hubert Pajączkowski, aktivista z varšavské LGBT organizace Lambda. „A výsledek ukazuje, že je možné být homofobem, ohýbat ústavu a budovat příkopy ve společnosti, přitom však mít stabilní podporu mezi lidmi,“řekl. Mluvit v souvislosti s volbami o příkopech ve společnosti se stalo po současných volbách téměř módou. Slova o usmíření zazněla i od prezidenta Dudy, který svého soupeře pozval v neděli večer do prezidentského paláce, ten ale nabídku nepřijal.
„Po tak emotivní a špinavé kampani je asi dobře, že slova o usmíření zazněla. Ale já nevěřím, že dlouhodobě je nějaké usmíření vůbec možné,“svěřil se LN politolog Pavel Ukielski z Institutu politických studií Polské akademie věd. Podle něj to ilustruje příklad předsedy lidové strany (PSL) Władysława Kosiniaka-Kamysze, který chtěl skutečně usmiřovat, a v prvním kole dostal jen 2,4 procenta hlasů.
U liberální části polské společnosti je tu emoce volající po stejném typu společnosti, jaká je obvyklá v západní Evropě, emoce konzervativně naladěných Poláků však tuto představu neskousnou. Přitom se však, jak říká Ukielski, nelze dívat na věci černobíle. „PiS podporou těch nejchudších vrstev vrátil těmto lidem důstojnost,“konstatuje.
Výsledky voleb vydláždily cestu pro stabilní vládnutí konzervativní pravice, které teď – až na případnou druhou vlnu epidemie koronaviru – nemůže nic ohrozit. To se může podle opozice projevit v útoku na silnou nezávislou mediální scénu či „doladění“sporné justiční reformy. Spekuluje se také, že na podzimním kongresu PiS by se mohl vzdát funkce šéf strany Kaczyński, ustoupit do pozadí a postavit partaj před výzvu hledání nástupce.
Silnou osobnost volby vyprofilovaly v osobě Trzaskowského. „Je teď přirozeným lídrem PO, zatímco oficiální předseda Borys Budka je velmi slabý, k tomu se i jeho předchůdce Grzegorz Schetyna bude chtít vrátit. Takže se dají očekávat vnitřní boje, ale určitě si nemyslím, že by se měla opozice rozpadnout,“dodává Ukielski.
TOMÁŠ VLACH zvláštní zpravodaj LN v Polsku