Děsivá snadnost odsudku

Narazil jsem na tu tezi už mockrát, naposledy mě trkla do očí minulé pondělí. Server Info.cz přinesl rozhovor Jana Januše s režisérkou Agnieszkou Hollandovou. Ta je dnes v popředí pozornosti díky svému filmu Šarlatán. Paní Hollandová se tu pozastavuje nad děsivou snadností, s jakou lidé akceptovali restriktivní opatření v souvislosti s koronavirem. Odvozuje z toho, že stačí lidi vyděsit, a pak hrozí návrat totalitního a autoritářského režimu. Hodně jsem to zestručnil, nicméně podstatu sdělení jsem zachoval. Podle Agnieszky Hollandové vyděšení občané hledají někoho, kdo jim snadno odpoví a zachrání je před hrozbami.

Opravdu není jediná, kdo s tezí nemístné snadnosti přišel. Ona sama připouští, že k restrikcím byl důvod, však ona sama přečkala jaro ve svém domku v Bretani. Při vší úctě si ale dovolím se na tu děsivou snadnost dívat z jiného úhlu. Už jsem těch krizových situací zažil víc. Všiml jsem si při nich, že lidé jsou schopni konat neobyčejné věci a akceptovat ledacos, pokud jsou přesvědčeni, že je to rozumné a slouží to k nějakému účelu.

Proto letos zjara se nepřipojili k jalovým žvástům o selhání vlády, která nepřipravila na pandemii miliony roušek a prostě si je ušili. Ano, zavřely se hranice, ale kdyby se nezavřely, stejně by se nikam nemohlo jezdit, protože i ostatní státy nikoho nepřijímaly, a pokud ano, šup s ním do karantény. Omezení svobody to jistě bylo. Obrana proti jakékoli hrozbě vede k nějakému omezení svobody. Kvůli hrozbě zlodějů musím mít na dveřích zámky a v domě nákladné zabezpečovací zařízení. Raději bych měl dveře bez zámků, už proto, abych pořád nemusel hledat klíče. Když se ochladí, vzdám se svobody chodit v kraťasech a tričku, a když začne pršet, zbavím svoji ruku svobody volně plandat a zatížím ji deštníkem.

Čímž naprosto netvrdím, že svoboda ohrožena není. Vždycky je ohrožena, a dokonce se svoboda může definovat jako prostor vybojovaný proti tlaku rozmanitých nesvobod. Jako příklad aktuální hrozby nesvobody uvedu istanbulskou smlouvu, která pod záminkou ochrany ženy před agresí sune kupředu systém masové převýchovy obyvatelstva ve prospěch jedné unikátní ideologie. V této souvislosti s paní Hollandovou naprosto souhlasím, že se totalita může vrátit. Jenom ji vidím přicházet odjinud.

Proč tedy to pohoršování nad děsivou snadností přijmout restrikce? Aby moralista mohl upevnit svoji nadřazenost, musí vnuknout okolí pocit viny. Jsme špatní, protože nosíme v metru roušku. Jsme šovinisté a xenofobové. Jsme rasisti a sexisté. Bertolt Brecht kdysi právem zvolal: „Lid nepodporuje vaše ušlechtilé cíle? Vyměňte lid!“No a jelikož nelze lid vyměnit, stačí ho prohlásit za mravně podřadnou pakáž a moudré vedení svěřit těm, kdo citlivě vnímají současnost a modernitu.

A máte na totalitu zaděláno – jako víno, jak se říká.

ONDŘEJ NEFF