Tápání expertů. Začíná druhá vlna?

Stát neví, kde je začátek nového náporu koronaviru. Definice neexistuje. Názory odborníků se navíc liší

Blíží se podzim, čas nemocí, a Češi i svět se připravují na druhou vlnu koronaviru. Stát ale pořádně neví, jak ji poznat, přesná definice neexistuje. Odborníci se shodnou, že druhá vlna značí strmý nárůst nových případů covidu, v dalších názorech na její parametry se ale různí.

„Hovořili bychom o ní, pokud by se rapidně zvýšil počet nakažených ve všech regionech a všech skupinách obyvatel, virus by zasáhl zranitelnou populaci a rostl by počet hospitalizovaných,“řekla LN mluvčí ministerstva zdravotnictví Jitka Nováčková.

Virus poprvé udeřil na jaře, a když byl na vrcholu, v českých nemocnicích kvůli němu leželo až 400 lidí naráz, čtvrtina zamířila na jednotky intenzivní péče.

Na těchto číslech nyní nejsme, aktuálně v nemocnici leží 130 nakažených, z toho 31 v těžkém stavu. Druhá vlna by se poznala i tak, že se virus svým jarním „výkonům“přiblíží i tentokrát, včetně celkového počtu nakažených. „Což v praxi momentálně splňuje třeba Rumunsko či Izrael,“řekl LN vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.

Podle známého epidemiologa se prahu druhé vlny blíží i Česko. „V tuto chvíli už můžeme být na startu, ale u nás to ještě nemá takové parametry jako v jiných zemích,“uvedl Prymula.

Jiné stanovisko zastává ředitel Ústavu zdravotnických informací Ladislav Dušek. „Neskončila první vlna, virus je stále s námi. Tudíž

druhá ani nemůže začít,“argumentuje. Prymula připouští, že definovat následnou vlnu viru není jednoduché.

„O tom se mohou mnozí odborníci dohadovat donekonečna. Neexistují totiž jasné exaktní parametry, podle kterých lze určit, kdy přijde,“popsal LN vládní zmocněnec.

V posledních dnech se počet nových případů covidu drží v řádu stovek za den.

Množství nových případů nakažení virem po jarním „covidovém náletu“opadlo, nyní ale počty případů opět rostou. A denní data za uplynulé měsíce ukazují, že koronavirus nikdy úplně neodešel.

„Nikdy jsme se nedostali na nulové hodnoty, při současné epidemii chyběla pauza mezi první a druhou vlnou. Každý den jsme zaznamenávali počty nových případů, z tohoto hlediska jde o pokračování vlny první,“uvedl Prymula. S tím souhlasí i resort zdravotnictví. „První vlna neskončila a infekce je stále mezi námi,“zdůraznila jeho mluvčí Nováčková.

Při běžných epidemiích udeří vir v první vlně, poté odezní a zdravotníci nezaznamenávají žádné nové případy. Když se nemoc do populace vrátí, jde o druhou vlnu. „Na křivkách epidemií jsou různé vlnky, takže z toho lze usoudit, že každá pandemie přichází ve vlnách,“vysvětlil Prymula. Výrazný výkyv v grafu směrem vzhůru pak znamená další příchod viru.

Pauza bez nových případů by měla být dlouhá alespoň dvojnásobek inkubační doby. „Následně můžeme mluvit o novém epidemickém výskytu, který nesouvisí s předchozí vlnou,“přiblížil epidemiolog Prymula.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací Ladislav Dušek druhou vlnu vůbec neočekává. „U respiračních nemocí nevěřím na žádné vlny. Maximálně věřím na sezony.

Denní nárůst osob s prokázaným onemocněním Virus odsud neodešel, takže neskončila první vlna, tudíž nemůže ani začít druhá,“řekl minulý týden Mf Dnes.

Testuje se čím dál víc

Podle něj je zásadní sledovat stav nemocniční sítě. „V létě situace byla dobrá, ale pracujeme s různými variantami, kdyby nám začaly vypadávat kapacity. Ovšem teď jsme od toho velmi vzdáleni,“uvedl Dušek. Aktuálně v nemocnici leží 130 nakažených, z toho 31 v těžkém stavu. To je příznivé číslo oproti dubnu, kdy v Česku epidemie gradovala. K nemocničnímu lůžku bylo tenkrát denně připoutáno přes čtyři sta pacientů s covidem, stovka z nich ležela na jednotce intenzivní péče.

„Rozhodně není situace srovnatelná s jarem, kdy byly sice nižší denní přírůstky pozitivních, ale bylo podstatně více hospitalizovaných a pacientů v těžkém stavu,“řekla na konci minulého týdne ČT hlavní hygienička Jarmila Rážová.

Podle šéfky hygieniků za vyšším počtem diagnostikovaných v posledních dnech stojí i vyšší počet vyhodnocených testů. V pátek, kdy v Česku padl rekord nově zjištěných případů, laboratoře otestovaly téměř deset tisíc lidí. V některých dnech nevyhodnotily ani půlku, pauzu od testování si dávají hlavně o víkendech.

„Většina hospitalizovaných jsou velmi seniorní pacienti a nemocnice nám hlásí, že nemají příznaky,“řekl šéf statistiků Dušek.

Pozitivní je, že nově nakažení jsou většinou zdraví jedinci, kteří mají bezpříznakový nebo velmi mírný průběh. V dubnu se počet nově infikovaných seniorů nad 65 let pohyboval ve vyšších desítkách za den, dnes je denní nárůst kolem dvacítky až třicítky.

Nehledě na to, zda po prázdninách přijde druhá vlna, je podle resortu zdravotnictví nutné se připravit. Počet nakažených totiž poroste. „Na podzim to bude horší: přijdou respirační choroby, lidé se budou více potkávat, žáci se vrátí do lavic a podobně. Větší sociální kontakt je riziko, kterému budeme muset čelit,“řekla LN mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Aktuálně se podle statistik ministerstva zdravotnictví léčí z koronaviru 5579 lidí. Celkově se v Česku potvrdilo od začátku pandemie skoro 23 tisíc případů nemoci a testů laboratoře provedly více než 860 tisíc. Zemřelo přes čtyři sta nemocných.