Demisi! volají Libanonci
Frustrace obyvatel nad neschopností a zkorumpovaností elit se po tragickém výbuchu v Bejrútu přelévá do masových protestů v ulicích. Světoví lídři se včera radili, jak ochromenému Libanonu pomoci.
Jako by se ozvěny libanonské občanské války vracely zpět: náměstí Mučedníků, ústřední prostor metropole Bejrútu, o víkendu opět připomínalo válečnou zónu. Včetně po zuby ozbrojených vojáků a patrolujících obrněnců.
Tentokrát však nejsou v pozadí spory mezi křesťanskými a muslimskými komunitami, které k dlouhotrvající občanské válce (1975–1990) vedly, ale všeobecná deziluze obyvatel nad konáním politiků. Po úterní explozi v přístavu v Bejrútu lidé znovu viní vládu z neschopnosti a zanedbávání správy země. Volání po kompletním odchodu stávající politické reprezentace sílí. Výbuch si dosud vyžádal přes 150 obětí a tisíce zraněných, desítky lidí se stále pohřešují.
V sobotu pozdě večer se v centru Bejrútu tisíce protestujících střetly s policejními a armádními jednotkami. Část demonstrantů se pokusila dostat k vládním budovám, rozzuřenému davu se dočasně podařilo proniknout na pozemek ministerstva zahraničí. Někteří protestující házeli na pořádkové síly kameny, ty odpovídaly slzným plynem a gumovými projektily. Ozvala se i ostrá střelba, zřejmě se však pálilo „jen“do vzduchu.
Výsledkem sobotních střetů byl jeden mrtvý a stovky zraněných. Obětí byl policista, který podle výpovědi jednoho kolegy spadl do výtahové šachty poté, co jej pronásledovali demonstranti.
Také včera byla nálada na náměstí Mučedníků a v okolních ulicích bojovná. „Stříleli po nás, zastavit to ale nemůžou. Nepřestaneme, dokud nepřevrátíme vládu a parlament vzhůru nohama,“řekl agentuře Reuters s revolučním zápalem Júnis Flajtí, bývalý armádní důstojník. Jiní demonstranti si sebou opět přinesli improvizované šibenice. „Všichni, kdo nás utlačují, budou viset,“netajil rozhořčení mladý mechanik Sabír Džamálí.
Libanonský premiér Hasan Dijáb
v sobotu prohlásil, že Libanon se z krize nemůže dostat jinak než prostřednictvím nových parlamentních voleb. O příslušném zákonu umožňujícím co nejdřívější hlasování by parlament mohl jednat již dnes.
Včera rezignovala na svoji funkci jako první ministryně informací Manál Abd al-Samádová, později se přidal ministr životního prostředí Damianos Kattar. K demisi celé vlády vyzval patriarcha maronitské katolické církve Béchara Butrus Rai. „Oni sami nemohou změnit ten špatný způsob, kterým vládnou,“řekla nejvyšší autorita maronitů, kteří tvoří asi 30 procent libanonské populace.
Pomoc do správných rukou Včera se pod patronací francouzského prezidenta Emmanuela Macrona konala prostřednictvím videomostu dárcovská konference na pomoc Libanonu. Vedle mrtvých a raněných bude mít výbuch, který zcela zničil bejrútský přístav a poškodil značnou část města, také drsné ekonomické důsledky – škody se počítají v miliardách dolarů, bez přístřeší zůstalo dočasně asi čtvrt milionu lidí. Zadlužený Libanon byl již před explozí ve velmi špatné hospodářské kondici a bez pomoci zvenčí se neobejde.
Je ale pravděpodobné, že vzhledem k vysoké míře korupce a rozkrádání bude řada států v poskytování pomoci Libanonu více než opatrná. Silný vliv v zemi si prostřednictvím organizace Hizballáh navíc udržuje Írán, s nímž mají západní země špatné vztahy.
„Je absolutně nutné zajistit, aby se prostředky nutné pro rekonstrukci Libanonu nedostaly do rukou korupčníků. V sázce je budoucnost země,“zdůraznil Macron s tím, že pomoc by měla koordinovat OSN. Dárci nakonec přislíbili přes 250 milionů eur (více než 6,5 miliardy korun).
Francie jako bývalá koloniální mocnost (Libanon byl pod francouzským protektorátem v letech 1920–1943) se snaží hrát při obnově země vůdčí roli. Macron byl prvním vrcholným zahraničním politikem, který po výbuchu Bejrút navštívil. Obyvatelé jej vesměs vítali pozitivně, naopak domácí Macronovi kritici prezidenta po návratu obviňovali z toho, že se chová „jako koloniální pán“.