Otázka důvěry

Stát nerozptýlil obavy lidí o jejich soukromí

Současná pandemie nového koronaviru je problém nejenom zdravotní, ale také společenský. Lidé se chovají podle obav z nemoci a jejího šíření a zároveň je šíření viru ovlivněno chováním lidí. Má to různé důsledky. Například nedůvěra ve stát, některé jeho instituce a postupy může někdy vést ke snaze o větší izolaci, a tudíž snížení šíření viru, byť za cenu ekonomických škod, či naopak může šíření choroby napomoci.

Momentálně máme problém s druhou možností. Hygienici odpovědní za boj proti nemoci narazili na nedůvěru lidí při využití takzvané chytré karantény. Část těch, kteří se nakazili, nechce při vyhledávání svých kontaktů používat elektronické pomocníky s údaji o svých platbách a pohybu svého mobilního telefonu. Přitom tato data mohou pomoci najít lidi, se kterými byli v kontaktu a které mohli nakazit, a tím zabránit dalšímu šíření nemoci.

Důvod? Lidé prostě nevěří státu, že jejich data nezneužije. I když jsou tu záruky, že údaje nikdo nezneužije, nejsou příliš přesné a část z nich se shromažďuje beztak jinde. Jenže veřejnosti to nikdo pořádně nevysvětlil. Žádná veřejná vysvětlovací kampaň, žádní vysvětlující vědci, herci, politici... Nic. Stejně to dopadlo i s aplikací eRouška, která může teoreticky hygienikům také hodně pomoci. Zaznamenává, pod kontrolou uživatele, blízkost dalších mobilních telefonů a ty lze potom dohledat. A najít potenciálně nakažené. K tomu aby to v Česku fungovalo, je ale potřeba, aby si tento program nainstalovalo šest milionů lidí. Má ho však jen něco přes 200 tisíc. Podmínkou rozšíření aplikace totiž je, aby se za její bezpečnost zaručil stát a aby ji propagoval. Ministr zdravotnictví to sliboval už před více než dvěma měsíci, ale nic se nestalo. Prý má být nová eRouška a snad i propagace v září. Není to ale pozdě jak pro chytrou karanténu, tak pro eRoušku? Vědecké studie ukazují, že pokud lidé jednou v tyto věci ztratí důvěru, už ji nikdo nedokáže získat zpět.