Mnich, archeolog a odbojář
Tento týden I Sportovní sloupek I Fotofejeton Šachy I Politika na ulici I Rezonance Čekstajl I Česká báseň I Zahraniční postřeh Český ležák I Foto týdne I Short
Osudy Čechů dvacátého století se odvíjely spletitými a mnohdy stěží představitelnými cestami. Život prof. PhDr. Jiřího Maria Veselého, OP, také rozhodně nezapadá do běžných šablon a škatulek, na jaké jsme uvyklí u hrdinů druhého odboje. Přesto byl jeho přínos československému boji za svobodu zcela konkrétní a značný.
Do řádu dominikánů vstoupil Veselý v Olomouci v roce 1930, po maturitě na gymnáziu v Brně a přijal řádové jméno Jiří Maria. V letech 1933–1936 vystudoval univerzitu sv. Tomáše Akvinského Angelicum v Římě. Od roku 1937 se spolu s Metodějem Habáněm podílel na vydávání Filosofické revue. V letech 1938–1940 působil jako magistr noviciátu v Olomouci. Roku 1940 odjel dokončit studia na katolickou univerzitu do Milána, kde roku 1941 obhájil doktorát klasické filozofie. Jako docent, než ho naplno zasáhly válečné události, vyučoval v Miláně slovanskou filologii.
Po válce roku 1946 byl jmenován převorem pražského kláštera u sv. Jiljí. V letech 1950–1955 byl internován v komunistickém koncentračním táboře v Želivi, kde následkem krutých podmínek nucených prací vážně onemocněl. Své zotavení z těžkého oboustranného zápalu plic a otravy krve považoval za zázrak. Po propuštění pracoval na archeologických vykopávkách na Velehradě. Od roku 1968 působil na univerzitě Angelicum v Římě, kde pěstoval slavistická studia, a také spolupracoval na archeologickém výzkumu pod chrámem sv. Petra. Je autorem řady odborných publikací. V roce 1999 přesídlil do kláštera dominikánů v Olomouci. Zemřel 31. srpna 2004.