Mistr bílého funkcionalismu
Od narození slavného brněnského architekta Bohuslava Fuchse uplynulo již 125 let
Vletošním roce uplynulo 125 let od narození Bohuslava Fuchse, jednoho z nejvýznamnějších představitelů meziválečné avantgardní architektury v Evropě. Skvělý projektant, urbanista a pedagog zažil období radostná, kdy mohl svobodně tvořit, ale i temná, kdy byl za komunistické éry perzekvován.
Fuchs pocházel z moravských Všechovic. Studoval na průmyslovce v Brně a pak na slavné škole architektury, na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem Jana Kotěry. Jeho raná tvorba prozrazuje vliv učitele, Fuchs používal často režné, tedy neomítané zdivo, než přešel k dynamičtějším formám, jak o tom svědčí nedoceněná hydroelektrárna v Háji u Mohelnice, vytvořená ve spolupráci s Josefem Štěpánkem. A v polovině 20. let se Fuchs po Jindřichu Kumpoštovi stal architektem města Brna.
Bílé Brno
Moravská metropole byla tehdy rychle se rozvíjejícím sídlem, které přálo moderní architektuře, zejména tzv. bílému funkcionalismu. V meziválečném období se tu stavělo takové množství avantgardních budov, že to nemělo v Evropě obdoby. Fuchs získal řadu zakázek různého typu: stavěl lázně, hřbitovní kapli, studentské koleje, školy, rodinné domy, úřední budovy, průmyslové objekty nebo výstavní pavilony. Prestiž si získal projekty Zemanovy kavárny v městských sadech (později v komunistické éře zbořené a ještě později znovu dle původních plánů znovu vystavěné) a návrhem geniálně koncipovaného hotelu Avion na úzké parcele, v jehož interiéru rozehrál skvělou hru vnitřních prostor, důmyslně prosvětlený systémem světlíků.
Spolu s Ernstem Wiesnerem projektoval na náměstí Svobody moderní palác
Moravské banky. Významnými Fuchsovými díly jsou i Masarykovy domovy nebo areál školy Vesna s motivem barevných lodžií. Na sklonku 20. let vychází Fuchsovi první monografie ve švýcarské Basileji, jeho stavby jsou často publikovány v časopisech a sbornících v zahraničí a on sám se stává jednou z klíčových osobností tzv. mezinárodního stylu.
Pro velkoryse zbudovaný výstavní areál a Výstavu soudobé kultury v roce 1928 Fuchs projektoval pavilon města Brna, zúčastnil se rovněž výstavby minikolonie rodinných domků v rámci aktivity Svazu československého díla, zvané Nový dům, jež byla ovlivněna obdobnou akcí německého Werkbundu o rok dříve. Fuchs byl obdivovatelem švýcarského novátora Le Corbusiera, s nímž se osobně znal, a stejně jako jeho vzor ve 30. letech opustil poněkud strohý „bílý“funkcionalismus a začal experimentovat s organickými tvary. Z tohoto období pochází např. koupaliště Zelená žába v Trenčianských Teplicích na Slovensku nebo stavby v Heřmanově Městci či Bratislavě, případně Tesařova vila v Brně. Noblesní jsou i spořitelny v Třebíči nebo Tišnově. Realizací přibývalo, jen v Praze se Fuchsovi nedařilo nic postavit.
Zlá léta
Za války Fuchs působil jako pedagog ve zlínské Škole umění, po ní se stal profesorem a později i rektorem Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Pak se však začaly objevovat první problémy.
Fuchs nebyl příznivcem tzv. socialistického realismu neboli sorely, měl rovněž nepřátele mezi méně nadanými kolegy, a tak všechno nakonec dospělo až k soudnímu procesu, v němž byl obviněn z nezákonného obohacování. Věc se táhla léta, až nakonec dostal podmíněný trest. Tahle hanebná epizoda sice měla šťastný konec, Fuchs byl nakonec rehabilitován a v roce 1968 dokonce obdržel titul „národní umělec“, na začátku normalizace však ale musel přihlížet, jak se jeho nepřátelé znovu dostávají zpátky k moci…
Na počátku 60. let vyhrál Bohuslav Fuchs dvoukolovou soutěž na dostavbu areálu Národního divadla na Národní třídě na místě zbouraných Kourových domů. Jeho projekt je nadčasový a je škoda, že se ho nepodařilo dotáhnout do konce, byl by rozhodně mnohem důstojnějším partnerem Zítkovy budovy než to, co se tam postavilo později. Nosný byl především nápad nízké budovy s průčelím z reflexního skla, které by zrcadlilo protější paláce.
Na závěr jeden povzdech. Jednou z nejlepších Fuchsových staveb byl jeho vlastní dům v Hvězdárenské ulici v Brně-Žabovřeskách (1927–1928). Sám k němu později přistavěl další objekt pro své rodiče. V době, kdy byl perzekvován, musel svůj dům prodat a až do své smrti v roce 1972 bydlel v přístavbě. Ta má být nyní necitlivě přebudována současným vlastníkem, a to i když byla již před lety navržena na kulturní památku. Proti tomuto záměru se zvedla vlna odporu mezi renomovanými odborníky (např. prof. Vladimír Šlapeta, spolek Obecní dům ad.), stavební úřad v Brně přesto vydal stavební povolení…
Moravská banka, hotel Avion nebo Tesařova vila – to jsou jen některé z realizací, jimiž Brno obohatil architekt Bohuslav Fuchs, muž, který si prošel okamžiky velké slávy v meziválečném období i úpadku za totalitních časů.
Fuchs nebyl příznivcem socialistického realismu, měl rovněž nepřátele mezi méně nadanými kolegy, a tak všechno nakonec dospělo až k soudnímu procesu