Prvňáci budou mít stále hlavičky u sebe

První třídy zažívají mírný pokles

LN Start školního roku poznamená strach z opětovného koronavirového běsnění. V čem to budou mít letošní prvňáčci jiné?

Myslím, že děti v první třídě žádný rozdíl nepocítí. Konečně, ani tuto situaci nemají s čím srovnávat. Roušky obvykle děti v tomto věku přijaly a rychle se během toho podivného půlroku zadaptovaly.

LN Vstup do školy je pro řadu dětí náročným obdobím. Kromě pevnějšího řádu na ně nyní čeká i větší tlak na hygienu a další mimořádná opatření. Jak tím dítě nestresovat?

Pokud děti navštěvovaly školku, jsou na vyšší hygienická opatření zvyklé. Rozumné školy a rozumní učitelé snad nebudou děti hygienou nijak stresovat. Někdy si říkám, v čem je to vlastně jiné. Copak se dřív ve školách neuklízelo? Copak si děti neumývaly ruce? Je to jen o návycích a jisté důslednosti, která mnohdy snad chyběla. Nemyslím, si, že by to v rozumných podmínkách mělo být nějak stresující. Spíš se tím nesmí stresovat školy, učitelé a rodiče, aby ten stres a nervozitu na děti nepřenášeli.

LN Jak se celkově takový prvňáček vyrovnává se stresem?

Pokud vím, tak se většinou prvňáčci do školy těší. Příchod do nového prostředí nemusí být vždy velkým stresem a je to velmi individuální – záleží na mnoha faktorech, osobnosti a předchozí zkušenosti dítěte. Také na učiteli, ostatních dětech ve třídě i na rodičích. Je to podobné jako u dospělých, každý zvládá stres jinak. U dětí však více záleží na povzbuzení a podpoře, kterou dostávají od dospělých. Vždycky ale říkám, že primárně musí být v pohodě ten dospělý. Není-li sám v pohodě,

Prvňáčků usedne do lavic zřejmě kolem 107 800. Třetí rok za sebou jejich počet mírně klesá.

Silnější ročníky se přesouvají na druhý stupeň.

Letos by do základních a středních škol mělo nastoupit cca 1,4 milionu dětí, zhruba o 18 200 víc než loni.

Mezi žáky ZŠ je asi 26 500 cizinců. Tvoří zhruba 2,8 procenta školáků. Nejčastěji jde o Ukrajince, Slováky, Vietnamce, Rusy, Bulhary, Mongoly nebo Rumuny.

jen obtížně může poskytovat podporu někomu jinému. Často nemá smysl posílat tak malé děti k psychologům, aby jim pomohl. Obvykle je účinnější, když sami rodiče nebo učitelé vyhledají nějakého poradce, třeba psychologa, mentora, kouče, který jim může pomoci najít klid a cestu, jak mohou oni sami dítě podpořit. Jsou jim nejblíže a určitě to dokážou.

LN V dětském kolektivu je běžný těsný kontakt s kamarády. Mohou se ho vůbec školáci vyvarovat?

Sama se ptám, zda bude skutečně větší izolace. Bude prvňáky, respektive i starší žáky, od sebe někdo odhánět, budou-li si chtít něco pošeptat? Stejně budou mít stále hlavičky u sebe, tomu žádná opatření nezabrání.

LN Škola není jen samotná výuka. Děti se těší na kroužky, sport, výlety. Jak je připravit na to, že letos tyto aktivity mohou být omezeny?

Nevím, že by se na tohle vztahoval všeobecný zákaz. Neznám v detailech hygienická opatření, ale pokud vím, v menších, zejména uzavřených skupinách to možné bude. Pokud se ocitnou v situaci, že se opatření zpřísní a vztáhnou se na tyto akce, pak je možné to dětem nějak kompenzovat. To už je na tvořivosti učitelů i rodičů, vždy se dá něco vymyslet. Konečně, řada dětí přece byla v životě vystavena situaci, že onemocněla těsně před výletem či horami. To se stává.

LN Strach z nákazy, který na dítě rodiče přenášejí, může vést k tomu, že se školáci budou úzkostlivě sledovat a třeba i žalovat na spolužáka, že má rýmu a pokašlává. Nevytvoří to špatné sociální návyky?

Asi bude záležet na tom, jak to budou mít jednotlivé školy a třídy nastavené a jak „vystrašené“je dítě z domova. Patrně si školy budou na to muset zvykat a vytvořit si nějaké metodické postupy, jak reagovat v těchto případech. Možná i poučit děti, na co mají upozorňovat a na co ne. Vztahy by to snad narušovat nemělo.

LN Jak mohou učitelé dítěti s obavami o zdraví pomoci?

Záleží na věku. Pokud hovoříme o prvňáčcích, nemyslím si, že by většina zažívala nějaké obavy o zdraví. Děti na prvním stupni jsou přirozeně bezstarostné, veselé, tohle koronavirus – v podobě, jak se zatím projevuje – nezměnil. Jsem v kontaktu s dětmi v mladším školním věku a vůbec žádné obavy nepozoruji. To by skutečně musela přijít velká katastrofa, která by poznamenala psychiku dětí. To jsou pak už otázky pro psychology, kteří se zabývají krizemi a katastrofickými událostmi. Tam naštěstí zatím nejsme.

Nástup do školy s sebou nese nové povinnosti. I stres. Pro letošní prvňáky navíc umocněný obavou z koronaviru. „Aby bylo v pohodě dítě, musí být v pohodě dospělý,“radí v rozhovoru pro LN místopředsedkyně Asociace školních psychologů Bohumíra Lazarová.

LN Co když bude přece jen muset jít třída či škola do karantény. Jak to děti, zejména ty malé, ovlivní? Naruší se jim režim, který se v první třídě postupně buduje?

Osobně nejsem velkým příznivcem zavírání škol a tříd, ale chápu, že se to někdy stát může. Samozřejmě, že to naruší režim. Všem. Pro prvňáčky je to zvlášť obtížné, zejména pokud jde o výuku a jak říkáte i vytvářející se návyky. Každého to ovlivní jinak, záleží zase na tom, jak celou věc uchopí rodiče, jaké jsou jejich možnosti a schopnosti. Bude to také v některých chvílích velká prověrka organizačních schopností a možností jednotlivých škol. Děti se s tím obvykle vypořádají dobře, pokud se s tím dobře vypořádá sociální prostředí, ve kterém žijí.