Sicílie má těžkou hlavu z utečenců
Zvýšený příliv afrických uprchlíků na lodích, kteří se dostávají na Sicílii a okolní ostrovy, přiměl tamějšího guvernéra k rázné akci. Vláda v Římě mu ale prozatím vystavila stopku.
Když pořádně bouchnu do stolu, alespoň mě bude slyšet. A i když hned nedosáhnu ničeho, alespoň se o problému bude mluvit. Těmito motivy se zjevně řídil Sebastiano Musumeci, předseda regionální vlády Sicílie, když před několika dny nařídil vyklidit všechny tzv. hotspoty, tj. přijímací střediska migrantů. Ta by již podle Musumeciho neměla ani žádné nové běžence přijímat.
Musumeci nové nařízení odůvodnil tím, že ve střediscích určených pro migranty nelze dodržovat protikoronavirová nařízení, zejména tzv. sociální distancování. Od začátku však bylo zřejmé, že dekret je prakticky nevymahatelný, protože uprchlíky není kam rychle přemístit. Navíc se proti němu vymezila i italská centrální vláda. Giuseppe Provenzano, ministr pro záležitosti jižní Itálie, na Sicílii promptně vzkázal, že Musumeciho dekret „postrádá jakýkoli právní základ“s tím, že otázky migrace jsou v kompetenci vlády v Římě.
Čísla zase rostou
Podle řady italských komentátorů Musumeci, ač v praxi zatím ničeho nedosáhl, může být přesto spokojen. Italská média – podobně jako jinde v Evropě – jsou již několik měsíců saturovaná koronavirovou nákazou a ostatní témata, včetně migrace, se tak dostala do pozadí. Debata vyvolaná snahou o vyklizení sicilských hotspotů to může změnit.
Proud utečenců, kteří se od břehů severní Afriky vydávají na moře ve snaze dostat se do Evropy, totiž v uplynulých měsících opět zesílil. Většina běženců se vylodí na geograficky nejblíže ležících ostrovech, tedy buď přímo na Sicílii, či na menších ostrůvcích v okolí, jako je Lampedusa. Ta je administrativní součástí regionu Sicílie a tedy pod jurisdikcí Musumeciho regionálního kabinetu.
V červenci tohoto roku italské úřady zaznamenaly více než sedm tisíc nových uprchlíků, což je nejvyšší měsíční číslo za poslední tři roky. V porovnání s vrcholem tzv. migrační krize v letech 2015 a 2016 je to sice stále mnohem méně (tehdy do Itálie přijíždělo v letních měsících přes 20 tisíc uprchlíků), na pomyslné rozsvícení červeného světla to ale stačí.
Přecpaná Lampedusa
Přijímací střediska pro migranty jsou v sicilském regionu skutečně přeplněná: v tom na ostrově Lampedusa, původně určeném pro dočasný pobyt necelé stovky uprchlíků, se nyní tísní tisícovka lidí. A další čekají za branami. Kolem ostrova totiž hlídkují humanitární lodě, které zachraňují migranty z moře. V sobotu například loď Louise Michel, kterou pokreslil slavný pouliční umělec Banksy, zakotvila nedaleko Lampedusy a požadovala pomoc – na její palubě bylo na 219 migrantů.
Musumecimu se v uplynulých dnech dostalo podpory od lampeduského starosty Tota Martelly. Ten si podle svých slov na neudržitelnou situaci několikrát bezvýsledně stěžoval v Římě a nyní doufá, že díky Musumeciho dekretu vláda „konečně přeruší ohlušující ticho“. Věc je zajímavá i z politického hlediska, neboť spojuje dva potenciální rivaly: zatímco předseda Musumeci byl zvolen hlasy krajní pravice, Martello je levicový politik.
V porovnání se situací před čtyřmi či pěti lety se výrazně proměnila skladba uprchlíků. Dnes mezi migranty, kteří dorazí do Itálie, převládají Tunisané. To je země, odkud je to z Afriky do Itálie nejblíže, Tunisko ovšem na africké poměry patří mezi poměrně vyspělé státy. Zejména mladí ale v zemi nevidí budoucnost.
Podle statistiky Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) tvoří letos Tunisané přes 40 procent příjezdů do Itálie; s velkým odstupem následují Bangladéšané, občané Pobřeží Slonoviny, Alžírska a dalších, vesměs afrických států.
O tom, jak emigrační proud z Tuniska pokud možno zmírnit, jednali před dvěma týdny v Tunisu italští ministři Luigi Di Maio (zahraničí) a Luciana Lamorgeseová (vnitro). Výsledkem byl příslib více než 10 milionů eur (přes 260 milionů korun) na lepší ochranu námořní hranice.
Situaci však komplikuje fakt, že Tunisko v současnosti nemá plnohodnotnou vládu, což implementaci opatření proti migraci zdržuje. Sicílie se proto zmírnění migračního tlaku možná hned tak nedočká.