Vědci testovali roušky. Pletené zcela propadly
Nejviditelnější symbol boje proti covidu? Jednoznačně rouška. Jejich šití na počátku pandemie Česko nevídaně spojilo. I dnes je někteří lidé nosí i tam, kde už nemusí, zároveň se hovoří o jejich pravděpodobném návratu při podzimní, druhé vlně koronaviru. Ovšem platí, že není rouška jako rouška. Podle nejnovější studie badatelů z americké Dukeovy univerzity mohou některé typy ochrany úst dokonce uškodit. Týká se to hlavně provizorních „nákrčníků“. Oblíbená součást výbavy běžců nebo cyklistů podle vědců tříští velké kapénky na menší. Ty vydrží ve vzduchu déle, neboť větší částice rychleji spadnou na povrch.
Exšéf krizového štábu Roman Prymula však výsledky studie bere s rezervou. „Určitě stále platí, že mít něco na obličeji je lepší než nemít nic,“řekl serveru Lidovky.cz.
Ze studie, kterou tým badatelů z Dukeovy univerzity v americkém státě Severní Karolína publikoval ve vědeckém webovém žurnálu Science Advances, plyne, že některé typy ochrany dýchacích cest mohou být s ohledem na své poslání dokonce proti svému smyslu určení. Testům podrobili více než desítku roušek a respirátorů, ať už sériově vyráběných, či vlastnoručně šitých. Vzniklo pořadí reflektující to, nakolik zkoumaný ochranný prostředek dokáže zabránit šíření kapánek, které člověk vylučuje do svého okolí při mluvení a jejichž prostřednictvím „cestuje“onemocnění covid-19.
V testu zvítězil respirátor N95 bez ventilku, ochranný prostředek doporučovaný pro užívání zdravotníky. Takřka perfektně chránil jak nositele, tak všechny v jeho okolí. V těsném závěsu se umístila chirurgická ústenka, jejíž „pihou na kráse“se ukázalo riziko nedokonalého přiléhání na tvář. Další pořadí bylo odvislé – logicky – od množství vrstev, jež analyzovaná rouška nabízela, či z případně z jakého materiálu byla zhotovena.
„Platí rovnice, že čím víc vrstev, tím vyšší ochrana. Ideálně by se mělo jednat o materiál, který je textilně hustší, a neměla by to být jen jedna vrstva,“řekl LN Prymula, vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví.
Až na sedmé pozici v testu skončil respirátor N95 s ventilem; zjistilo se, že byť poskytne žádanou ochranu nositeli, to samé už nelze říct pro jeho okolí. Špatně si pak vedla rouška pletená, jejíž vlákna jsou umístěna až příliš daleko od sebe, a je tak značně propustná.
Ve zkoumání zcela propadl provizorní „nákrčník“, hojně užívaný běžci či cyklisty. Dle autorů studie totiž tříští velké kapénky na menší, které pak oproti těm větším vydrží ve vzduchu déle – a to je právě to, co není žádoucí a co šíření covidu napomáhá. Podobně
špatně dopadl dle výzkumníků i šátek zvaný „bandana“. „Nošení těchto typů ochranných pomůcek může být kontraproduktivní,“uvedli vědci. Jinak řečeno – nosit tyto doplňky a myslet si, že chráním sebe i okolí, je velký omyl.
S teorií o tříštění kapének však Prymula nesouhlasí. „Domnívám se, že aby tu mikročástici mohlo rozbíjet vlákno, musela by se velikost jeho struktury pohybovat na úrovni nanovláken. Nedokážu si to moc představit. Navíc jsou-li zmíněná vlákna nasákavá, dochází ke kýženému zachycení aerosolu ve značné míře,“řekl epidemiolog.
Roušky se nejspíš v dohledné době vrátí do centra pozornosti. Jak Prymula, tak i šéfhygienička Jarmila Rážová počítají s tím, že s nástupem podzimu budou roušky pravděpodobně povinné v celé zemi přinejmenším v MHD.
Neopomíjet nutnou péči „Jakmile nastane velký pohyb obyvatel zejména v souvislosti se začátkem školního roku, je možné, že bude opatření přijaté v celé republice pro MHD,“řekla v neděli Rážová. Dle Prymuly by se povinnost nosit roušky měla odvíjet od stavu v konkrétních regionech, zejména zpočátku. „I chřipková epidemie se šíří regionálně,“uvedl.
„Situace ohledně zásob zdravotnického materiálu je nyní oproti stavu na začátku epidemie určitě lepší. Ale zvážíme-li, kolik roušek je k dispozici, jde v úhrnu o zhruba 65 milionů kusů. To na dlouho nevystačí. Bude-li znovu nařízeno jejich povinné nasazení, začnou se opět používat ty textilní,“uvedl Prymula.
Úskalí bavlněných, doma šitých ústenek tkví v tom, že oproti těm jednorázovým je nutné jim věnovat náležitou péči. I proto ministerstvo zdravotnictví má na svém webu návod, jak se o ně starat – vyvařit, vyprat. V opačném případě by se totiž i tento ochranný prostředek stal podobně kontraproduktivním jako zmíněný „nákrčník“.