Zákon nemá být dítětem klientelismu

Petr Svoboda (46)

LN Co vás přimělo vystupovat tak razantně proti novému stavebnímu zákonu?

Především to, že stát jeho přípravu svěřil Hospodářské komoře ČR, tedy zájmovému podnikatelskému svazu sdružujícímu největší stavební korporace. V důsledku toho se zákon rodil v prostředí klientelismu a těžkého střetu zájmů, což se nepěkně projevilo i na jeho obsahu.

LN V čem konkrétně?

V rozvrácení současné organizace obecní i krajské správy a drastickém omezení ochrany veřejných zájmů ve prospěch urychlení výstavby za každou cenu.

LN Co vám vadí víc: záměr přijmout nový stavební zákon, jeho obsah anebo způsob, jímž vznikal?

Způsob přípravy i následný obsah. Klientelistické pozadí přípravy zákona je příčinou jeho zdeformovaného obsahu. Na příchod nového a lepšího stavebního zákona všichni čekáme, ale jak vidíme, Godot ani tentokrát nepřijde.

LN Co novému stavebnímu zákona vytýkáte především?

Že obecním a krajským úřadům odebírá rozsáhlé pravomoci při povolování staveb, vyvlastnění, ochraně životního prostředí i památkové péče. Takže například o vynětí půdy ze zemědělského či lesního půdního fondu anebo o kácení stromů už nebude rozhodovat specializovaný odbor obecního úřadu podřízený ministerstvu životního prostředí nebo zemědělství, ale krajský stavební úřad podřízený nově vzniklému Nejvyššímu stavebnímu úřadu. Myslím, že o něčem takovém se žádnému developerovi nikdy ani nesnilo.

LN Proč je u nás stavební řízení zdlouhavé a komplikované?

To má spoustu příčin. Zákonná úprava je jistě složitá, ale stát ji navíc často a bez hlubšího rozmyslu mění. Stavební úřady mnohdy nemají kvalitní právníky, takže v povolovacích řízeních i územním plánování dělají chyby a případné námitky nebo odvolání neumějí řádně vyřídit.

Stavebníci i úřady leckdy natvrdo protlačují kontroverzní stavby bez poctivě připravené projektové dokumentace i bez vůle ke kompromisu, a výsledkem jsou pak horory jako třeba sesuv kopce na dálnici D8 v Českém středohoří. V základu toho všeho je česká správní kultura, která je pomalá a formalistická. Tu bohužel nezměníme ani novým zákonem.

LN A není to chyba současného stavebního zákona, jenž platí od roku 2007? I ten měl přeci stavební řízení zkrátit a zjednodušit...

Ano. Stavební řízení má zkrátit a zjednodušit i návrh nového stavebního zákona, jenže se nepovedl. Proto se už teď v Poslanecké sněmovně připravuje takzvaný komplexní pozměňovací návrh, tedy vlastně jakási jeho první velká novela, ačkoli ještě ani nezačal být poslanci projednáván. Znáte nějakou lepší frašku?

LN Jakou cestou byste se při práci na novém stavebním zákonu ubíral, kdybyste byl ministrem pro místní rozvoj?

Začal bych poctivou analýzou příčin zdlouhavých stavebních řízení; tu nemáme. Pak bych sestavil legislativní tým, jehož páteř by tvořili legislativci z ministerstev a Úřadu vlády, ty bych doplnil o skutečně nezávislé odborníky. A pak by bylo třeba dát dohromady kulatý stůl zástupců politických a zájmových skupin, tedy něco úplně jiného než kolegium kolem ministryně Kláry Dostálové (za ANO). A ten by s pomocí legislativního týmu připravil zadání, podle něhož by se pak jelo. Zákon by měl být obsahově promyšlený a založený na všeobecném konsensu, aby se neměnil příliš často – stabilita úpravy je hrozně důležitá.

LN Jste spokojený s úpravami původní verze nového stavebního zákona, k nimž došlo před jeho schválením vládou?

Úpravy úředníků ministerstva pro místní rozvoj z jara tohoto roku i expertů z Legislativní rady vlády z letošního léta odstranily největší zvěrstva jako například automatické povolení stavby. Tedy konstrukci, podle které vydal stavebníkovi povolení počítač, pokud mu ho ve lhůtě nevydal úředník. Celkově ale přinesly jen dílčí vylepšení. Podstatu ani systém nového zákona změnit nemohly.

LN Proč vám vadí, že se na sepsání zákona podíleli externisté?

Vystudoval pražská práva. Již během studií se zajímal o správní právo a právo životního prostředí.

Příležitostně pracoval jako právník pro Český svaz ochránců přírody.

Je autorem monografie Ústavní základy správního řízení v ČR (2007) pojednávající o principech spravedlivého procesu při rozhodování správních úřadů.

Od roku 2008 je advokátem. Specializuje na ústavní a správní právo.

Souběžně s výkonem advokacie pracuje jako odborný asistent na katedře správního práva a správní vědy pražské právnické fakulty.

LN Opakovaně vyjadřujete své výhrady proti tomu, aby zákony pro ministerstva psali advokáti. Ti ale přeci na rozdíl od ministerských legislativců mají bohaté zkušenosti s fungováním zákonů v praxi. Proč jich tedy nevyužít?

Dovolte mi příměr. To, že máte bohaté zkušenosti s řízením aut, přece ještě neznamená, že je umíte i vyrábět.

Legislativa je specifickou právnickou profesí. Je to samostatný obor státní služby. A advokáti rozhodně nejsou školeni v psaní zákonných textů. Proto by u nás zákony psát neměli. Navíc, stavební zákon nepsali pro ministerstvo, ale pro hospodářskou komoru.

LN Advokáti, kteří se na psaní nového stavebního zákona podíleli, ale přeci nutně nemusejí za své klienty mít i developery...

Ano, jenže advokáty v tomto případě najala, platila a úkolovala hospodářská komora. Nevíme ani, kolik to stálo a kdo to vlastně platil. Hospodářská komora sdružuje developery a ti mají velký zájem stavět například v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace výškové budovy. A nový stavební zákon jim zajistí, že ve stavebním řízení už nebude toto ochranné pásmo hlídat odbor památkové péče, ale stavební úřad. A to je pro ně moc příjemné...

LN Ani hospodářská komora nemusí ale přeci nutně hájit jen zájmy stavebních společností...

Ano, hájí i zájmy jiných podnikatelů. Například v průmyslu, obchodu, logistice či cestovním ruchu, kterým se snadné povolování staveb velmi hodí.

Pokud víte o nějakém případu, kde by hospodářská komora v souvislosti s nějakým stavebním řízením hájila přírodu, památky, klid či pohodu vlastníků sousedních pozemků dotčených nějakou stavbou, dejte mi vědět.

„Na příchod nového a lepšího stavebního zákona všichni čekáme, ale jak vidíme, Godot ani tentokrát nepřijde,“říká odborník na správní právo Petr Svoboda.

LN Nebyla vaše vyjádření na adresu bývalého náměstka tří ministrů spravedlnosti a dnešního partnera advokátní kanceláře Havel & Partners Františka Korbela příliš ostrá a osobní?

Myslím, že ne. František je vynikající právník, kterého si jinak vážím. Ale stal se bohužel hlavním duchovním činitelem této podivné legislativní zakázky, byť jen jako advokát, který dělal svou práci. Když už, tak měl tento zákon psát přímo pro ministerstvo a ne pro hospodářskou komoru. Nevěřím, že toto výchozí nastavení nešlo změnit.

Jinak ale má kritika vždy směřovala především proti ministryni Dostálové a hospodářské komoře, kteří tuto privatizaci stavebního zákona dojednali.

LN Podle vyjádření ministryně Dostálové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, jehož jste spolu byli loni v prosinci hosty, vás ale její ministerstvo přizvalo ke spolupráci. Jak tato spolupráce probíhala?

Odmítl jsem ji. Měl jsem totiž ještě předtím přátelskou schůzku s úředníky tohoto ministerstva a na ní jsem se dozvěděl, že systém a podstata návrhu nového stavebního zákona jsou nedotknutelné. Tedy že státní stavební úřady budou a že na ně bude převedena působnost v oblasti životního prostředí. A to mi stačilo. Sehrál bych jen roli užitečného medvídka, který se mohl zapojit, ale nemohl nic podstatného ovlivnit. A konec konců jsem advokát, a ti, jak už jsem řekl, by zákony psát neměli.

Advokáti rozhodně nejsou školeni v psaní zákonů, proto by je psát neměli. Navíc, stavební zákon nepsali pro ministerstvo, ale pro hospodářskou komoru.

LN Jak se nový stavební zákon dotkne práv spolků na ochranu přírody?

Asi nijak významně. Práva spolků v oblasti ochrany přírody zásadně omezila již novela stavebního zákona z roku 2017. Pomineme-li velké stavební záměry podléhající posuzování vlivů na životní prostředí, tak spolky, o nichž hovoříte, se povolovacích řízení vedených stavebními úřady nemohou účastnit již od ledna 2018, byť se dotýkají ochrany přírody. A nový stavební zákon na tom nemá nic změnit.

CVeílcýerčotzěhtoevnoar čtěte na