Sluneční králové. Skvosty od Nilu

Čeští egyptologové jsou světovým pojmem a stejně tak jejich objevy, které je ode dneška možné vůbec poprvé spatřit za hranicemi Egypta. Výběr svých nejvýznamnějších nálezů za desítky let své práce v zemi u Nilu představují v Národním muzeu na výstavě Sluneční králové. Návštěvníky přenese až ke kořenům starověkého Egypta, představí památky z doby stavitelů pyramid.

„Jde o první výstavu věnovanou královskému pyramidovému poli v Abúsíru a hrobkám vysokých hodnostářů – mužů, žen, členů královské rodiny ze třetího až prvního tisíciletí před Kristem,“řekl LN ředitel českých archeologických výzkumů v Egyptě Miroslav Bárta.

Expozice mapuje období egyptské říše, kdy v lokalitě Abúsír vznikaly velké pyramidové komplexy. Název výstavy odkazuje na panovníky páté dynastie starověkého Egypta, kteří uznávali jako hlavní božstvo slunečního boha Rea a z nichž čtyři si svoje pyramidové hrobky postavili právě v Abúsíru. Celková pojistná hodnota artefaktů je podle muzea miliarda korun a jejich hmotnost činí přes deset tun.

„Jsme svědky splněného snu několika generací českých egyptologů a doufám, že se výstava stane perlou výstav nejen v Česku, ale i v Evropě,“uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Výstava je doplněna multimediálními prvky i architektonickým řešením interiérů, její součástí je i doprovodný program, přednášky českých egyptologů, tématické programy pro děti a speciální komentované prohlídky.

Základní vstupné na samotnou výstavu stojí 250 korun, vstupenky je možné zakoupit i online na webových stránkách Národního muzea, mají platnost 30 dnů ode dne zakoupení. Otevřeno je každý den od 10 do 18 hodin. Výstava potrvá do 7. února.

Hieroglyfické nápisy vyryté do kamene zůstávají výrazné i po několika tisíciletích od doby svého vzniku. Na výstavě v Národním muzeu v Praze je ode dneška až do 7. února příštího roku k vidění takřka 300 historických předmětů ze starověkého Egypta starých až 5000 let. Káhira ještě nikdy nezapůjčila do zahraničí takové množství významných artefaktů.

Socha bohyně Hathor v podobě krávy. Stejně jako bohyně Sachmet (snímek vpravo nahoře) byla i její „kolegyně“Hathor spojena s Abúsírem. Také ona zde vystupovala jako bohyně nebes a sluneční záře i jako partnerka stvořitelských božstev, Rea či Ptaha. Hathor byla nejčastěji zobrazována v podobě krávy nebo ženy s kravskými rohy nad hlavou.

Pětice fajánsových sošek. Egyptská fajáns je sklovitý materiál, který vznikl tisíce let před sklem a byl považován za velmi cenný. Používal se nejen na zhotovování soch, ale i nádob či ke zdobení nábytku. Jádro fajánse tvoří křemíkové částice, jeho hlavní složkou je písek či rozdrcené oblázky. Na povrchu je pak dokončená fáze čistého skla.

Matka králů. Část reliéfu s vyobrazením bohyně Sachmet v podobě ženy s hlavou lvice. Byla považována za bohyni nebes a sluneční záře, za partnerku jednoho ze stvořitelských božstev (Re nebo Ptaha) a božskou matku egyptských králů.