Filharmonie hraje a slaví
Dvořák, Smetana, Janáček i Martinů
S nadějí, že nadcházející sezona se uskuteční celá, byť s vymezením počtu posluchačů i zahraničních hostování a se zvýšenou péčí o hygienické podmínky pro návštěvníky i hráče, předestírá Česká filharmonie své letošní koncertní plány.
Už třetí sezonu je hlavní tváří České filharmonie šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov. Uvědomuje si závazek, který historie prvního českého orchestru současnému ansámblu přináší: „U zrodu České filharmonie před 125 lety stál sám Antonín Dvořák. Hotové dítě Štěstěny, mít takového otce! Tenkrát vznikla i tradice muzikality v podobě jedinečného zvuku, který si získal srdce světa,“říká a zdůrazňuje, že historii České filharmonie tvoří životy tisíců členů orchestru a milionů jeho posluchačů, že pro orchestr je pokračování v odkazu předchozích generací poctou i odpovědností. Že nelze pokročit vpřed, aniž bychom brali v úvahu minulé úspěchy i prohry.
Zahajovací koncerty jsou v plánu ve dnech 23. a 24. září. Vysílat je budou Česká televize i Český rozhlas, živý mezinárodní přenos zajistí Mezzo Live HD a Medici.tv. Oba koncerty budou věnovány dlouholetému šéfdirigentovi ČF Václavu Neumannovi, od jehož narození uplyne 29. září sto let. „Jedním z jeho nejvýraznějších uměleckých počinů byla dnes již legendární nahrávka Mahlerových symfonií, kterou vytvořil v letech 1976–1982,“říká generální ředitel ČF David Mareček a připomíná, že k nahrávání kompletního Mahlera se orchestr vrátil až nyní se svým současným šéfdirigentem. Proto je na programu koncertu i Mahlerova Pátá symfonie. V úvodu večera pak zazní Šostakovičův První klavírní koncert, který zahraje Daniil Trifonov, jeden z nejlepších pianistů současnosti. Spolu s ním vystoupí i mladá německá trumpetistka Selina Ott. Stejné obsazení Šostakoviče vzápětí provede ve vídeňském Konzerthausu, kam by se filharmonici v sezoně měli vrátit ještě třikrát. 3. října potom v Českém Krumlově s Ivem Kahánkem a Stanislavem Masarykem.
„Srpnové turné do Španělska a do Edinburghu, které se mělo konat v těchto dnech, bylo kvůli covidu zrušeno. Stejně tak nepojedeme v druhé polovině října ani do Číny,“vysvětluje generální manažer České filharmonie Robert Hanč, ale předpokládá, že únorové turné po evropských hlavních městech a květnové zájezdy na Slovensko a do Španělska
Semjon Byčkov nastuduje Dvořákovy symfonie č. 7, 8 a 9; Jakub Hrůša chystá program z děl Bedřicha Smetany, Josefa Suka a Leoše Janáčka; Tomáš Netopil koncertní nastudování opery Bohuslava Martinů Ariadna a Filharmonické tance Jana Nováka; sir John Eliot Gardiner koncertní provedení Janáčkových Příhod lišky Bystroušky; přijet by měli i dirigenti Sakari Oramo a David Robertson, houslista a dirigent Leonidas Kavakos či klavírista Rudolf Buchbinder. Návštěvníkům také poslouží dva nově upravené salonky ve foyeru Rudolfina. se snad už uskuteční v nezměněné podobě.
Jubilejní sezonu ozvláštní fakt, že Česká filharmonie pod vedením Semjona Byčkova uvede ve světové premiéře díla Bryce Dessnera, Detleva Glanerta a Thomase Larchera a zahájí tradici koncertů k výročí sametové revoluce. Program bude vždy 17. listopadu spojen s tématem svobody. Semjon Byčkov uvede Mysterium času Miloslava Kabeláče, jehož popularita mezi světovými orchestry v posledních letech neustále roste, a Leningradskou symfonii Dmitrije Šostakoviče, která ztělesňuje největší vítězství lidského ducha a nezlomné touhy po svobodě v celé hudební historii,“upřesňuje David Mareček.
K orchestru se vrátí oba hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil stejně jako Petr Altrichter, Manfred Honeck, Sakari Oramo či David Robertson. John Eliot Gardiner koncertně nastuduje Příhody lišky Bystroušky. Debutově vystoupí španělský dirigent Juanjo Mena a sólisté Karen Gomyo či Lawrence Power.
První kroky sezony 2020/2021 zdobí pětisetstránková reprezentativní publikace vydaná ke 125. výročí vzniku prvního českého orchestru a 135 let od otevření Rudolfina, jež se stalo trvalým působištěm tělesa, nazvaná Chrám umění: Rudolfinum. Hlavním editorem je Lukáš Dufek, deset autorů na pěti stech stranách mapuje architektonické i kulturně-historické dějiny budovy od první myšlenky až po generální rekonstrukci na začátku 90. let 20. století.