Zaměstnanci nižší daň, důchodci pět tisíc
Vládní ANO a ČSSD představily plán na zrušení superhrubé mzdy a jednorázové přilepšení důchodcům
Místo 6800 korun měsíčně možná o 1700 méně zaplatí státu na dani z příjmu zaměstnanec s průměrnou mzdou v Česku. Myšleno bez započítání různých slev. Od roku 2008 největší daňová revoluce na výplatnicích a v peněženkách lidí by mohla vypuknout od ledna příštího roku.
Ale už o měsíc dříve se zaradují i penzisté. Stát jim nadělí historicky nejvyšší jednorázový dárek v podobě pětitisícového přilepšení k prosincovému důchodu. Má to být vládní příspěvek na lepší a zdravější život seniorů i lidí s invalidním a vdovským důchodem. Shodli se na tom šéfové vládního hnutí ANO Andrej Babiš a ČSSD Jan Hamáček.
Jejich úmysl zrušit takzvanou superhrubou mzdu a v podstatě tak snížit současné zdanění hrubé mzdy z 20,1 procenta na 15 procent ochudí státní daňový příjem podle Babiše o nějakých 74 miliard
Kolik byste ušetřili každý měsíc na dani po zrušení superhrubé mzdy?
Při mzdě (v korunách) 1000
1700
2500 korun. Pětitisícový příspěvek k důchodům plus v příštím roce už stanovené měsíční navýšení penzí v průměru o 840 korun pak vyjde erární pokladnu na dalších 47,5 miliardy.
„Není to žádný úplatek, žádná korupce voličů, jak se to snaží opoziční strany prezentovat. Česká republika bude i dál patřit mezi nejméně zadlužené země v Evropě,“reagoval včera Babiš na dřívější výhrady řady opozičních politiků, kteří kritizují zejména důchodový příspěvek jako příliš drahý v situaci vážné koronavirové krize a půlbilionového schodku státního rozpočtu.
Superhrubá mzda – součet té hrubé a odvodů od firem, z jejíž výše dnes odvádí zaměstnanec státu 15 procent daně, zmizí z kalkulace finančních úřadů. Nově se pro výpočet daně bude počítat 15 procent z nižšího základu, tedy jen z klasické hrubé mzdy, tak jak ji běžně lidé a firmy sjednávají.
Pokud plán na zrušení superhrubé mzdy obou vládních stran projde v této verzi celým legislativním procesem, vznikne kromě 15procentní sazby daně z příjmu fyzických osob ještě druhá – 23procentní pro příjmy nad 140 tisíc korun měsíčně. Což v podstatě odpovídá i současnému stavu, ve kterém berní úřady účtují lidem s takto vysokými příjmy k 15procentní sazbě ještě 7 procent takzvané solidární přirážky.
Superhrubou mzdu tvoří dnes součet částky hrubé mzdy plus vysoké odvody, které ze zaměstnancovy hrubé mzdy platí státu firmy. Tedy 9 procent zdravotního a 25 procent sociálního pojištění. Z této výsledné částky se počítá daň, kterou stát vybírá od zaměstnance.
Dnes tedy fakticky zaměstnanec odvádí finančnímu úřadu 20,1 procenta ze své hrubé mzdy. Jakmile stát zruší superhrubou mzdu a bude počítat 15 procent ze samotné hrubé, ušetří lidé s nižšími příjmy měsíčně na dani kolem tisíce korun, většina ale ještě podstatně více. Záleží na výši platu a započítávaných slevách z daně.
Daň klesne, cena práce ne Podle prezidentky Komory daňových poradců Petry Pospíšilové nastavení výše sazeb bude znamenat reálné snížení zdanění pro všechny příjmové skupiny.
„Tento krok povede ke snížení daňového zatížení vydělávajících fyzických osob. Nicméně nepovede ke snížení ceny práce, protože rozsah sociálního a zdravotního pojištění, placeného přímo zaměstnavatelem, se nemění. Pro zaměstnavatele je tak náklad pořád stejný – ve formě hrubé mzdy zaměstnance a sociálního a zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem,“říká Pospíšilová.
Vláda tedy tímto krokem sníží daň zaměstnancům, ale pro podniky se nic kromě větší administrativy a nákladů na předělání účetních systémů nemění. Což podle daňových expertů není tak úplně dobrá zpráva. zrušení superhrubé mzdy patnáctiprocentní daně z příjmu. 74 miliard korun.
Kolik korun zaplatí měsíčně na dani zaměstnanec 20 000 34 000 50 000 100 000 139 000 140 000
Co je superhrubá mzda mimořádný příspěvek k důchodu 5000 korun.
„Dělá to dojem, že vláda není motivována detailní analýzou, parametry vymýšlí až dodatečně. Celé to spíš pomůže hnutí ANO, ukáže se ve světle, jak snižuje daně. Hlavní problém, konkrétně zjednodušení složitého českého systému výběru daní, se tím ale neřeší. Ideální by byla jen jedna jediná sazba,“komentuje Babišem a Hamáčkem oznámené úmysly daňový expert poradenské společnosti Apogeo Vítězslav Hruška.
Projekt superhrubé mzdy prosadila od roku 2008 první Topolánkova vláda s Vlastimilem Tlustým jako ministrem financí. Babiš tento způsob výpočtu daně kritizuje už roky.
Když ale předloni přišla ODS s návrhem na zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15 procentní sazby z té hrubé, označil to předseda vlády za nereálné a drahé. Dnes s koaličním partnerem Hamáčkem navrhuje v podstatě totéž. Jen k tomu přidali ještě druhou sazbu.
Rouškovné. Pomoc či úplatek? Zatímco superhrubá mzda je letité téma, jednorázový příspěvek důchodcům ve výši 5 tisíc korun je pro politiky novinkou. Takzvané „rouškovné“okamžitě označila opozice za předvolební dárek, kterým si vláda v čele s ANO chce koupit voliče z řad seniorů. „Nepotřebuju si kupovat důchodce. Je známo, že důchodci mi fandí už teď,“reagoval premiér.
Od ledna zákonná valorizace zvedne důchody v průměru o 848 korun. Výdaje na penze to příští rok zvýší o 32,5 miliardy korun. Koalice původně zvažovala, že důchodcům za útrapy a stres v době korony a také kvůli rostoucím životním nákladům přidá od ledna víc, než nařizuje zákon. Zvedlo by to ale důchodové výdaje nejen příští rok, ale i ve všech dalších letech. Důchodový systém je přitom v deficitu – za první pololetí téměř 14 miliard korun.
Proto v ANO a ČSSD dospěli k variantě, že vyplatí pětitisícový dárek penzistům zvlášť a jednorázově, což znamená pro stát výdaj zhruba 15 miliard korun.