Malé firmy si už půjčují i na mzdy
Státní podpora z programu Antivirus na kompenzaci mzdových nákladů řadě malých a středních firem nestačí
Více než 17 miliard korun pro 777,5 tisíce zaměstnanců už vynaložil stát na dotace z programu Antivirus, určeného na kompenzaci mezd v koronakrizí postižených podnicích. Mnohým to však ani zdaleka nestačí. Řada firem – aby nemusela propouštět – se navíc ještě zadlužuje. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) a Komerční banku.
Malé a střední firmy totiž často na kompenzaci mzdových nákladů používají úvěrový program Covid III, určený spíš na podporu různých fixních nákladů. Jeho využití je napříč českou ekonomikou stále minimální, z vyčleněných 500 miliard korun v souhrnu státem zajištěných úvěrů od komerčních bank čerpali dosud podnikatelé podle údajů z poloviny srpna pouhých pět miliard.
Bonus na mzdy a na energie Detailní šetření agentury na vzorku firem s pěti až 250 zaměstnanci ukazuje, že i v této kategorii není o program Covid III zrovna velký zájem, využilo ho dosud 22 procent malých a středních podniků. Z toho ale 41 procent dotazovaných uvedlo, že úvěr použilo na uhrazení mzdových nákladů. Což je nejvíc – stejný podíl firem čerpal Covid III na pokrytí fixních nákladů typu úhrad energií či nájemného. Další způsoby využití, například úhradu starších
Zájem malých a středních firem o Covid III
Malé a střední podniky mají nejvíce 250 zaměstnanců
22%
Jak se malé a střední firmy potýkají s koronakrizí
(v %) 12
33 faktur nebo nákup zásob, pak tvoří už menší podíly.
Dle místopředsedkyně AMSP Pavly Břečkové je evidentně pro mnoho zaměstnavatelů Antivirus, konkrétně jeho dnes nejvyužívanější verze B, nedostatečný. Pokud nechtějí propouštět, doplňují státní dotaci ještě půjčkou. „Zde se naplno ukazuje, jak slabý je u nás program Antivirus. Firmy byly nuceny sáhnout k financování mezd z úvěru, což dlouhodobě není zdravým ekonomickým jevem,“říká Břečková.
Průzkum má poměrně nízkou srovnávací základnu, vychází z informací od stovky malých a středních firem. I tak to ale znamená, že úvěry z programu Covid III využívá pro kompenzaci mezd téměř desetina z nich. Z celkového počtu přes milion živnostníků a firem v této kategorii se tedy může jednat o nemalé číslo.
Hlavní ekonomku Raiffeisenbank Helenu Horskou taková situace nepřekvapuje. „Mzdy tvoří nějakých 40 až 50 procent provozních nákladů. Firmy to prostě využívají na to, co akutně potřebují. Jelikož Antivirus pokryje 60 procent mzdových nákladů, je pro mnoho firem i těch zbylých 40 procent stále velký výdaj,“popisuje Horská.
Tíživá situace podle Horské přetrvává v kultuře a také v ubytovacích a stravovacích službách. Patří ale k těm ekonomům, podle nichž je třeba podporovat jen životaschopné firmy a Antivirus nahradit efektivnějším programem. Například takzvaným kurzarbeitem, který chce vláda do legislativy dostat nejpozději od začátku listopadu a který – na rozdíl od Antiviru – přispívá na mzdy výhradně firmám, jejichž zaměstnanci odpracují alespoň část pracovní doby.
130 tisíc zachráněných míst Ministerstvo práce a sociálních věcí označuje Antivirus za zásadní pomoc státu koronakrizí postiženým firmám, bez níž by podniky masivně propouštěly a míra nezaměstnanosti by nedosahovala červencové příznivě nízké hodnoty 3,8 procenta. Po vynuceném uzavření mnoha podniků evidovaly úřady práce 280 tisíc uchazečů o zaměstnání, ale oproti tomu 334 tisíc volných míst.
Podle analýzy ekonomky Horské, vycházející z očekávaného vývoje české ekonomiky, by – nebýt Antiviru – dosáhla míra nezaměstnanosti ve třetím čtvrtletí úrovně 5,5 procenta. Antivirus tak drží při životě pracovní místa zhruba 130 tisíc lidí. „Míra nezaměstnanosti nad pět procent by byla tíživá pro mnoho lidí, zejména třeba z oboru automotive, v kultuře či hotelnictví, ale nejednalo by se v evropském měřítku o žádnou katastrofu,“uzavírá Horská.