Zprávy o Slunci a o mobilu

Dvě dobré zprávy o Slunci a současně o správném fungování elektroniky přišly v minulých dnech. Přiblížily nás k poznání dění, které ovlivňuje náš život.

Poprvé si to lidé uvědomili v roce 1859. Dva dny to tehdy vypadalo, že se elektrický telegraf zbláznil. Od sloupů létaly jiskry, telegrafistům občas vzplál v rukou papír, na nějž se zobrazovaly došlé zprávy. Přístroj odesílal či přijímal znaky, i když byl odpojený od zdroje elektřiny... S vysvětlením přišli britští astronomové Richard Ch. Carrington a Richard Hodgson, kteří právě pozorovali Slunce a zaznamenali obrovskou erupci, při níž se z něj uvolnilo velké množství koronární hmoty. A právě tím vysvětlili poblázněný telegraf.

Normálně Zemi před částicemi vyvrženými ze Slunce chrání její magnetické pole, které elektricky nabité částice odklání k pólům. (Tam se srážejí s atomy v horní atmosféře a vzniká polární záře.) Větší erupce však mohou ochranné pole překonat . V roce 1859 to až na podivnosti s telegrafem nepřineslo větší problém. Dnes je to horší. Magnetická bouře způsobená sluneční erupcí v březnu 1989 tavila transformátory v New Jersey a vyvolala devítihodinový kolaps rozvodné sítě v kanadské provincii Québec. Mezitím dále vzrostla naše závislost na propojených elektrických sítích, na mobilech, datových přenosech, na elektronice v téměř každém přístroji. Jejich fungování může pořádná sluneční erupce narušit. A tak třeba při magnetické bouři v roce 2012 letecké společnosti v obavách ze selhání přístrojů v letadlech odkláněly od severního pólu trasy, které spojují Evropu se západním pobřežím Ameriky a Ameriku s Asií. Družice vypínaly přístroje, aby se nepoškodily. Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici 400 kilometrů nad Zemí se ukryli v jednom z modulů, kde byli lépe chráněni před radiací.

Astronomové neumějí předpovídat sluneční erupce s dostatečnou jistotou. Zatím spoléhali na pozorování slunečních skvrn, což jsou vlastně poruchy v magnetickém poli Slunce. Když se jich objevuje víc, je vyšší pravděpodobnost erupcí. Spoléhat se na to však dá jen asi z padesáti procent.

Nyní Kanja Kusano z Nagojské univerzity se svými japonskými kolegy zveřejnil v časopise Science novou metodu předpovědi sluneční aktivity. Je založena na analýze magnetických siločar na Slunci a měla by výrazně doplnit současné podklady pro předpověď.

Druhá dobrá zpráva přišla z evropsko-americké sondy Solar Orbiter, která od února míří ke Slunci. Má se k němu během dvou let přiblížit, přežít tepelný tok třináctkrát větší, než dopadá na Zemi, a pozorovat projevy fungování slunečního magnetického pole a vzniku slunečních erupcí. Pro nás může být zajímavé, že ve čtyřech z deseti vědeckých přístrojů sondy jsou české součástky.

První snímky ze sondy odhalily poblíž slunečního povrchu všudypřítomné miniaturní erupce, jimž vědci začali říkat táborové ohně. Už se objevily i první hypotézy o jejich propojení s většími erupcemi či o jejich vlivu na teplotu sluneční koróny, ale počkejme si, až se bude vědět víc.

Zatím to na ochranu našich mobilů nestačí, ale je to na dobré cestě.

Od sloupů telegrafního vedení létaly jiskry, telegrafistům občas vzplál v rukou papír, na nějž se zobrazovaly došlé zprávy. Přístroj odesílal či přijímal znaky, dokonce i když byl odpojený od zdroje elektřiny.