„Řezník Balkánu“chce z vězení

V odvolacím procesu obhájci argumentují, že generál Ratko Mladič trpí počínající demencí

Pro haagský tribunál pro válečné zločiny platí pořekadlo o božích mlýnech. A zvlášť v prvním bodě – procedury jsou skutečně více než pomalé. Stíhání bývalého velitele armády bosenských

Srbů Ratka Mladiče se táhne bezmála čtvrtstoletí. V roce 1996 ho Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu obvinil z válečných zločinů. Srbsko ho zatklo a vydalo do Haagu až v roce 2011 a o šest let později dostal doživotní trest. Nyní, skoro po dalších třech letech, probíhá odvolací proces a jeho rozsudek bude znám nejdřív na jaře.

A zdá se, že soudci ani osmasedmdesátiletý generál nikam nespěchají. Odvolací řízení u Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který po zániku ICTY soudí zločiny z balkánských válek, mělo původně začít v březnu. Kvůli operaci polypu u Mladiče se ale odložilo na duben a následně jej odsunula koronavirová pandemie.

Obhájci nyní tvrdí, že muž přezdívaný Balkánský řezník trpí počáteční demencí. „Nelze vést proces proti někomu, kdo není schopen stát před soudem,“argumentoval jeho právník Dragan Ivetič. Soudci ale námitku smetli ze stolu: „Není dokázáno, že by nebyl schopen komunikovat, radit se s obhájcem a chápat smysl líčení,“rozhodli.

Vykonavatel a architekt

ICTY uložil Mladičovi v listopadu 2017 doživotí mimo jiné za organizování etnických čistek na Bosňácích, včetně té ve Srebrenici, kde bosenskosrbští vojáci v červenci 1995 pod jeho velením povraždili na osm tisíc lidí. Mladič na tuto operaci osobně dohlížel a v živé paměti jsou výjevy, jak na místě rozdává bosenským dětem bonbony nebo si připíjí s velitelem jednotek OSN Thomem Karremansem.

Někdejší důstojník komunistické Jugoslávské armády se počátkem devadesátých let dostal k vojsku bosenských Srbů, kde se stal náčelníkem generálního štábu. Nesl tak bezprostřední odpovědnost za všechny bojové operace v letech 1992 až 1995 včetně obléhání Sarajeva, které stálo 11 tisíc životů. Tribunál ho uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně srebrenické genocidy, terorizování civilistů při obléhání

Sarajeva a zločinů proti lidskosti.

Nynější proces provázejí přísná protikoronavirová opatření. Mladič byl v roušce a tři ze čtyř soudců včetně předsedkyně senátu Priscy Nyambeové se na jednání připojili formou videokonference.

„Vraždění ve Srebrenici je hanebné, ale není nijak spojeno s panem Mladičem,“prohlásil na začátku procesu jeho právník.

Mladić pro odvolání udal devět důvodů a chce buď zproštění viny, nebo nový proces. Prokurátoři navrhují odvolání odmítnout a navíc žádají, aby byl uznán vinným i v 11. bodě obžaloby, jímž je genocida spáchaná na Muslimech a Chorvatech v pěti bosenských obcích v roce 1992.

Generál se ve svém včerejším projevu popsal jako „jednoduchý muž“s kariérou vojáka, který bránil svou zemi. Soudkyně Nyambeová ho zastavila po deseti minutách. „Vaše obžaloba bude spláchnuta do kanálu,“dodal Mladič. Ve své řeči ani jednou neprojevil soucit s oběťmi války.

Rozsudek nad „balkánským řezníkem“by soud měl oznámit na jaře. Pokud potvrdí doživotí, odpyká si Mladič stejný trest jako architekt zvěrstev, politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič. Ten nejprve v roce 2016 dostal 40 let vězení, později mu soud zpřísnil trest na doživotí.

Doživotní trest znamená, že odsouzený může vyjít na svobodu poté, co si odsedí dvě třetiny ze 45 let. Mladič by se tak teoreticky mohl dostat na svobodu ve svých 99 letech.