Bejrút mezi solidaritou a vztekem
Libanonská vláda tlačí na rychlé prošetření příčiny devastujícího úterního výbuchu v bejrútském přístavu. Počet mrtvých překročil 150, pohřešuje se ale ještě nejméně sto lidí.
V libanonské metropoli probíhal po celý včerejší den úklid trosek po explozi způsobené výbuchem dusičnanu amonného. Zatímco v přístavu a jeho blízkém okolí se domácí i zahraniční profesionální záchranářské týmy snaží nalézt pod ruinami zničených budov přeživší, v ulicích samotného města si vyhrnuli rukávy samotní obyvatelé města a pokoušejí se alespoň zčásti obnovit běžné fungování dvoumilionové metropole.
„V ulicích je cítit ohromný duch solidarity, každý dělá, co může,“popsal včera situaci v Bejrútu serveru BBC osmnáctiletý mladík, který se představil jako Andrew.
Počet obětí úterního výbuchu vyšplhal do uzávěrky LN na 157, zraněno bylo přes 5000 lidí. Podle Libanonského červeného kříže se ale ještě nejméně stovka lidí pohřešuje a tyto osoby mohou být pod sutinami. Asi čtvrt milionu lidí se přinejmenším dočasně octlo bez přístřeší.
Mezi některými záchranáři byla včera cítit frustrace. „Bohužel nacházíme jen části znetvořených mrtvých těl, případně kusy oděvů,“řekl katarské televizi al-Džazíra jeden specialista, který podle vlastních slov pracoval na prohledávání trosek 48 hodin v kuse.
Prezident: prověřujeme také možný úmysl
Během prvních desítek hodin po katastrofě se všeobecně předpokládalo, že příčinou exploze byla nedbalost a zanedbání bezpečnostních předpisů. Včera však libanonský prezident Michel Aún překvapivě prohlásil, že vyšetřovatelé také zkoumají, zda výbuch způsobila nedbalost, nehoda či vnější zásah. „Je možné, že šlo o vnější zásah raketou, bombou či o jiný čin,“vyjádřil se Aún.
Libanonská vláda rovněž včera nařídila, aby první výsledky vyšetřování byly zveřejněny již do čtyř dnů. Tak ostrý termín je dalším dokladem toho, že kabinet je pod velkým tlakem a snaží se manévrovat před hněvem ulice. Neštěstí totiž zvýšilo znechucení velké části běžných obyvatel nad špatným výkonem vlády, který se podle oponentů projevuje neschopností kabinetu řešit vleklou hospodářskou krizi i špatným managementem na nižších úrovních. Na to, že uskladněné téměř tři tisíce tun ledku (které v úterý vybuchly) představují velké bezpečnostní riziko, upozornily přístavní úřady v minulých letech několikrát – a nic se nestalo.
Nedůvěra běžných Libanonců k politikům se v posledních hodinách projevila vedle sporadických protestů v ulicích Bejrútu i peticí žádající na omezenou dobu obnovit francouzský mandát v Libanonu. Ačkoli se v praxi jedná o nereálný požadavek, podepsalo jej během 36 hodin více než 65 000 lidí. „Libanonští politici ukázali totální neschopnost tuto zemi vést (...) Dospěli jsme na konec cesty,“praví se v petici.
Libanon byl francouzským mandátním územím v letech 1920 až 1943.
Nepřímou kritiku vládnoucí garnitury vyjádřil i sám francouzský prezident Emmanuel Macron, který do Bejrútu přiletěl jako první vrcholný cizí politik po neštěstí. Šéf Elysejského paláce slíbil Libanonu pomoc, současně však varoval, že „bez hlubokých reforem se země bude dál jen potápět“.
Nasralláh vyzval k jednotě
S napjatě očekávaným projevem včera odpoledne vystoupil šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh. Výbuch označil za národní katastrofu a vyzval k tomu, aby při překonávání následků Libanonci pracovali společně bez ohledu na náboženské rozdíly. Spekulace o tom, že na explozi má jím vedená organizace podíl, Nasralláh odmítl.
Hizballáh, jehož vojenské křídlo řada států a také EU považuje za teroristickou organizaci, je významným hráčem na libanonské politické scéně. Zároveň provozuje řadu veřejně prospěšných organizací jako nemocnice či školy
8