Okruh je zase o razítko dál

Před deseti lety získala klíčová část dopravní stavby územní rozhodnutí poprvé. Tehdy byl začátek prací na více než 12 kilometrech mezi Modleticemi a Běchovicemi velmi blízko. Jde o nejdůležitější úsek takzvaného Pražského okruhu, který má na okraji metropole propojit sjezdy z brněnské a hradecké dálnice. A odklonit tak desítky tisíc aut, která jinak vjedou do útrob Prahy: na Jižní spojku, dále na Barrandovský most a pak směr Plzeň či Strakonice.

Jenže před oněmi deseti lety si úředníci i politici tak dlouho zacpávali uši před stížnostmi Běchovických kvůli přílišné hlukové zátěži, až ministerstvo pro místní rozvoj územní rozhodnutí zrušilo.

Začalo se tedy úplně znovu a teprve na konci července získala stavba za více než 9 miliard korun nové územní rozhodnutí. Úředníci z městské části Praha 22 se museli vypořádat s 1165 připomínkami. Optimismus musí být v této věci ovšem jako vždy mírný. Do 30. srpna můžou přijít odvolání, která bude nutné vypořádat.

„Zatím nemám informaci o podaných odvoláních, ale pravděpodobně přijdou na poslední chvíli,“povzdechl si šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Jeho lidé mají přípravu a budování strategické stavby na starosti. Letos nebudou řešit jen zmíněné územní řízení. Začít mají náročné výkupy pozemků, kde se čekají další průtahy. Silničáři by také měli žádat o stavební povolení. Když vše půjde ideálně – což nejde skoro nikdy – stavět by se mohlo začít příští rok. A jezdit v letech 2025 nebo 2026.

Nicméně dokončením tohoto úseku nebude Pražský okruh zdaleka kompletní. K úplnosti mu nyní zbývá více než polovina: 44 kilometrů z celkových 83. První úsek, spojující Satalice a Běchovice, je otevřený od 12. října 1984, tedy už 36 let. A naposledy se páska na okruhu stříhala před deseti lety, kdy se otevírala cesta mezi brněnskou a plzeňskou dálnicí.

Přitom ještě zbývají tři úseky na severu hlavního města: přes Ruzyni, Suchdol a Satalice. U nich se s počátkem stavby počítá nejdříve roce 2026. Ovšem vzhledem k odporu čtvrtí, jež má okruh protínat, se jejich stavba ani termín dokončení nedají vůbec odhadnout: u nich ŘSD ještě ani nepožádalo o územní rozhodnutí.

Na osud stavby mají největší vliv metropolitní úředníci, ale Pražský okruh, označovaný také jako D0, je součástí dálniční sítě. Proto se jeho stavba neplatí z magistrátní, nýbrž státní kasy. Pražský okruh lidé často zaměňují s Městským okruhem, což je (také nedokončený) vnitřní prstenec uvnitř Prahy. Tvoří jej například Jižní spojka či tunel Blanka. Okruhy jsou propojené silničními kolmicemi, takzvanými radiálami.