Zapomenutý konflikt pokračuje
Loňské protesty v Súdánu umožnily armádě svrhnout autokratického vládce země Umara al-Bašíra. To vyvolalo naději na mír v konflikty zmítané oblasti Dárfúr. Násilí však opět vzrostlo a obvinění ze spoluúčasti míří i proti súdánským bezpečnostním silám.
Desítky arabských milicionářů vtrhly na velbloudech, koních a motorkách do zapadlé vesnice Fata Borno v oblasti Dárfúr na západě Súdánu a divoce střílely na místní obyvatele. Útočníci drancovali domy, ukradli zvířata a rozbili vodní nádrže. Vesničané utíkali doslova jako o život. Když se na místo chtěly dostat mírové síly OSN, které v oblasti působí, nešlo to. Silnice byla blokována překážkami, a tak vojáci museli pokračovat pěšky. Do napadené vesnice dorazili po dvou a půl hodinách, ale bylo již pozdě. Podle OSN si útok vyžádal nejméně devět mrtvých, včetně patnáctiletého chlapce, a dalších dvacet lidí bylo vážně zraněno.
Útok ve vesnici Fata Borno připomíná nejhorší dny konfliktu v Dárfúru ze začátku tohoto tisíciletí. Stal se však minulý měsíc, rok poté, co euforické protesty svrhly dlouholetého diktátora Umara al-Bašíra. Bývalý prezident nyní pobývá v súdánském vězení a země je vedena přechodnou civilně-vojenskou vládou.
Zatímco do súdánských měst přinesla revoluce určitou změnu, v Dárfúru tomu tak není. Obávané kočovné arabské milice Džandžavíd si zde stále dělají, co se jim zlíbí. Silně ozbrojené gangy nadále drancují, znásilňují a praktikují taktiku spálené země, která připomíná nejhorší dny vlády al-Bašíra. Súdánská armáda tak čelí obviněním nejen z nedbalosti, ale dokonce i ze spoluúčasti. „Co se týče útoků, tak mlčí,“řekl pro americký deník The New York Times Adam Mohamed, vůdce komunity vysídlenců z Dárfúru.
Tempo násilí se v poslední době značně zrychlilo. Jen v červenci byly zabity další desítky civilistů při několika útocích arabských milicionářů. Podle OSN tak jde o nejsmrtelnější útoky za několik měsíců. Po masakru ve vesnici Masteri v Dárfúru slíbil súdánský premiér Abdalla Hamdok, že vyšle vojáky „na ochranu
Súdán občanů v období sklizně“. Avšak nedůvěra v súdánské bezpečnostní síly je v Darfúru vysoká, jelikož armáda zde má bohatou historii manipulace a častého etnického násilí. „Když vidíte takovéto útoky, uvědomujete si, že od revoluce se toho moc nezměnilo,“uvedl Cameron Hudson, expert na Súdán z výzkumné organizace Atlantická rada.
Demontáž al-Bašírova krvavého dědictví se totiž ukázala jako mnohem obtížnější a přechod k demokracii se v klíčových oblastech až nebezpečně zastavil. Přechodná legislativa ohlášená minulý rok musí být teprve vytvořena a aktivisté bojující za demokracii, kteří pomohli sesadit al-Bašíra, se rozdělili na frakce.
Prozatímní vláda, která má připravit cestu k volbám v roce 2022, je znepokojena napětím mezi vojenskými a civilními vůdci. A hlavním městem kolují zvěsti o možném vojenském převratu. V popředí loňského povstání stáli mladí Dárfúřané, z nichž někteří byli zatčeni a mučeni bezpečnostními silami al-Bašíra. Tehdy očekávali, že revoluce by mohla přinést do Dárfúru radikální změny. Částečně se to podařilo. Například bylo zakázáno provádění ženské obřízky, křesťané v zemi mohou opět konzumovat alkohol a homosexuálové už nečelí možnému trestu smrti, ale „jen“sedmi letům vězení. Přesto 30. června frustrace z pomalého tempa změn vyvolala velké pouliční protesty napříč Súdánem, první od loňska. Jeden z protestů se konal i ve Fatě Borno.
SÚDÁN
Sny již odložili
Mnoho dalších Dárfúřanů už ale opustilo své sny o změně a uprchlo do Libye, aby se vydali na nebezpečnou cestu do Evropy nebo skončili v uprchlických táborech v sousedním Čadu. „Vláda v Chartúmu jim říká, aby byli trpěliví,“uvedl pro The New York Times Jérôme Tubiana, spoluautor nedávné zprávy o exodu ze Súdánu pro švýcarský think tank Small Arms Survey. „Ale oni jí nevěří. Nepřítel už pro mnohé není al-Bašír. Je to vláda Súdánu.“
Válka v Dárfúru vypukla roku 2003, když se vládě postavili dárfúrští povstalci rozzlobení dlouhodobou diskriminací nearabského obyvatelstva v regionu. Diktátor al-Bašír reagoval vyzbrojením arabských milicí, které zabíjely na vrcholu války tisíce civilistů měsíčně. Jejich útoky klasifikoval Mezinárodní trestní tribunál jako genocidu. Podle OSN v konfliktu už zemřelo na 300 tisíc lidí.