Bylinky do koktejlů, jahody na koláč, do salátu roketu, špenát či polníček...

ARONIE...

... neboli temnoplodec černoplodý

Plodům aronie se někdy přezdívá černé jeřabiny. Důvod je zřejmý: tmavě modré, téměř černé plody se totiž jeřabinám opravdu podobají. Aronie pochází ze Severní Ameriky, v posledních letech se ve stále větší míře pěstuje i u nás – je naprosto nenáročná na péči, zvládá mrazy, netrpí na choroby ani škůdce a dokáže dobře prosperovat i v nádobách na balkonech nebo terasách. Od konce dubna kvete smetanovými květy a na podzim potěší krásně červenými listy. Temné malvičky, které dozrávají právě na přelomu srpna a září, mají pikantní, lehce trpkou a svíravou chuť a najdou využití v zavařeninách a sirupech.

LISTOVÁ ZELENINA

Nemáte-li možnost pěstování na zahrádce, použijte pro výsev salátů truhlík běžné velikosti případně jinou menší nádobu. Saláty koření mělce, substrát tedy nemusí být hluboký, potřebují ale dostatek vody. Pozor – zvolte saláty listové, jen tak budete na rozdíl od salátů hlávkových moci průběžně sklízet křehké lístky po mnoho týdnů. Kromě klasického listového salátu zkuste vysévat roketu, polníček, dubáček, špenát nebo nejrůznější asijskou listovou zeleninu, jakou je například mizuna nebo mibuna. Výtečný jako přísada do salátů je také šťovík.

Do nádob se skvěle hodí. Na rozdíl od běžných zahradních jahodníků plodí od jara až do prvních mrazíků. Nejsou sice příliš velké, vzhledem, chutí a vůní se ale velmi blíží aromatickým lesním jahodám. Nejoblíbenější odrůdou je zřejmě tradiční německá ,Rujana‘, vhodná je ale také ,Temptation‘ nebo žluté jahůdky plodící ,Yellow wonder‘. Vyhovuje jim propustná, mírně kyselá zemina a záhonek s dostatkem slunečního svitu. V době vytváření plodů potřebují jahodníky dostatek vláhy, nesnášejí ale přemokření. Nejlépe plodí v prvních letech po založení porostu, po zhruba čtyřech letech je vhodné rostliny obměnit: trsy rozdělit nebo vysadit jahodníky nové. Sbírají se také listy, které se používají jako součást čajových směsí.

RAJČATA

V nádobách dobře prosperují, drobné kompaktní keříčky balkonových rajčátek budou plodit i v běžných truhlících. Vyhovují jim teplá a chráněná stanoviště, nejlépe u jižní nebo jihozápadní zdi. Do nádob zvolte spíše odrůdy keříkové, které se nemusí vyvazovat a odpadá i vylamování bočních výhonů. Sázejte rostliny našikmo a zahrňte je o 10 cm hlouběji, než rostly v původních kontejnerech. Ze zahrnutého stonku vyrostou další kořeny a díky bohatšímu kořenovému systému přijme rostlina víc vláhy a živin. Rajčata jsou náročná na výživu, je třeba jim zhruba jednou za tři týdny přidat do zálivky hnojivo, nejlépe přírodního (organického) původu. Dnes díky dlouhodobému šlechtění můžeme pěstovat rostliny s plody žlutými, oranžovými, červenými až tmavě fialovými, vybrat si lze rajčata kulatá, plochá, hruškovitá či žebrovitá nebo nenáročná rajčátka divoká, ne větší než centimetr.

BYLINKY

Aromatické bylinky vyžadují velmi málo místa a poskytnou hodně užitku. Používají se na dochucení nejen pokrmů, ale v poslední době také do nejrůznějších nápojů. Kromě klasických středomořských rostlin se na balkon i do skleničky hodí různé máty, meduňka, ale také mateřídouška nebo méně známý yzop. Osladit si drink můžete třeba lístečkem stévie.

NETŘESK STŘEŠNÍ

Nenápadná rostlina si libuje na vyprahlých, sluncem vyhřátých místech, kde se jiným rostlinám obvykle příliš nedaří. Netřesk však umí výborně hospodařit s vodou, jejíž zásoby si uchovává v ztlustlých listech. Ne nadarmo dostal latinský název Sempervivum, tedy „stále živý“. V nabídce zahradnictví objevíte nejrůznější tvary a barvy, některé vypadají jakoby opředené pavoučími sítěmi. Na talíři se servírují jednotlivé masité na tenko nakrájené lístky, kterým se odřízne špička, malé křehké růžičky se konzumují vcelku.