Když se (ne)stíhá trasovat

Odborníci oslovení LN varují před možným přetížením systému kvůli onemocnění covid-19

Trasování a následné testování bezpříznakových jedinců na nemoc covid-19 má své úskalí v podobě rizika přehlcení systému testovacích kapacit. Upozornil na to Jiří Beneš, přední český infekcionista z pražské Nemocnice Na Bulovce. „Až nastane období podzimních plískanic a dorazí běžné virózy, tak kdyby měl být každý vyšetřován na covid-19, systém se zahltí a nebude schopný to zvládnout. Celá epidemiologická služba se úplně vysílí,“řekl LN Beneš. Soudí, že místo testování osob, které sice nemají příznaky covidu, ale byly hygieniky vytrasovány coby kontakty člověka s prokázanou nákazou, by stačilo, aby se z hlediska koronaviru hlídali všichni pacienti, kteří přicházejí s příznaky respirační infekce k hospitalizaci do nemocnic.

„Dle mého není nutné zjišťovat průchod viru normální populací, která neonemocní či případně onemocní na úrovni banální rýmy,“dodal Beneš s tím, že onu „rýmu“je lepší doma vyležet a tím i zamezit jejímu dalšímu šíření.

Značný nápor na systém testování na podzim očekává i Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd ČR. „Může se stát, že se systém zahltí a hygienická služba na to bude muset velmi rychle reagovat. Těžko nyní ale předjímat, jak rychlý bude nástup akutních respiračních onemocnění,“uvedl pro LN.

Hlavní hygienička Jarmila Rážová tvrdí, že hygienici stíhají trasovat do počtu 400 nových případů koronavirové nákazy za den. Po předpokládaném posílení hygienických stanic a zapojení mediků a díky provozu informační linky 1221, jež má začít fungovat od 1. září, by se mělo pak zvládat trasování u 750 nových nakažených denně. Kupříkladu v sobotu přibylo v Česku 319 lidí s potvrzeným koronavirem, vůbec nejvyšší denní počet případů byl 21. srpna, a to 503. V pátek 28. srpna se dostal na 485. Někteří nakažení si stěžují na to, že se jim hygienici ani po několika dnech neozvali a své kontakty museli obvolávat sami.

„Nyní se dokončuje národní strategie testování. Vzniká síť laboratoří. Za den by měly provést minimálně 15 tisíc testů,“řekla včera Rážová v České televizi. Podle ní by však měl být počet i vyšší.

Hlavní epidemiolog pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal soudí, že v nadcházející chřipkové epidemii nebude důležité ani tak trasování, jako testování. Měl by se při něm dát odlišit druh nákazy i to, jak moc je pacient infekční.

„Prioritně jsou testováni jedinci, kteří vykazují příznaky respiračního onemocnění a byli v rizikovém kontaktu s nakaženou osobou. Indikace k testu u osob bez klinických příznaků má opodstatnění v určitých situacích a závisí na rozhodnutí epidemiologa,“řekla

LN mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. V takovém případě se podle ní testují zejména tzv. rodinné kontakty, a to co nejdříve, u ostatních kontaktů obecně nejdříve pátý den od chvíle, kdy došlo k prokázanému kontaktu s nakaženou osobou – to kvůli zvýšení pravděpodobnosti záchytu případné přítomnosti viru v organismu.

„K testování bezpříznakových pacientů dochází také před zahájením poskytování zdravotní péče v situacích, kdy pacient přichází z prostředí, respektive oblasti s vysokým či narůstajícím počtem osob s nákazou covid-19, či když pacientův zdravotní stav vykazuje klinicky závažné rizikové faktory,“doplnila mluvčí Štěpanyová.

Denní přehled počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 dle hlášení krajských hygienických stanic a laboratoří

Testování bezpříznakových osob, zejména těch vytrasovaných, není dle infekcionisty Beneše směrodatné. „Negativní výsledek neopravňuje k žádnému závěru. Je možné, že u vyšetřované osoby vůbec nedošlo k nákaze, ani však nelze vyloučit možnost, že teprve běží inkubační doba a nemoc propukne v nejbližších dnech. Testování bezpříznakových osob proto nemůže být využíváno k potvrzení bezinfekčnosti na dobu delší než cca 24 hodin,“uvedl.

Zaměřeno na splašky

Jak eliminovat riziko přetížení kapacit? Podle Beneše se nabízí analýza odpadních vod. „Pro základní orientaci a posouzení stavu v lokalitě je mnohem jednodušší a levnější zjišťovat koncentraci viru v prostředí, například v odpadních vodách,“uvedl pro LN.

Analýza odpadních vod není nic nového, standardně se využívá třeba při monitoringu výskytu drog a dalších virů v populaci. Ze splašků experti dokáží určit, kolik je v lokalitě nakažených. „A svedou to rychleji, než nemoc odhalí test u bezpříznakových osob,“řekla LN Kateřina Sovová, vedoucí ústavu hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského Brno.

Pilotní průzkum vztahu covidu a splašků provedený v čistírnách odpadních vod již skončil, nyní se vyhodnocuje. Snahu vytvořit systém monitorující splašky však komplikuje fakt, že na čistírny je v Česku napojeno zhruba osmdesát procent obyvatel. Pětina populace by tak nemohla být sledována.