Od tolerance lží k legitimizaci násilí?

Výhrůžka není názor, lež není argumentem, ba ani – byť neoprávněnou – kritikou. To platí univerzálně, bez ohledu na to, jestli mluvíme k hospodskému, řezníkovi, zpěvákovi, nebo – a teď přijde „kontroverzní“myšlenka – k politikovi.

A proč kontroverzní? Ve veřejné debatě se zakotvila jakási mantra, že politik jakožto veřejně činná osoba musí snést téměř cokoli. Extra porci nenávisti a osobních urážek si pochopitelně zaslouží ti, kdo zastávají odlišný světonázor. Nechám na každém čtenáři, ať si dosadí svého favorita a naopak svého neoblíbence. Tohle totiž jde napříč politickým spektrem, netýká se to jen některých stran či hnutí.

Útoky nejsou součást povolání Ne, nemluvím o obvyklých diskusních výkřicích typu „ANOistická sekta, zfetovaný Pirát, zkorumpovaný ódéesák, tupí socani“. Stranou nechávám i kádrování podle vzhledu a tělesné konstrukce – to je veskrze hloupé a říká to víc o autorovi výroku než o tom, komu jsou adresovány. Oba případy patří do té kategorie urážek, s nimiž politik bohužel počítat musí. A kdyby snad někdo stále ještě pochyboval, vůbec nemluvím o kritice politika a jeho postojů či návrhů, nemluvím o výměně a rozdílnosti názorů – to je pro demokracii klíčové stejně jako vzájemný nesouhlas.

Mám na mysli útoky, ve kterých se vyhrožuje fyzickou likvidací nebo znásilněním. Těm teď čelí i pirátská poslankyně Olga Richterová. Té kdosi na Facebooku vložil do úst smyšlený výrok o rozdávání bytů pro desítky tisíc uprchlíků. Poslankyně se brání trestním oznámením, jenže dosavadní rozhodnutí státních zástupců jí nedávají příliš vysokou šanci na úspěch.

Před časem jsem podal první trestní oznámení v životě – kvůli šíření lži o mé osobě, a to v době nouzového stavu. Údajně jsem v rámci kampaně rozdával roušky poztrácené z centrálních skladů. Pravdou bylo, že jsem rozdal do domovů pro seniory roušky, které jsem předtím nakoupil. Nejenže tedy šlo o absolutní nesmysl, autor navíc tuto hnusnou lež šířil v době, kdy téma ochranných pomůcek bylo společností vnímáno velmi citlivě.

Ke svému překvapení jsem neuspěl, byť se čin stal. Podle státní zástupkyně jsem se rozhodl aktivně se účastnit veřejného života, a muselo mi tedy být jasné, že v tento okamžik se stanu terčem nepravdivých obvinění a smyšlenek, protože jsou nedílnou součástí aktivity na veřejném poli! Stejně neúspěšně dopadl senátor Jiří Drahoš, který se bránil výroku kolujícímu v řetězových mailech, že na svou prezidentskou kampaň použil milion korun od dětské nadace.

Nevzdáme se

Podle orgánů činných v trestním řízení si máme zvykat. Nesouhlasím, budu se bránit a podávám žádost o přezkum na městské státní zastupitelství. Není jediný důvod, proč by trestní zákon měl měřit dvojím metrem – jinak civilistovi a jinak politikovi.Vzdáme-li dodržování zákonem daných pravidel hry, je jen otázkou času, kdy se verbální agrese přetaví v agresi fyzickou, budeme si za chvíli zvykat na facky s odůvodněním, že rány pěstí jsou prokazatelně horší a krev zatím netekla? Ta hranice je tenčí, než se na první pohled zdá.

Nezáleží na tom, čím se člověk živil před vstupem do veřejného života. Nezáleží na tom, že šlo o uznávaného předsedu Akademie věd. Stejně jako u mě se boj proti bankovnímu šlendriánu a ekonomickým šmejdům nevnímá jako součást mé osoby. Vstupem do politiky jsme se stali „škodnou“a na tu není třeba brát ohled. Své by o tom mohli vyprávět ti profesionální sportovci, kteří se nechali zlákat do politiky. Z hrdinů se přes noc stali padouši.

Ne, absolutně nevolám po politické korektnosti ani cenzuře. Volám po dodržování pravidel hry. A na lži, které člověka prokazatelně poškozují, si opravdu zvykat nehodlám. S kolegy, z nichž každý zastupuje jinou stranu, jiné názory, jiné voliče, se nenecháme zastrašit a budeme proti šlendriánu lží a dezinformací postupovat společně.

PATRIK NACHER poslanec hnutí ANO