Sklizeň z vlastního balkonu
Pro pěstitele začátečníky jsou ideální aromatické byliny Zkusit pěstovat doma ale lze i rajčata či jahody
Ina tak malých prostorech, jakými jsou městské balkony, schodiště nebo dokonce jen okenní parapety, lze vypěstovat plodiny, které nám zpestří jídelníček. Možná jste v nádobách již úspěšně sklízeli bylinky či zeleninu, proč tedy nezkusit například pěstování ovocných dřevin? Úroda sice nebude bohatá jako ze zahrady, radost ale budete mít ohromnou. Zdá se to být logické: máme-li pro pěstování omezené místo, vyplatí se spíše pěstovat rostliny, které přinášejí více druhů užitku než jen příjemnou vůni a krásnou podívanou. V tom nejlepším případě by měly také lahodně chutnat.
Balkony a lodžie bývají místa osluněná a dostatečně chráněná před škůdci, a tedy pro pěstování rostlin zpestřujících náš jídelníček vysloveně příhodná. Pokud nepodceníte každodenní péči a přísun vláhy a živin, mnoho plodů můžete bez problémů sklízet i v klasických balkonových truhlících.
Pro pěstitele začátečníky je nejlepší začít aromatickými bylinkami, které dobře snášejí horko a občasné sucho a dávají přednost na živiny spíš chudším stanovištím. Do této skupiny patří například dobromysl, tymián nebo levandule. Pro maximalizaci užitku si bylinky, které rádi používáte, pěstujte v několika ne tak dostupných variacích.
Oblíbenou bazalku můžete mít také drobnolistou, v tmavě červené barvě, s citronovou nebo skořicovou příchutí.
V nádobách lze samozřejmě vypěstovat třeba také výbornou mrkev nebo brambory, lepší volbou jsou ale spíše méně dostupné druhy drobného ovoce, bylinek a zeleniny. Perfektním příkladem je listová zelenina. Důležité je vybrat rostliny, které lze sklízet postupně: výborné jsou lístky dubáčku, polníčku, ale také třeba kyselý šťovík. I na tom nejvyprahlejším balkoně porostou dužnaté a šťavnaté netřesky, které pozvednou každý salát.
Většina z nás si ráda pochutná na čerstvém rajčátku. Do nádob vyberte odrůdy keříčkové, které není třeba vyvazovat ani vylamovat výhony, do menších truhlíků pak rajčata balkonová (Karla) nebo převislá (Tumbling Tom Red/Yellow). Na slunných chráněných stanovištích vyzkoušejte i papriky, například pálivé Habanero nebo sladkou odrůdu s příznačným názvem Balkonovka.
Zahradní jahodníky je lepší na balkonech nahradit jahodami měsíčními. Plody jsou sice drobné, mají ale velmi výraznou chuť podobnou lesním jahodám a plodí celé léto až do pozdního podzimu.
Zajímavou alternativou k zelenině mohou být jedlé květy. Běžně prodávané rostliny bývají ošetřeny látkami, které jejich konzumaci vylučují, květy z vlastního balkonu naopak můžete na talíř položit bez obav. Sladké i slané pokrmy zpestří květy měsíčku, brutnáku, lichořeřišnice nebo aksamitníku, tedy rostlin, které si v nádobách bez problémů vypěstuje každý začátečník.
Omezený prostor pěstebních nádob se snažte co nejlépe využít. Mezi sazenice můžete průběžně dosévat semínka rychle rostoucí zeleniny či letniček, například celoroční ředkvičky, řeřichu nebo špenát. Mnoho rostlin se navzájem podporuje v růstu, případně jejich kombinace omezuje výskyt škůdců a chorob. Pozitivních vlastností těchto takzvaných smíšených kultur se dá využít i při pěstování v nádobách. Do květináče s rajčaty přidejte bazalku, aksamitník nebo měsíček, mezi jahody zasaďte pažitku nebo pár drobných cibulí.
Ovocné stromky v nádobách Nabídka ovocných dřevin vhodných k pěstování v nádobách je poměrně široká a nové odrůdy každým rokem přibývají.
Pro začínající balkonové pěstitele jsou ideálním startem drobné bobuloviny, jakými jsou angrešty nebo rybízy. Z exotičtějších lze u nás pěstovat ve vhodných podmínkách v nádobách celoročně fíkovník smokvoň, nenáročné a chutné muchovníky či temnoplodec černoplodý zvaný také arónie.
V nádobách se dají pěstovat také zakrslé nebo sloupovité broskvoně, nektarinky, třešně, ale i jabloně a hrušně, potřebují ale intenzivnější péči ve formě pravidelné zálivky a dodávání živin. Tyto stromky obvykle dorostou do výšky maximálně 1,5 až 2 metry. Šířka se pohybuje mezi 1 až 1,2 metru, sloupovité varianty (baleríny) pak nepřesáhnou šířku nádoby. Sloupovité odrůdy mají způsob růstu ve své genetické výbavě a nemusí se tvarovat řezem. Na balkoně se dá pěstovat například zakrslá jabloň Croquella, sloupovitá jabloň Ballerina Flamingo, broskvoň Bonanza, nektarinka Balconella nebo zakrslá hrušeň Garden Pearl či sloupovitá třešeň Sylvia.
Nejdůležitější podmínkou pro uspokojivý růst dřeviny je dostatek prostoru: nádoba pro drobné bobuloviny by měla pojmout minimálně 15 až 20 litrů substrátu, pro zakrslé balkonové ovocné stromky je třeba připravit nádobu už o objemu 20 až 50 litrů.
Důležitá je rovněž několik centimetrů vysoká drenážní vrstva na dně nádoby. Potřebnou vlhkost v substrátu pomohou udržet například speciální gely, které při dostatku vláhy nabobtnají a vodu pak uvolňují postupně. Nejlepším řešením pro dodání živin jsou dlouhodobě působící univerzální hnojiva, od pozdního léta jsou pak užitečná hnojiva se zvýšeným obsahem draslíku.
Všechny zmíněné dřeviny vyžadují pro dostatečné vyzrávání plodů slunné stanoviště. V zimě je pak ovocné dřeviny pěstované v nádobě třeba dostatečně ochránit před mrazem. Nejlepší je květináče umístit do závětří, obalit netkanou textilií a částečně omezit rostlinám zálivku.
Autorka je spolupracovnicí LN